Dnes vyhořelý barokní zámek Zahrádky stojí na skalní hraně nad údolím Robečského potoka ve stejnojmenné vsi na Liberecku. Historie zámku Ves Zahrádky se připomíná poprvé v roce 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek, kterého rod zde pravděpodobně koncem 14. století postavili tvrz. Ve druhé polovině 16. století nechali vystavět v Zahrádkách nový mohutný zámek páni z Vartemberka. Podle archeologických nálezů gotických konstrukcí v prostoru severního křídla je zřejmé, že byl vystavěn na místě staršího sídla. Jan Jiří z Vartemberka se aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu bylo panství zkonfiskováno. Zámek poté koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Albrecht nechal sídlo upravit barokně a zřídil u něj park. Po Valdštejnově smrti se Zahrádky dostávají do rukou rodu Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu roku 1897. V sedmdesátých letech 18. století a v době okolo roku 1820 došlo k úpravám zámku i zámecké zahrady. Pozdně barokní přestavba koncem 18. století se odrazila na fasádě a střechách zámku. Vstupní křídlo objektu má klasicistní úpravu. Ve 20. letech 19. století proběhly úpravy empírové. V této době vznikla v širším okolí zámku řada romantických staveb. Po smrti posledního Kounice, Albrechta Vincence, vlastnily do roku 1936 zámek příslušnice rodiny, pak jej nakrátko do roku 1945 drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže Ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou důkladně rekonstruován, bohužel však dne 30. ledna jej zničil požár. Od té doby leží v troskách. Podoba zámku Zámek Zahrádky je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s okrouhlými nárožními věžemi. Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Až do počátku 21. století si vnitřní prostory zámku uchovávaly štukovou výzdobu z 18. století. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice a v jednom z rondelů také hvězdárna. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete raně barokní zámek Stvolínky, hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Lipí v České Lípě nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v České Lípě.

Horní popovská bříza, okres Karlovy Vary.

Nejznámější kutnohorský dům stojí na Václavském náměstí. Kamenný jak se mu říká, pamatuje již dobu před husitskou, po tomto období jsou stopy ve sklepeních a mázhauzu. Výstavba dnešního domu započala v roce 1489 kdy byl v majetku rodiny Kroupů a jeho stavbu iniciovala její člen Prokop. V závěru 19. století byla ještě stavba puristicky upravena. Později se stal sídlem muzea, dodnes je zde část expozice muzea stříbra. Dům zaujme hlavně svoji fasádou s výrazným arkýřem, trojúhelníkovým štítem, ve kterém se nad římsou nacházejí dva rytíři v náznaku turnaje a v jeho špici sedící Madona s dítětem a po jejích stranách Adam s Evou.

Na návrší uprostřed obce stojí barokní kostel sv. Máří Magdalény. Vznikl na místě starší stavby z podnětu vévodkyně Františky Toskánské v letech 1699-1714. Chrám navrhl italský stavitel Octavio Broggio. Na východní straně přiléhá ke kostelu ambit s kaplí a vymalovanými zastávkami křížové cesty.