Městská část Praha - Benice je součástí správního obvodu Praha 22.

V centru obce Nýdek stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše. Malý dřevěný kostelík se stropem obložený deskami a zvenčí pokrytý šindelem byl postaven roku 1576. Až do roku 1654 byl prostestantským, v tomto roce jej pak dostali katolíci. V průběhu 19. století a na počátku 20. století prošel necitlivými úpravami, v roce 1910 byla střecha pokryta eternitem. Roku 1977 prošla stavba generální opravou. Stavba je to jednolodní s pravoúhlým presbytářem, sedlovou střechou a hranolovou věží. Oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z roku 1746, dále zde můžeme vidět kruchtu nesenou pilíři. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Říp (456 m) je výrazná dominanta Polabské nížiny s románskou rotundou na vrcholu. Je vidět zdaleka, protože před Vámi vystoupí z rovinaté krajiny. Leží 5 km jižně od Roudnice nad Labem. Její původ je čedičový. Ale toto všechno není důvodem proč ji každoročně navštíví tisíce lidí, kteří jsou ochotni se vydat po příkré cestě po úbočí s níž je krásný výhled do kraje. Tou pravou pohnutkou k výletu je to, že Říp je památné místo české mytologie a historie. Tady to vše začalo. Tady se podle legend a mýtu měli usadit první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se mělo odehrát pojmenování země jménem jejich vůdce. Zde byla pronesena památná slova, vyřčená praotcem Čechem „To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Legendu, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi. a nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Hora měla odjakživa velký význam pro národní cítění. Ostatně právě proto se sem často konaly celonárodní pouti, na vrcholu Řípu promlouvali buditelé a když se národu něco zdařilo, nebraly oslavy na Řípu konce. Nejznámější procesí se konala v letech 1848, 1868, 1900 a 1914. A aby byl význam hory pro českou vlast podtržen, v roce 1868 byl na úpatí hory vylomen první základní kámen k novému Národnímu divadlu v Praze.Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou věží je dovršením stavebního vývoje české rotundy. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jiří, patronu orby. Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru. Později ji měli v držení některé šlechtické rody, nejdéle Lobkowitzové. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy byly provedeny v roce 1826 při příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. V průběhu 19. století byla ještě přestavěna v puristickém duchu. Plastika v apsidě symbolizuje přeměnu kočujících Slovanů v usedlý zemědělský lid. Dnes je v kostelíku sv. Jiří malé muzeum. Po kamenitých cestách vede na vrchol několik turisticky značených tras. Na vrcholu čeká na návštěvníky možnost občerstvení v turistické chatě, postavené roku 1907. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp!“