Popis.

Na místě staré školy stával již ve 14. století dřevěný kostel. V roce 1798 byl postaven kamenný kostel v místech kde se dnes nachází kamenný kříž (v blízkosti dnešního kostela). Nynější kostel byl postaven vysvěcen v roce 1907. Na jeho stavbě pracovalo na 90 zedníků a každý měl k ruce 3 pomocníky. Díky tomu stavba kostela trvala jen 1,5 roku. Za druhé světové války byl poškozen, ale za pomoci farníků bylo vše opraveno. Kostel je jednolodní, postavený z červených režných cihel s věží vysokou 75 m. Kněžiště je polygonální se sakristií a na kaplí na bocích. Klenby jsou žebrové, hvězdicové. Hlavní oltář je ve tvaru archy a doplněný dřevořezbami.

V jihočeském Milevsku, v okrese Písek, stojí nejstarší klášter jižních Čech, který své osudy spojil s premonstráty. Premonstrátský klášter v Milevsku, dnes velmi cennou románskou památku, založil v roce 1184 velmož Jiří z Milevska. Místo založení byla zvolena starší osada s kostelem sv. Jiljí. První řeholníci pocházeli z kláštera v Želivu a prvním opatem se stal Jarloch, v pozdější době známý kronikář a jeden z pokračovatelů Kosmy. V době příchodu prvních premonstrátů do Milevska nestál ovšem ještě klášter v takovém rozsahu, jak narostl během staletí. Budovy sloužící k prozatímnímu ubytování řeholníků byly patrně dřevěné. Do konce 12. století je postihl velký požár a musely být vystavěny znovu. Tentokráte již v kamenné románské podobě, která se z velké části dochovala dodnes. Ještě ve druhé polovině 13. století došlo k prvním stavebním úpravám v gotickém slohu. Klášter dostal částečně pevnostní charakter a díky latinské škole v jeho prostorách, se stal významným centrem kultury a vzdělanosti jižních Čech.Etapa rozkvětu ukončily husitské války. Klášter byl, stejně jako mnoho dalších, vypálen a vypleněn. Řeholníci odešli včas na bezpečnější místa a vzali s sebou knihovnu, archiv i klášterní poklad. Po utichnutí válek se začali postupně vracet, ale obnova kláštera byla pomalá, brzdila ji hlavně skutečnost, že majetek kláštera byl zastaven králem Zikmundem šlechtě. Hlavně Oldřichu z Rožmberka. Po něm získali klášterní panství Švamberkové a klášter spěje ke svému zániku. Definitivní konec přišel v roce 1562 kdy už panství drželi Hodějovští z Hodějova. Tehdy zemřel poslední opat Jan Braun. Klášterní život v milevském konventu utichl více než na sto let.Změnu přinesla třicetiletá válka. Panství bylo Hodějovským zkonfiskováno a opat strahovského klášter Kašpar z Questenberka si vymohl správu milevského opatství. Strahovští premonstráti se tak stávají správci milevského majetku. Tato skutečnost později blokovala snaha milevských řeholníků o obnovu samostatného opatství. Strahov nechtěl ztratit milevský majetek a dovolil roku 1684 sice klášterní obnovu, ale již jen jako převorství závislé na Strahově. V 17. a 18. století byl klášter barokně upravován. Novou podobu dostalo, děkanství, latinská škola, konvent i klášterní kostel. Byl změněno i jeho zasvěcení na Navštívení Panny Marie. Za reforem Josefa II. bylo milevské opatství zrušeno. Ovšem majetek kláštera zůstal ve strahovských rukou. Z kostela navštívení P. Marie se stal farní kostel, který byl roku 1805 přeměněn na děkanský. Další využití našly klášterní budovy za 1. světové války, kdy byly využity jako vojenský lazaret a roku 1950 je zabral velkostatek. Dalšími uživateli se stali městský archiv, okresní muzeum a roku 1989 byl klášter vrácen strahovským premonstrátům. Ti zde zřídili noviciát a Řeholní dům. Lze si prohlédnout historické prostory bývalé prelatury, kde jsou muzejní expozice, dále rajskou zahradu s fragmenty křížové chodby a park.

Zřícenina kostela sv. Jakuba se nachází poblíž silnice v blízkosti obce Jindřichovice pod Smrkem. První zmínky o kostele jsou z roku 1340. V březnu roku 1431 byl kostel vypálen a pobořen husity. Zvony byly později použity při stavbě nové kaple. Materiál ze zbořeniště byl používán na stavbu silnice. V roce 1999 byl proveden archeologický průzkum a celková oprava torza kostela. V místech zříceniny kostela stávaly kdysi staré Jindřichovice. Vypráví se, že pod zříceninou je ukrytý chrámový poklad, který byl ukryt před husity. K tomu se váže i legenda podle níž se za měsíčních nocí ve zřícenině kostela zjevuje duch zabitého poustevníka, který zde kdysi žil a byl zabit zločinnými hledači pokladů. Často ho prý viděli sedět na kameni vypadlém z kostelní zdi.