Jarník je 609 metrů vysoký kopec, 4 km východně od Písku na hřebenu Kraví hory. Na jeho vrcholu stojí vyhlídková a zároveň telekomunikační vyhlídková věž, která patří k nejmladším u nás. Historie rozhlížení z Jarníku je však delší a sahá na začátek 20.století. Tehdy se pobočka píseckého Klubu českých turistů rozhoda vybudovat v okolí města rozhlednu. Jako míst byl vybrán právě Jarník. Původní záměr postavit 28 metrů vysokou kamennou rozhlednu nemohl být z finančních důvodů realizován. Vznikla jen jednoduchá protipožární věž, vystavěná 1 km od vrcholu na místě zvaném Provazce. Turisté ji navštěvovali až do konce První světové války, kdy zanikla. Na další rozhlednu si rozhledu chtivý výletníci museli počkat až na samý konec 20.století. Potřeba pokrýt Písek signálem mobilních operátorů, vedla roku 1997 k postavení ocelové konstrukce, jejíž součástí se stala i vyhlídková plošina. Samotná věž je vysoká 59 metrů, návštěvníci se mohou kochat výhledem z výšky 35 metrů. Příjemné je, že na rozhlednu vedou nad sebou dvě točité schodiště čítající každé 182 schodů - jedno pro výstup a jedno po sestup. Z vyhlídky máme město Písek jako na dlani. Směrem k jihu se táhne moře lesů a dohlédneme na celou Šumavu, částečně Český les. Směrem na sever na Příbramsko s těžními věžemi. V letní sezóně je volně přístupná každý den, v zimní pouze o víkendech.

Autorem tohoto díla je Jaroslav Róna. Kovová plastika je umístěna u věže Daliborka.

Praha slaví první prosincový víkend 20 let na seznamu UNESCO. Více informací hledejte zde! Historická Praha je zcela nesrovnatelná se všemi památkovými městy v České republice i v celé střední Evropě. Její architektura dosud zobrazuje 1100 let vývoje města. Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým i architektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou. Celý 1100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všech slohových období. V gotice, renesanci, baroku a v době před a po první světové válce vystoupila pražská architektura k vrcholům evropského vývoje. Jedinečný je středověký urbanistický koncept Nového Města pražského. Historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů bylo roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je plné pozlacených věží a kopulí kostelů a chrámů, a snad i proto se mu říká „Matička Praha“ nebo „Stověžatá Praha“. Historické jádro zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky. Rozsáhle založené Nové Město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy od středověku do současnosti. Praha - učebnice architektury Procházka centrem Prahy je zároveň procházkou po historii všech stavebních slohů. Panoramatu Prahy dominuje Pražský hrad, po celá staletí sídelní místo českých panovníků, s gotickou katedrálou sv. Víta. Pražský hrad je nejkrásnějším hradním komplexem v České republice, při jeho prohlídce je k vidění Královský palác s Vladislavským sálem, nachází se zde i románská bazilika sv. Jiří z roku 921, Císařská konírna, Daliborka nebo romantická Zlatá ulička, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, letohrádek královny Anny a Starý královský palác. Světoznámým je rovněž Karlův most, který je nejstarším mostem v Praze, jehož 16 oblouků se klene přes páteř města řeku Vltavu. V podhradí je malebná Malá strana, s křivolakými uličkami, zákoutími, kostely a paláci. V současnosti je sídlem mnoha vládních institucí (senát, poslanecká sněmovna, ministerstva). Karlův most ukončují na obou březích Vltavy věže – na východě je to Staroměstská mostecká věž a na západě Malostranská mostecká věž. Po celém Karlově mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší – např. socha Bruncvíka, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily s malým Václavem nebo sv. Vojtěcha. Tvůrci soch jsou světoznámí barokní sochaři, jako Matyáš Braun, Josef Max nebo Matěj Václav Jäckel. Nedaleko Karlova mostu se nachází Staré město v jehož středu je Staroměstské náměstí, jehož dominantou je Staroměstská radnice s orlojem, kde se každou celou hodinu objevuje postupně ve dvou okénkách 12 apoštolů. Židovská tradice, která je tak niterně propojena s Prahou je k vidění v Židovském městě, jehož vznik se datuje do 13. století a odráží historii pražských Židů. V Židovském městě naleznete mj. 8 synagog, židovské muzeum a dva židovské hřbitovy. Na Vyšehradě, původním sídle panovníka, je k vidění románskou rotunda sv. Martina z 2. pol. 11. století nebo slavný hřbitov Slavín, vedle kterého je kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven podle stejnojmenného římského kostela. Praha je také městem zeleně. Například na svazích pod Pražským hradem je dodnes patrná snaha barokního stavitelství velkoryse spojovat budování paláců se zřizováním zahrad plných pavilonů, besídek a altánů. Vedle toho se v hlavním městě nachází mnoho parků a zahrad: v samotném centru Prahy jsou to například Petřínské sady mezi Malou Stranou a Strahovem, Františkánská zahrada u chrámu Panny Marie Sněžné, Rigerovy či Havlíčkovy sady na Vinohradech. Hlavní město České republiky, ležící na řece Vltavě, má právem pověst jednoho z nejkrásnějších evropských měst a možná i na světě vůbec.

Podle pověsti sahá historie Třeboradic až do 9. století, kdy zde měl být srubový dvorec správce pšovské (mělnické) župy. Měla se tu také narodit a prožít své dětství jeho dcera Ludmila, pozdější manželka českého knížete Bořivoje a pozdější babička sv. Václava. Písemně je ale obec zmiňována až v roce 1167. Roku 1964 se staly Třeboradice součástí Čakovic.