Lázně Libverda, bývalé rezidenční sídlo šlechtického rodu Clam-Gallasů, jsou v současnosti malou a klidnou lázeňskou oázou. Najdeme je v malebné krajině podhůří Jizerských hor asi 25 km od Liberce. Poloha lázní uprostřed lesů a v podhůří dávají Libverda specifické mikroklima. Léto je zde mírné, podzim suchý a teplý. V Lázních Libverda, které v jejich historii navštívila řada světových osobností, se léčí především srdeční a cévní choroby a také poruchy pohybového aparátu. Pro léčbu jsou využívány přírodní zdroje, zejména minerální vody. Na lázeňské hosty zde čeká malebná kolonáda s klasicistními a empírovými pavilonky s červenými střechami, lázeňská restaurace ve tvaru gigantického pivního sudu, sportovní vyžití v samotném areálu a samozřejmě nádherná příroda Jizerských hor, která skýtá pestré možnosti aktivního odpočinku. HistorieHistorie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381. Minerálce se říkalo „Boží voda“. Libverdskou vodu užívalo vojsko Albrechta z Valdštejna, majitele zdejšího panství. O rozkvět a věhlas lázní se zasloužil šlechtický rod Clam-Gallasů. Po roce 1782 zde hrabě Christian Philips z Clam-Galasu nechal založit lázně. Vyrostly klasicistní a empírové pavilony a také parky. Na lázeňské zařízení se postupně změnil i někdejší letní zámeček hrabat. K původnímu prameni s názvem Christiansbrunn (Kristiánův) přibyly prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefínin, Bierbon a Hubertův, které se dnes nacházejí v okolí lázeňské kolonády. V letech 1912 -14 byly postaveny nové lázeňské budovy. Libverdská minerální voda se také exportovala. Prameny Kristián a Marie dokonce až do roku 1952. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: přírodní prostá železitá kyselka. Prameny: Boží voda, Mariin, Ocelový, Kristián, Josefína, Wilhelma, Eduard, Nová Marie, Nový Kristián a HubertIndikace: duševní poruchy, nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondiceLéčba: Komplexní lázeňská léčba kardiovaskulárních nemocí a chorob pohybového ústrojí, neurózyProcedury: akupunktura, cvičení v bazénu, diatermie, dietoterapie, ergoterapie, pohybové rehabilitační cvičení, jóga, koupele (aromatické, bylinné, minerální, uhličité) kryoterapie, magnetoterapie, masáže (aromatické, klasické, podvodní, reflexní, sportovní) parafinoterapie, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Nový Dům, Lázeňské domy Haná, Moravěnka a Frýdlant, komplementární objekty Zámeček, Jizera a OstravaVolný čas: V areálu jsou dispozici tenisové kurty, fitness i další doplňkové služby se sportovním zaměřením. V okolí je možná cykloturistika, pěší turistika a v zimě běhání na lyžích.Zajímavost: Dům čp. 114 býval letním zámečkem hrabat Clam-GallasůSlavní hosté: ruská velkokněžna Anna Fedorovna, hudební skladatel Carl Maria von Weber, Josef Jungmann, Franz Kafka, přírodovědec Alexandr Humboldt, císař Josef II., malíř Josef Führich, Jan Masaryk a Václav Talich.

Autobusová zastávka Předníi Kopanina.

Nejznámější kutnohorský dům stojí na Václavském náměstí. Kamenný jak se mu říká, pamatuje již dobu před husitskou, po tomto období jsou stopy ve sklepeních a mázhauzu. Výstavba dnešního domu započala v roce 1489 kdy byl v majetku rodiny Kroupů a jeho stavbu iniciovala její člen Prokop. V závěru 19. století byla ještě stavba puristicky upravena. Později se stal sídlem muzea, dodnes je zde část expozice muzea stříbra. Dům zaujme hlavně svoji fasádou s výrazným arkýřem, trojúhelníkovým štítem, ve kterém se nad římsou nacházejí dva rytíři v náznaku turnaje a v jeho špici sedící Madona s dítětem a po jejích stranách Adam s Evou.

Poutní místo Hora Matky Boží ležící ve městě Králíky, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický, má svůj počátek ve třicetileté válce. Během třicetileté války, vypukl v r. 1633 v Králíkách mor a zanechal po sobě hodně obětí. Začaly se konat procesí na tehdejší Lysou horu, aby se lidé ubránili před rozšířením. Převážně byly procesí vedeny dětmi, kteří se modlily a zpívali Mariánské písně. Mezi nimi se nacházel i jako malý Tobias Johannes Becker (1646-1710), který si dal předsevzetí, že jako dospělý zde postaví kostel. Svůj sen si vyplnil a roku 1696 započal stavbu kostela na Lysé hoře k poctě Nanebevzetí Panny Marie a k tomu patřící stavbu Křížové cesty. V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody". Od založení poutního místa sem přichází mnoho poutníků a ctitelů Matky Boží. Vedle chrámu stoji Poutní dům. Během své historie sloužil jako noclehárna pro poutníky, pohostinství a prostor pro divadelní představení. V druhé polovině 20.století zde byl komunistický lágr pro kněze a řeholníky, místo pro dožití starých a nemocných františkánek, ubytovna pro zaměstnance státního statku a nakonec Poutní dům sloužil i jako místo ustájení dobytka státního statku. V současné době slouží svému původnímu účelu.