Další z mnoha jizerskohorských rozhleden stojí na Prosečském hřebenu mezi Libercem a Jabloncem. Dějiny vyhlídkových staveb na Proseči jsou poměrně pestré, ovšem současná věž, je nejmladší rozhlednou Jizerských hor. Jako první zde od roku 1892 stávala jednoduchá trámová konstrukce. Šest metrů vysoká stavba byla vybudována z podnětu liberecké sekce Německého horského spolku. Měla ovšem jen jepičí život. Dva roky po svém vzniku byla stržena vichřicí. Její zkáze napomohla zřejmá sabotáž, kdosi totiž úmyslně poškodil a odstranil zajišťovací šrouby. Byla sice opravena, ale definitivní konec přinesl rok 1910, kdy byla zasažena bleskem. Liberecký spolek se ovšem neměl k výstavbě nové rozhledny, a tak se do jednání o stavbě rozhledny na Proseči vložil spolek jablonecký. Představitelé požádali významného stavitele jizerských rozhleden architekta Hemmricha o projekt levné vyhlídkové věže. Výsledkem byla 12 metrů vysoká dřevěná konstrukce ve tvaru kryté strážní věže. Její otevření proběhlo v květnu 1908. Její otevření byla velká sláva, která spolku přinesla pěkné peníze. Věž sloužila turistům až do 21. srpna roku 1921, kdy ji silný orkán porazil a úplně zdemoloval. Stavba nové vyhlídkové stavby na sebe nechala čekat až do roku 1932. Důvodem prodlevy byla skutečnost, že spolek vedl dlouho vnitřní spory o smyslu výstavby rozhledny s přilehlou chatou na prosečském hřebenu. Část členů se domnívala, že objekt na Černé studnici je dostatečný. Částečně vyřešil neshody soukromník Konrád Hübner, jenž roku 1928 postavil na Proseči chatu. Stavba rozhledny tak na sebe nenechala dlouho čekat. Autorem svého pátého a zároveň posledního projektu byl opět Robert Hemmrich. Stavba 24 m vysoké věže se 105 schody z masivních žulových kvádrů byla zahájena v květnu 1932 a dokončena za 4 měsíce, přesně 21. srpna 1932. Rozhledna sloužila turistům po celou dobu své existence. V 90. letech minulého století se chata dočkala celkové rekonstrukce, ale turisté se z ní dlouho neradovali. Dne 3. července 2003 byla úmyslně zapálena a z velké části vyhořela. Rozhledna byla uzavřena.

Galerie zaměřená na současné české a světové umění a světové klasiky 20. století. Pořádají se zde také koncerty, inscenace divadel malých forem a společenské akce.

První pec zde byla postavena v roce 1880 a před první světovou válkou produkovala Berlova vápenka na 25 tun vápna denně. Po válce ve dvacátých letech to bylo dokonce 45 tun denně. Vápenec sem byl dopravován košíkovou lanovkou z nedalekých Prachovic, poháněnou parním strojem. Patřila k nejstarším u nás, měla délku 5,5 km, 180 košů s kapacitou každého na 280 kg vápence a dřevěné stožáry vysoké 6-20 m v rozestupech od 20 do 140 m jich bylo na 110. Hotové vápno se dopravovalo vlečkou do Čáslavi. Výroba vápna byla zastavena v roce 1957 a lanovka postupně demontována. Vápenka se naštěstí dochovala. Zachovány byly obě pece, každá trochu jiné konstrukce. Obě však mají dvě samostatné peciště (šachty). Jedna je robustnější a představuje typičtější konstrukci železnohorské vápenky, druhá subtilnější je pacoldovského typu. Vápenka je také unikátní svým způsobem zavážení, který zde tvoří ocelová konstrukce výtahu a lávky, která od něj vede k zavážecím otvorům. Stavební stav vápenky je dobrý. Vápenka byla rekonstruována a západní pec navíc doplněna o objekt, ve kterém byla zřízena malá expozice vápenictví.

Zhruba 100 m severovýchodně od centrálního náměstí se nachází bývalá synagoga. Byla postavena v roce 1568, tehdy ještě jako dřevěná v centru tehdejšího židovského ghetta. Po požáru byla v roce 1719 postavena nová synagoga, zřejmě již zděná. V roce 1838 prošla přestavbou. Po požáru v roce 1901 byla v roce 1902 secesně upravena. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Po válce od roku 1950 slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. V 80. a 90. letech 20. století prošla rekonstrukcemi.