Golfové hřiště Golf Clubu Hradec Králové leží v krásném prostředí anglického parku, který se rozkládá kolem negotického zámku Hrádek u Nechanic přibližně 12 km od Hradce Králové. Pro hráče je zde připraveno 9 jamek s mnoha zajímavými překážkami. Začátečníci mohou využít přidruženého tréninkového centra a pod vedením profesionálního trenéra či získat Zelenou kartu (Green Card) umožňující vstup na všechna hřiště v České republice. Nechanický areál nabízí i tréninkové plochy pro pokročilejší hráče. K dispozici jim je driving range, chipping green, putting green a training bunker. Po hře je k dispozici příjemné posezení na otevřené zahrádce, v případě nepřízně počasí je otevřena Zámecká kavárna.

Petřínská lanová drána je dlouhá 510 m a překonává převýšení 130,5 metru. Na trati jsou celkem tři zastávky - Újezd, Nebozízek a Petřín. Přepravní kapacita je až 1400 osob za hodinu. Vůz trať ujede za tři minuty. Lanovka je provozována v rámci městské hromadné dopravy.Stavba lanové dráhy započala již v roce 1890 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy. Do provozu byla uvedena 25.července 1891. Stavitelem bylo Družstvo rozhledny na Petříně.Původní trať byla tříkolejnicová a byla dlouhá pouze 396,5 metru a měla převýšení 102 metry. Spodní stanice byla na horním konce ulice U lanové dráhy a trať vedla pouze k restauraci Nebozízek. Stejně jako v současnosti měla dva vozy, každý pro padesát cestujících. Jejich pohon zajišťovala hmotnost dvou nádrží s vodou o objemu 5,5 kubických metrů. Voda se v horní stanici napustila a v dolní vypustila.Provoz lanovky byl ukončen v souvislosti s první světovou válkou v roce 1916.K jeho obnovení došlo až v roce 1932 a to již na prodloužené trati. Spodní zastávka byla přemístěna do domu č. p. 1 a skrz Hladovou zeď byla trať prodloužena až na Petřín. Byla vybavena novými vozy s dvojnásobnou kapacitou cestujících a elektrickým pohonem. Tříkolejnicová trať byla nahrazena dvojkolejnicovou. Úsek pro vyhýbání vozů byl situován ke stanici Nebozízek a byl čtyřkolejnicový. Změnil se také rozchod trati. Z původního jednoho metru byl rozchod kolejí rozšířen na 1,435 m. Zajímavě byla vyřešena kola lanovky. Jedna strana byla opatřena klasickými železničními koly a druhá jen válcovými koly bez nákolků.V roce 1965 se část trati sesula. K dalšímu sesunu došlo i v roce 1967. Provoz lanové dráhy byl opět ukončen. Obnova a modernizace lanovky proběhla v letech 1983-1985. Ve Vagonce Studénka byly vyrobeny zcela nové vozy. Pro jejich pohon však bylo použito původní hnací zařízení. Vozy jsou upevněny na třech lanech o průměru 34 mm.Lanovka je dnes schopná přepravit za hodinu 1 400 osob. Má tři zastávky – Újezd, Nebozízek a Petřín. Jízda trvá 3 minuty.  Pozemní lanovka z Újezdu tehdy jen na Nebozízek byla postavena stejně jako její letenská kolegyně při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 jako veřejný dopravní prostředek k budované rozhledně. Trať s provozní délkou 396,5 m překonávala výškový rozdíl 102,2 m průměrným sklonem 26,7 %. Měla i stejný gravitační pohon s tzv. vodní převahou. Slavnostně byla otevřena 25.7.1891. Od roku 1914 do roku 1931 byla lanovka pro technické a finanční potíže mimo provoz. V letech 1931-32 byla rekonstruována na elektrický pohon a současně prodloužena na Petřín. Při tomto prodloužení musel být v Hladové zdi proveden průlom. Lanovka byla přestavěna podle projektu ČKD, byl zvětšen rozchod z 1 m na klasický dnes nejběžnější 1,435 m. Původní staniční budovy z hrázděného zdiva byly zbořeny. Dole byla odkloněna a prodloužena do nové stanice v barokním domě čp. 412, zvaném U Knoflíčků, postaveném pravděpodobně K.I.Dienzenhoferem a býval zde kdysi vinný lis. Délka lanovky se tak prodloužila na 511 m a překonávala již výškový rozdíl 130,45 m. V horní stanici byla zřízena strojovna. Elektrický pohon zajistilo Ward-Leonardovo soustrojí. V době zahájení provozu byla lanovka vybavena tažným lanem o průměru 35 mm, složeným ze 7 pramenů po 133 drátech na konopné duši. Nový byl i brzdný systém schopný zastavit lanovku kdekoliv na trati. Elektrifikovaná lanovka zahájila provoz 5.6.1932 a bez významnějších změn jezdila až do 7.6.1965 kdy byl její provoz přerušen následkem narušení tělesa vlivem dlouho trvajících děšťů o dva roky později byl osud lanovky na téměř 18 roků zpečetěn, do pohybu se dalo na 15.000 kubíků půdy a těleso lanovky doslova zničil. Sesuv byl tak mohutný že se i propadla terasa restaurace na Nebozízku do 5 metrové jámy.  Při průzkumu se zjistila příčina sesuvu, do opuštěných uhelných chodeb a dávno zapomenutých štol tryskala voda desítky let z četných podzemních pramenů. Bylo jich tolik, že při rekonstrukci odčerpávaly pumpy z petřínského podzemí 150 l vody za minutu. To je ostatně problém celého petřínského svahu, který je prošpikován vodními štolami kterých je tolik že je jejich údržba velmi náročná. Při zanesení se voda hromadí a vniká do půdy svahu a tím vzniká klasická eroze. Díky tomu je v deštivějších obdobích svah velmi nestabilní. Veškeré zařízení bylo pečlivě udržováno až do dalšího obnovení provozu. V letech 1983-85 proběhla obnova, při které byla část drážního tělesa uložena na železobetonovou monolitickou mostní konstrukci. Horní stanice byla rozšířena o novou vstupní halu. Strojovna byla vybavena prosklenou stěnou aby cestující mohli vidět původní zařízení opět sloužící s dílčími technickými úpravami. Lanovka byla vybavena novými vozy z vagonky Česká Lípa a Studénka.

