Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.

Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice se nachází při výjezdu ze Sezemic směrem na Holice. Kostel Nejsvětější Trojice byl pravděpodobně vystavěn již koncem 12. století v pozdně románském stylu, o čemž nasvědčují zbytky cihelného zdiva v západní části kostela. Po roce 1270 byl poměrně malý kostelík rozšířen pro potřeby nově vzniklého kláštera cisterciaček. Další přestavby a úpravy probíhaly ve druhé polovině 14. století a kostelu dodali pozdně gotický ráz. Klášter cisterciaček ovšem zcela zanikl roku 1421 v době husitských válek, přičemž také kostel utrpěl značné škody. Ovšem s opravami kostela se začalo poměrně záhy. Kostel prošel několika opravami i v 16. a 17. století a roku 1726 byl barokně upraven. Dochované plány barokní přestavby jsou signovány "Carl Antoni Reina". Roku 1873 byl kostel renovován a regotizován pod vedením A. Schmoranze. Jde o poměrně rozsáhlou jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a dvěma přilehlými gotickými kaplemi. Presbytář a kaple sv. Antonína na jižní straně lodi pocházejí z doby kolem poloviny 14. století a severní kaple sv. Anny, která byla vystavěna v letech 1380 – 1390, je patrně dílem Parléřovy huti Václava IV.  V interiéru zaujme monumentální architektura hlavního oltáře s bohatou sochařskou výzdobou stejně jako severní a jižní boční oltář, oba pocházejí z doby kolem poloviny 18. století. V blízkosti kostela Nejsvětější Trojice stojí mohutná dřevěná zvonice s cibulovou věží vysoká 15 metrů. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 9:30hod.    L.R.

Na konci roku 2007 byla na vrchu Kožich (584 m.n.m.) v blízkosti obce Libákovice zahájena výstavba telekomunikační věže společnosti Vodafone. Již v roce 1865 zde stála jakási dřevěná vyhlídka pro zeměměřičské účely. Ta se pod vlivem počasí časem zřítila. V roce 1934 zde pak byla postavena triangulační věž se stejným účelem. Po ní zde zbyl do dnešní doby jen žulový kvádr jako značka zeměměřičů. Prostor pod skálou pak nějaký čas využívali vojáci, kteří zde zbudovali bunkr a odpalovací rampy. Nový kovový stožár telekomunikační věže vysoké 35 metrů v sobě nese vyhlídkovou plošinu ve výšce 20 metrů. Na ni pak vede celkem 120 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Palackého náměstí leží v lokalitě staré osady Podskalí. Vydělilo se v roce 1896, kdy bylo rozšířeno a navýšeno násypem. Je předmostím stejnojmenného, Palackého mostu a frekventovanou pražskou křižovatkou. Součástí náměstí i je park. Do roku 1870 se toto území nazývalo Podskalí. V letech 1870 – 1896 se část nazývala Podskalská. Od roku 1896 je nazváno po Františku Palackém. Pojmenování bylo přerušeno v za německé okupace, v letech 1940 -1945, kdy bylo pojmenováno po německém císaři Rudolfu II. Habsburském na Rudolfovo.