Kamenná stavba z roku 1862, postavená knížecím stavitelem Pruvotem, z bílých pískovcových kvádrů. Věž je vysoká 13 metrů, kruhového půdorysu byla postavena v novogotickém stylu jako romantická vyhlídka. Později byla využívána jako honosný posed. Pod jižním vchodem jsou patrné stopy po původním schodišti vedoucím do horní části věže. Dnes je bez žebříku tento výstup nemožný. I tak je však výstup do horní partie věže vzhledem ke špatnému technickému stavu věže velmi riskantní.

Dnešní ocelová rozhledna na vrchu Oslednice (557 m) u Telče, která je zároveň telekomunikační věží, měla svoji předchůdkyni. Rozdíl mezi nimi snad ani nemůže být znatelnější. První stavba byla jen dřevěná dvoupatrová vyhlídka. Hlavním iniciátorem její výstavby byl v roce 1898 profesor telčské reálky Alois Kulhánek. Měřila 16 metrů a zanikla zřejmě ještě před 1. sv. válkou. Současnou věž postavila roku 1999 společnost Radiomobil. Primárním důvodem pro její vznik byla potřeba pokrýt okolí Telče signálem pro mobilní telefony. Společnost vyhověla požadavku města Telč, které bylo vlastníkem pozemku, aby měla vyhlídkový ochoz jenž by byl přístupný veřejnosti. Věž je vysoká 34 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 31 metrů vede 176 kovových schodů. Z rozhledny máme pohádkovou Telč jako na dlani, uvidíme hrad Roštejn a za mimořádných klimatických podmínek i na Alpy.

Židovský hřbitov se nachází ve svahu východně od nádrže Rovná, jižně pak od zbytků osady Krásná Lípa. Hřbitov byl založen patrně v 18. století. Měl dřevěné ohrazení a obřadní síň. Do dnešní doby se zachovalo přibližně 150 náhrobků, nejstarší z roku 1784. Z oplocení se dochovaly jen kamenné sloupky. Obec včetně židovské čtvrti se synagogou pohltila údolní nádrž.

Bílá hora (557 m n. n.) je dominantou okolí Kopřivnice. O stavbě rozhledny na jejím vrcholu se uvažovalo již ve dvacátých letech dvacátého století. O výstavbu se snažil Štramberský odbor KČT v čele se starostou MUDr. Adolfem Hrstkou. Podle jejich plánů měla vyrůst na vrcholu Bílé hory kamenná mohyla, jež by byla památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovala co nejlepší rozhled do kraje. Z velkolepých plánů nakonec z finančních důvodů sešlo. Pro rozhlížení z Bílé hory na Beskydy a okolí tak složila řadu let 10 metrů vysoká triangulační věž. Rozhledny se tak Bílá Hora dočkala až na přelomu tisíciletí. V roce 1997 byla myšlenka oživena a začala komplikovaná jednání mezi městy Kopřivnice a Štramberk a firmami Eurotel a Radiomobil. V roce 1999 byla zahájena výstavba a slavnostní uvedení rozhledny do provozu proběhlo 28. dubna 2000. Díky investorům, kteří věž využívají pro přenos mobilního signálu tak vznikla unikátní a nádherná rozhledna, vysoká 43 metrů. Svým tvarem kopíruje strukturu DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů vede 134 železných a 27 betonových točitých schodů, po jejichž zdolání se naskytne nádherný výhled na Beskydy i Jeseníky. Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí, náklady dosáhly výše 12 mil. Kč a další funkcí věže je také šíření televizního signálu.