Téměř zaniklý hrad stával poněkud nezvykle v polovině svahu vrchu Biskupská kupa nedaleko Zlatých Hor, z nichž k němu vede poněkud oklikou turistické značení (cca 3,5 km). Z volně přístupného hradu pak turista může pokračovat na vrchol kopce tvořící hranici mezi ČR a Polskem, kde nalezne stejnojmennou rozhlednu. Historie hradu Celé období existence hradu je v písemných pramenech pomíjeno, tudíž veškeré informace z jeho historie jsou hypotézy, které mohou být korigovány pouze archeologickými nálezy. Předpokládá se, že hrad byl založen koncem 13. století opavským vévodou Mikulášem (levoboček Přemysla Otakara II.) jako náhrada za ztracený Edelštejn. Edelštejn měl chránit královy zájmy v oblasti, kde se hojně dolovalo zlato, v roce 1281 jej však získal vratislavský biskup. Leuchtenštejn bylo proto nutno postavit nedaleko Edelštejna, aby eliminoval jeho vliv, a proto bylo využito pro stavbu hradu ne zcela příznivé místo v polovině kopce. Předpokládá se, že Leuchtenštejn, který měl za úkol strážit okolní zlaté doly, později patřil i vratislavským biskupům a snad i opavskému a ratibořskému vévodovi Mikulášovi, který na dlouhých 22 let pozbyl nedalekého Edelštejna. Mikuláš v tomto období pravděpodobně sídlil na Leuchtenštejně, ale jakmile mu byl roku 1361 výstavnější a komfortnější Edelštejn vrácen, Leuchtenštejn začal pustnout. Předpokládá se, že ještě nějaký čas se na něm zdržovala malá posádka a jeho konec přišel v první polovině 15. století, snad po dobytí husity, kteří tudy roku 1428 táhli do Slezska. Archeologické nálezy vyhraňují období existence hradu od 1. poloviny 14. do počátku 15. století. V písemných pramenech je hrad zmiňován pouze jednou a to už jako zřícenina v urbáři statku Zlaté Hory z roku 1687. Dispozice hradu Nevelký hrad postavený na terase vprostřed svahu kopce Biskupská kupa se sestával z hradby, bergfritu, brány a paláce, který se přimykal k západní straně hradby. Dále se předpokládají dvě provozní budovy v blízkosti brány. Dnes zde návštěvník nalezne val a příkop, základy bergfritu a drobné střepy zdiva budov a hradby. V příkopu lze najít větší bloky zdiva ze zbořené věže. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách. M.K.

V severozápadním rohu Masarykova náměstí stojí Šrejnarovský dům. Byl vystavěn na místě staršího domu zbořeného v první polovině 16. století. Dnešní stavba byla renesančně vystavěna v roce 1614. Od poloviny 80. let 20. století se tu nachází expozice městského muzea. Své jméno nese podle měšťana Kryštofa Šrejnara. V přízemí se nachází průjezd krytý klenbou vedoucí do uzavřeného dvorku. V průčelí můžeme vidět nárožní arkýře. V jednom z nich se dochovala malba původně pokrývající celý dům.

Alšova jihočeská galerie (AJG), sídlící je uměleckohistorické muzeum Jihočeského kraje. Sídlí v zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou a její sbírky tvoří takřka 20 tis. kusů obrazů, soch, grafických listů, keramiky a porcelánu. AJG započala svou historii v lednu 1953. do stávajících prostor novogotické zámecké jízdárny na Hluboké přesídlila o tři roky později. Můžeme zde shlédnout jednu z nejproslulejších sbírek gotického umění u nás. K vidění jsou sochy a obrazy rané i vrcholné gotiky lucemburské doby, tvorba z okruhu Mistra vyšebrodského a Mistra třeboňského atd. Kolekce starého umění zahrnuje též české a evropské umění 16. - 19. století (především pozoruhodný soubor nizozemské malby - V. Sellaert, C. Massys, J. van Goyen, P. Claes, C. Wou aj.). Pořádá se zde každoročně množství výstav, přehlídek a společenských akcí.   Stálá expozice: Gotické umění, malířství a sochařství 13. - 16. století Nizozemské malířství 16. - 18. století České sochařství 20. století Alšova jihočeská galerie dále spravuje Wortnerův dům v Českých Budějovicích a Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni.

V centru města na náměstí se nachází pseudorománský kostel sv. Bartoloměje, vystavěný roku 1866 na místě zbořeného kostelíka z přelomu 15.-16. století. Kostel je trojlodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, v západním průčelí s věží.