Zřícenina hradu Žerotín se nachází na nevysokém návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad byl postaven již někdy před polovinou 13. století. Stal se sídlem jednoho v významných šlechtických rodů. Ti zde sídlili až do roku 1462. Pak se majitelé střídali a někdy v 16. nebo 17. století byl renesančně upraven. Za třicetileté války velmi utrpěl. V roce 1639 jej zničli Švédové a v druhé polovině téhož století byl již zříceninou. Podoba hradu Nepříliš výhodnou polohu hradu nahradilo jeho mohutné vnejší opevnění okrouhlého půdorysu. Jádro hradu nebylo příliš velké a kromě obvodové hrady obsahovalo pouze dva objekty. Tím prvním byl obdélný palác a volně stojící bergfrit (věž), který byl pravděpodobně čtvrhranný. Do dnešní doby se z hradu moc nedochovalo. Největší dochovanou částí jsou zbytky obdélného paláce (podstatná část zaklenutého suterénu) a zbytky jeho zdiva. Rovněž zůstal zachován příkop a dvojice valů, což byla součást opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci nebo si prohlédnout tvrz Divice u Vinařic. Ubytovat se můžete ve Slaném.

Expozice Hornického skanzenu v Příbrami na Březových Horách, umístěné v originálních provozních a správních objektech, přibližují návštěvníkům ve třech prohlídkových areálech bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Zpřístupněna je historická Ševčinská šachta, zaražená roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, dále původní báňské budovy dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu, na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch jednak 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. století a dále třičtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf ze 16. století. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky - parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914 a vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, monument mezinárodního významu a jediný dochovaný na území ČR. Atrakcí zvláště pro nejmenší návštěvníky je též jízda po skluzavce dlouhé 51 m podzemní štolou ústící právě u tohoto vodního kola. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě pocházející ze 17. století a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky.

Otevírací dobaPo, St 8-12 13-17 Út, Čt, Pá 8-12 13-15 v červenci a v srpnu So 9-11.30 V informačním centru lze zakoupit parkovací známky, vyhledat nejvhodnější trasy pro autoturisty, dostat se k informacím o místních firmách, organizacích, službách ve městě apod.

Židovský hřbitov v Milevsku je situován poměrně odlehle od obce, na návrší nad klášterem, na kraji lesa Bělohrad. Říká se tady na Židovně. Jeho počátek se datuje rokem 1714 a postupem času narostl do rozlohy téměř 2 tis. m2. Hřbitov je tvořen devíti víceméně zřetelnými řadami, ve kterých je asi 200 náhrobků a je respektováno ukládání chronologicky. Takto lze celkem spolehlivě odhadnout i stavební vývoj hřbitova, který probíhal asi ve třech fázích. Nejmladší hroby jsou z roku 1938. Mezi náhrobky nalezneme i pár zajímavých barokních a klasicistních stél. Na hřbitově je i obřadní síň z roku 1928 v elektrickém stylu s kubistickými prvky.