Přírodní rezervace se nachází přes silnici naproti lokalitě U tří křížků. Předmětem ochrany jsou zde podmáčená a rašelinná luka s řadou chráněných živočichů a rostlin. Kromě upolínu nejvyššího (po kterém je rezervace pojmenována) je to vrbka borůvkovitá nebo prstnatec májový a listenatý a další. Přírodní památka je přístupná na okraji po zřízeném dřevěném chodníku.

Nová expozice Národního muzea s názvem Galerie umění - Z odkazu Ludmily Jiřincové Národnímu muzeu je umístěna v prvním patře Chvalského zámku v Praze - Horních Počernicích.  Chvalský zámek byl původně gotická tvrz se zachovalými klíčovými střílnami, renesančně a barokně upravená pražskými jezuity. V současné době je provozovatelem zámku Městská část Praha 20 - Horní Počernice. Popis expozice Návštěvníci si mohou prohlédnout zrekonstruovaný pražský ateliér ak. mal. Ludmily Jiřincové, „první dámy české grafiky“ (historický mobiliář, obrazy, osobní předměty), galerii děl a sbírek L. Jiřincové (grafika, ilustrace, unikátní historické předměty). Na co se můžete těšit Expozice Národního muzea – Galerie umění Rekonstrukce ateliéru ak. mal. Ludmily Jiřincové, „první dámy české grafiky“ (historický mobiliář, obrazy, osobní předměty) Galerie děl a sbírek ak. mal. L. Jiřincové (grafika, obrazy, ilustrace, unikátní historické předměty) Krátkodobé výstavy s výtvarnou tematikou  

Na severozápadním okraji města, na zalesněném návrší v Mertových sadech se nachází novogotický kostelík sv. Jakuba. Kostelík zde stál již v 16. století. Roku 1860 byla po zbourání vystavěna dnešní jednoduchá novogotická stavba. Původně sloužil jako hrobka rodu Černínů a to až do roku 1932. Dnes není příliš využíván a spíše zvolna chátrá. Za kostelem se nachází již do zarostlých křovin vedoucí menší dvouramenné kamenné schodiště. Při přístupové cestě najdeme kapličky bývalé křížové cesty.

Na konci Baťova kanálu nedaleko Sudoměřic u Hodonína stojí zajímavá stavba výklopníku. Byl postaven na konci třicátých let 20. století a v letech 1939-1945 sloužil k překládání lignitové uhlí ze železničních vagónů do lodí plujících po Baťově kanálu do Otrokovic. Stavba byla konstruována tak aby vydržela velké chvění a tlak vysypávané uhlí. Vagon s uhlím byl pomocí navijáku vtažen dovnitř na důmyslné zařízení (kolébku), které se pak sklopilo a uhlí bylo rovnou z vagónu vysypáno přímo do lodě. V arálu byly s budovou výklopníku postaveny ještěb dvě stavby. Jedno sloužilo jako zázemí pro správce a jeho rodinu, druhé pak pro zaměstnance s dílnou a konírnou. Dnes slouží výklopník jako muzeum, vyhlídková stavba a jako relaxační zóna. Nachází se zde občerstvení, přístaviště a půjčovna lodí.