Rozhledna stojí na vrchu Milenka (619 m.n.m.), na samém okraji Českomoravské vrchoviny u obce Rudka, v okrese Blansko. Obec Rudka se proslavila zejména díky umělci Stanislavu Rolínkovi, který zde vytvořil umělou jeskyni s plastikami blanických rytířů. Jeho hlavním výtvorem byla ovšem socha T.G.Masaryka, vytesaná do výšky 10 m z jednoho kusu pískovce. Rolínkova umělecká činnost probíhala ve 20. let 20. století a do tohoto období spadá i aktivita tehdejšího starosty blízkého Kunštátu Františka Buriana. Ten chtěl využít velké oblíbenosti místa a zasadil se o vznik výletního areálu, jehož největší atrakcí měla být rozhledna. Stavba rozhledny byla zahájena v roce 1929 a dík právě probíhající hospodářské krizi se na její stavbě podílela řada nezaměstnaných z okolních obcí. V roce 1931 byla osmnáctimetrová kamenná věž s dřevěnou vyhlídkovou nástavbou otevřena a dostala jméno Burianova. Rozhledna nabídla výhled na Českomoravskou a Drahanskou vrchovinu a za dobrých klimatických podmínek i na Praděd. V roce 1980 proběhla rekonstrukce rozhledny. Byl rozšířen vyhlídkový ochoz a opatřen kovovým zábradlím. V roce 1991 byl areál vrácen Burianové vnučce.

Střelecký ostrov v Praze.  

Na východním okraji obce na mírném návrší stojí dnes barokní kostel sv. Václava. Zdejší místo si zvolili již pohanští předkové za kultovní místo. Zdejší kostelík byl patrně založen jako předrománský kolem roku 990. To zřejmě doložil i arechologický průzkum pod podlahou kostela, který odkryl základy jednolodní svatyně o rozměrech 7x6 m s apsidou. První písemná zmínka o kostele je z roku 1126. Někdy okolo roku 1150 byl patrně románsky upraven a později pak prodělal gotické úpravy. Jeho dnešní barokní podoba pochází z roku 1728, ve stejném roce byla postavena i zvonice stojící před vchodem do kostela v ohradní zdi hřbitova, fungující zároveň jako jeho vchod. Jednolodní kostel má plochý rákosový strop, presbytář je zaklenut gotickou paprsčitou klenbou s žebry. Na severní straně přiléhá sakristie. Pod omítkou se našly fragmenty románských oken. Hlavní oltář (1799) s obrazem sv. Václava od Jana Heřmana je z roku 1893. Postranní oltář sv. Anny (1791) s obrazem sv. Anny z roku 1893. Dále se zde nacházejí obrazy představující osm výjevů ze života sv. Václava a kazatelna s bohatými ornamenty.

Malou obec Lštění, na jejímž východním okraji se nachází v sousedství zámku pozdně gotická věžová tvrz, nalezneme v okrese Domažlice. Nejbližší železniční zastávka je ve 4 km vzdáleném Blížejově. Věžová tvrz byla vybudována pravděpodobně ve druhé polovině 15. století za držby vsi Lštění Bohuchvaly z Hrádku. Není vyloučeno, že na témže místě stávalo starší sídlo. Prvním majitelem tvrze, který ji stabilně obýval, byl Jan Bohuchval z Hrádku (pramen z roku 1513 jej výslovně uvádí jako obyvatele tvrze). Přes Janovu sestru Elišku přešla tvrz do držení Černínů z Chudenic, kteří ji nechali renesančně upravit. V roce 1599 se majitelem tvrze stalo město Domažlice a její sídelní funkce zanikla. Nadále sloužila jako sýpka a její majitelé se často střídali. Současný majitel Zdeněk Procházka tvrz zrekonstruoval a příležitostně ji zpřístupňuje veřejnosti. Vnější opevnění tvrze, ze kterého je dnes dochován jen náznak, tvořil vodní příkop a rybníky. Věžová tvrz je půdorysu 9,5 x 10,5 metru a obsahuje sklep a 4 patra, z nichž pouze v nejvyšším jsou okénka, ostatní patra osvětlují střílny. K věži tvrze přiléhá objekt, který je v základech již ze 16. století. Dnes tento domek slouží jako obydlí majitele. M.K.