Osamělý dvůr s renesanční tvrzí Klokočín se nachází na katastrálním území obce Maletice a zároveň přibližně 2,5 km severozápadně od města Protivín. Okolo tvrze vedou tři značené trasy včetně naučné stezky s názvem Na břehu Blanice. Historie tvrzi Ves Klokočín s dvorem je poprvé zmiňována roku 1401, avšak tvrz pochází pravděpodobně až z období kolem poloviny 16. století za držby Protivínských z Pohnání. První písemná zmínka o ní je až z roku 1584, kdy ji již jako pustou Protivínští z Pohnání prodávají Švamberkům. Po roce 1595 se tvrz i se dvorem dočkala opravy od nového majitele Jindřicha Březského z Ploskovic, který ji však záhy i s dnes již zaniklou vsí a dvorem roku 1607 prodal. V roce 1615 Klokočín koupil Jan starší Vratislav z Mitrovic a připojil ho ke svému protivínskému panství. Od této chvíle přestala tvrz sloužit jako rezidence. V letech 1711–1918 byla tvrz v majetku Schwarzenbergů, později sloužila jako domov důchodců a potřebám JZD. V roce 1967 zde František Vláčil natáčel film Markéta Lazarová. Dnes je tvrz zrekonstruována soukromým majitelem a zpřístupněna v návštěvních hodinách. Tvrz Klokočín tvoří severozápadní část zástavby dvora, jehož ostatní stavby pocházejí až z 19., resp. 20. století. Tvrz je patrová obdélná, mírně zalomená budova s polovalbovou střechou. Část fasád dodnes tvoří renesanční sgrafitové kvádrování. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete Památník města Protivín. Ve Vodňanech můžete navštívit Městské muzeum a galerii. Vydat se můžete i na komplex tvrzí Kestřany nebo si prohlédnout kalvárii u Otavy. Ubytovat se můžete ve Vodňanech. M.K.

Barokní zámek v Buchlovicích byl postaven v 90. letech 17. století poté, co nedaleký hrad Buchlov přestal vyhovovat majiteli panství Janu Dětřichovi z Petřvaldu. Nechal je vystavět pro svou italskou manželku Eleonoru, která byla zvyklá na komfort a teplo jihu a studený hrad Buchlov jí nevyhovoval. Italská vila na východě Moravy Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Krása baroka Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.

První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Městská policie Praha Hostivař. Nachází se v Hostivařské ulici u Hostivařského náměstí.