Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Sklenářová Otýlie
Socha herečky Otýlie Sklenářové – Male je dílem sochaře Ladislava Šalouna. Je zhotovena z bílého mramoru. Odhalena byla v roce 1933. Socha je uletěna v Čelakovského sadech u Národního muzea, v místech, kde stávala letní scéna Nového českého divadla.
Soubor lidových staveb Vysočina je jedinou rozsáhlejší expozicí lidového stavitelství ve východních Čechách. Jednotlivé expoziční celky se nalézají v několika osadách obce Vysočina a ve městě Hlinsku. Jedná se o tyto expoziční celky: Veselý Kopec, Svobodné Hamry, Možděnice a památková rezervace Betlém v Hlinsku. Nejstarším celkem je expozice na Veselém Kopci, kde byl první objekt zpřístupněn v roce 1972. Přenesené objekty se nacházejí v původním krajinném prostředí a vytvářejí osadu volně rozptýlených zemědělských usedlostí. Přinášejí svědectví o životě a způsobu hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do 50.let 20. století. Zemědělské usedlosti doplňuje kolekce lidových technických památek na vodní pohon : mlýn s varnou povidel, olejna, pila a stupník na tříslo. Veselý Kopec je místem, kde se pořádají četné kulturní programy. V blízkosti Veselého Kopce se nalézá osada Svobodné Hamry, která se může pochlubit bohatou malířskou tradicí (pobývali zde malíři F.Kaván a G.Macoun). V této osadě je zpřístupněný vodní kovací hamr, který připomíná zaniklou železářskou výrobu. Na hamr je napojena mlýnice s ukázkou zařízení na výrobu jahel a krup. V blízkosti hamru se nalézá původní roubená hospoda a zámeček ze 17. století. Další osadou obce Vysočina, ve které se nacházejí zpřístupněné objekty je nedaleká osada Možděnice. Zde návštěvníci naleznou v přenesených objektech dílnu truhláře, bednáře a koláře. Prostředí této zajímavé osady doplňuje původní kovárna, roubená škola a kamenný haltýř. V roce 1990 byla zahájena rekonstrukce roubených objektů ve čtvrti zvané Betlém v Hlinsku. V roce 1993 byly zpřístupněny první objekty, v současné době mohou návštěvníci obdivovat všech jedenáct opravených roubených objektů, které pocházejí z poloviny 18. století. Původními obyvateli byli drobní řemeslníci, zpočátku především hrnčíři a tkalci. Betlém Hlinsko je jedinečným urbanistickým celkem roubených domků drobných řemeslníků ve středu města. Z tohoto důvodu také byla část hlineckého Betléma prohlášena památkovou rezervací lidové architektury. V opravených objektech návštěvníci naleznou ukázky dílen a bydlení původních obyvatel, prodejnu upomínkových předmětů, bylinek, kavárničku, prostor pro výstavy, ale i příjemné posezení v hospodě „U svatého Huberta“. Podrobné informace o otevírací době a vstupném v jednotlivých částech naleznete zde. Kulturní akce v roce 2008 Sezónní výstavy  26. dubna až 31. října STOJÍ, STOJÍ DOMEČEK …. Výstava ve statku z Mokré Lhoty věnovaná tradičním stavebním technikám a řemeslům v oblasti Českomoravské vrchoviny. 29. listopadu až 7. prosince VÁNOCE NA VESELÉM KOPCI - Výstava ve všech objektech přibližující lidové zvyky, dárky, ozdoby, pečivo, kulturní program. Otevřeno denně od 9 do 16 hodin. Veselý Kopec 19. ledna MASOPUST - Tradiční obchůzka masopustního průvodu v podání vesnické skupinyze Studnic u Hlinska, od 10 do 16 hodin.26. dubna BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁČE - Zahájení návštěvnické sezóny, ukázky zpracování a využití obilí, ukázky pečení tradičního pečiva, od 10 do 15 hodin.24. května ZLATÁ BRÁNA OTEVŘENÁ …. - Ukázky tradičních dětských her a hraček s přímou účastí všech návštěvníků,od 9 do 16 hodin.9. až 13. června VESELÝ KOPEC ŠKOLÁM - Speciální program určený školám. Upozornění: účast na tomto programu je nutné předem objednat.19. a 20. července VESELOKOPECKÝ JARMARK - Prodej výrobků lidových výrobců, kulturní program,od 9 do 16 hodin.16. a 17. srpna JAK SE DŘÍVE STAVĚLO - Ukázky tradičních stavebních technik, konzervace dřeva, poradenská činnost a další zajímavé činnosti, od 9 do 16 hodin.6. září POSVÍCENÍ - Tradiční jídla a zvyky, ukázky chovu včel a využití medu, kulturní program,od 10 do 15 hodin.4.října BRAMBOROVÁ SOBOTA - Příležitost k ochutnání tradičních bramborových jídel a dozvědět se vše o pěstování, použití i uskladnění brambor, od 10 do 15 hodin.7. prosince PŘEDVÁNOČNÍ JARMARK - Prodej výrobků lidových výrobců,od 9 do 15 hodin.
Nejstarší stopy na území Dolních Počernic byly zachyceny nad severním bokem Počernického rybníka v lokalitě kde je dnes vilová čtvrť Vinice. Našly se zde pozůstatky osady lidí řivnáčské kultury (tedy asi 4.000 let před n.l.). Rozpadem osady v raném středověku a s doplněním o další grunty, došlo potom zřejmě k vytvoření shlukové vsi, jejíž základní urbanistický rozvrh setrval dodnes. Lze předpokládat, že nejpozději ve 2. polovině 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož jméno (ves lidí „Počerného“). Velmož si potom dal vybudovat při cestě výše nad osadou při hraně bažinatého údolí Rokytky (dnešního zámeckého parku) nepochybně dosud dřevěný sídlení dvorec. U dvorce vyrostl současně nebo o něco později nevelký vlastnický kostelík, jehož panská tribuna navazovala možná – jak bývalo obvyklé – lávkou přímo na obytné patro feudálního sídla. Základní hmota jednolodního románského kostelíka s pravoúhlým kněžištěm, zděná z tesaných pískovcových kvádrů, zůstává dodnes zachována jako vzácný doklad románské stavební kultury na vesnici.Jako o Počernicích se poprvé píše ve 20. letech 14. století. Na základech dvorce zde vyrostla gotická tvrz. Na rozvoji vsi pak ve druhé polovině 16. století měli velký podíl Matěj a Jan Hůlkové z Počernic. Ti uskutečnili přestavbu trvze na renesanční zámek. V letech 1644-1706 byl zámek a přilehlé statky v držení hraběcí rodiny Colloredo-Wallsee a mezi roky 1720-1755 páni von Saltza. V 19. století představuje nejvýraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olomoucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové železničním náspem s klenutým podjezdem. Druhá polovina 19. století proměňuje obraz Dolních Počernic zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbořen starý mlýn na zámeckém nádvoří a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný dnes vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky. Ve 20. a 30. letech 20. století dochází k bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků. Po druhé světové válce pak došlo k výstavbě panelových domů. V roce 1968 byly připojeny Dolní Počernice k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Počernice součástí správního obvodu Praha 14.
Plastika na severní straně kostele Stětí svatého Jana Křtitele v Hostivaři.