Hrad Cornštejn, respektive jeho zříceninu, můžeme navštívit při výletu na Vranovskou přehradu, v Podyjí, v kraji Jihomoravském. Místo pro stavbu hradu nemohlo být zvoleno lépe. Nepřístupný skalnatý ostroh, obtékaný ze tří stran řekou Dyjí, a pevné hradby poskytovaly jeho obráncům bezpečné útočiště. Historie hradu Cornštejn byl postaven jako královský hrad v první polovině 14. století. Měl společně se sousedními hrady Frejštejnem a Bítovem chránit jižní hranici s Rakouskem. Právě blízkost Bítova nasvědčuje tomu, že stavitelem hradu byl rod z Bítova – Lichtenburkové. Cornštejn postavil zřejmě Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. První písemná zmínka je z roku 1343 a lenními vlastníky jsou právě Lichtenburkové. Ti původně malý hrad rozšiřují a vylepšují jeho opevnění. Nejvýznamnější rozšíření přišlo po husitských válkách. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. Boj o moc mezi šlechtou a Jiřím z Poděbrad znamenal konec vlastnictví Lichtenburků nad Cornštejnem. Hynek z Lichtenburka, věren rodové tradici a podporován papežem Piem II., se v roce 1463 dostal do sporu s Jiřím z Poděbrad. Cornštejn po celý rok osvědčoval kvalitu svých hradeb, ale v roce 1465 byl dobyt. Hrad byl konfiskován Lichtenburkům a lénem udělen Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang při opravách změnil jeho dispozici. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt, zejména na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. To bylo roku 1526. V roce 1542 v souvislosti s tureckým nebezpečím bylo naposledy posíleno opevnění Cornštejna. Další změna vlastnických vztahů a sjednocování panství Cornštejnu neprospěly. Panstvo ho už nepotřebovalo, dalo přednost pohodlnějšímu bydlení a hrad rychle pustl. Podoba hradu Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Do dnešní doby se zachovala rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně, s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Objekt je ve správě Jihomoravského muzea ve Znojmě. Tipy na výlet Také nedaleký hrad Bítov žije velmi čilým kulturním životem. Vydat se můžete také na prohlídku Vranovského zámku, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.

Zbytky skalního hradu Svojkov stojí u stejnojmenné osady na Českolipsku v Libereckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu v písemných pramenech se objevuje v přídomku Jaroslava ze Svojkova v roce 1355. Roku 1370 se dále připomíná Ješek ze Svojkova. Jeden z jeho potomků, Jan Kepka z Chlumu, byl jedním z průvodců Mistra Jana Husa na jeho poslední cestě na sněm do Kostnice v roce 1414. Svojkov poté v průběhu let vlastnily rozličné a méně významné rody. Jako poslední Elsnicové, kteří hrad v první pol. 16. století opustili a ponechali osudu. Roku 1590 byl chátrající hrad stržen a jeho dřevěné části spáleny. Mezi dalšími majiteli panství se roku 1632 uvádí i Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti bylo panství na sklonku třicetileté války prodáno rytíři Adamu Františkovi z Knoblochů. Ten si vystavěl pod hradním vrškem barokní zámek a zbytky hradu se od té doby začaly označovat jako Starý Svojkov. V polovině 18. století koupil Svojkovské panství hrabě Josef Maxmilián Kinský, který je definitivně připojil ke Sloupu. Roku 1780 byl hrad romanticky upraven a skalní jádro zpřístupnilo vyhlídkové dřevěné schodiště, kde později vznikl ještě výletní letohrádek. Celý objekt se tak stal součástí romantického zámeckého parku. Po roce 1945 byly dřevěné úpravy zničeny a v zámku byl zřízen domov důchodců. Při rekonstrukci roku 1958 ale zámek zcela vyhořel a byl zbourán. Park přestal být udržován, ale zřícenina je nadále od jihu volně přístupná. Podoba hradu Dnes se z hradu na pahorku v pozdějším zámeckém parku dochovala především výrazná pískovcová skála s vytesanými světničkami, schodištěm a průchodem. Na skále a sousední skalní věži stával původní dvoukřídlý hradní palác, z nějž se však dochovalo pouze zdivo přízemí bočního křídla s malým okénkem. Dovnitř se patrně vstupovalo bránou v těsném sousedství menší skály, do které je vytesaná malá místnost strážnice se třemi okénky. V hlavní, asi 17 metrů vysoké skále jsou ve třech patrech vytesané místnosti, přístupné původně jen z hradního jádra na jihozápadní straně skály. Portály na severovýchodní straně byly zřejmě vyraženy až při romantických úpravách zříceniny v 19. století. V patě skály je vytesaný sklep a další místnost je přímo nad ním v 1. patře.   Tipy na výlet Vydat se můžete do nedalekého romantického skalnatého údolí. Navštívit můžete také skalní hrad Sloup, zámek Sloup nebo lesní divadlo. Výlet si můžete udělat i na zříceninu hradu Pihel, zříceninu hradu Lipý nebo zámek Zákupy. Ubytování najdete v České Lípě.