Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.
V roce 1405 získali darem zdejší osadu Kuklov Rožmberkové. V roce 1495 sem Petr a Oldřich z Rožmberka povolali paulány (příslušníky kongregace sv. Františka z Pauly). Měl zde vzniknout první paulánský klášterní areál v Čechách, ten však nebyl nikdy dokončen. Výstavba probíhala patrně až do roku 1514. Proč se nepodařilo celý projekt dokončit není dodnes známo, v roce 1555 řeholníci opustili toto místo nadobro. Zůstaly jen nevyužité holé zdi zamýšleného chrámu. Okolní domky kláštera byly postaveny z větší části z torz budov kláštera. Nejvíce se dochovalo obvodové zdivo pozdně gotického klášterního kostela, s lomenými oblouky vysokých oken, portály a opěrnými sloupy. Dochovaly se i zbytky obvodových zdí konventu. Ostatní bylo použito na stavbu okolních domků. V roce 1967 zde natáčel režisér František Vláčil svůj historický film „Údolí včel“. Drama o střetu náboženského fanatismu s touhou po svobodě a štěstí, dějově zasazené v hlubokém středověku. Vypráví se, že zdejší komplex pobořilo vojsko Jana Žižky z Trocnova. Mnoho mnichů se prý zachránilo v podzemním labyrintu, jehož část se táhne pod celou Šumavou až do Bavor. Někteří lidé tvrdili, že se ve zřícenině kláštera setkali s duchy mnichů, kteří ozbrojencům neunikli.
Železniční most přes ulici V rokli.
Doporučujeme
Divadlo Blaník
Divadlo a kino jsou umístěné v prostorách paláce Blaník na Václavském náměstí.