Zbytky kostela sv. Bartoloměje se nacházejí na zalesněném hřbetu asi 2 km východně od obce Běšiny, odkud sem vede i značená cesta. Zdejší kostel byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 sice vyhořel, ale byl znovu obnoven. Až za vlády císaře Josefa II. byl na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa roku 1788 opuštěn a jeho zařízení bylo převezeno do zámeckého kostela v Běšinech. Pak byl již neudržován a v 19. století byl pobořen. Chrám byl postaven ze žulových kvádrů, v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožích, přistavěné v 18. století. Chrámová loď měla rozměry 10,9 x 8,4 metrů a na severní straně k ní přiléhala sakristie. Polygonální presbytář byl osvětlen třemi úzkými gotickými okny. Okolo kostela se nacházel ohrazený hřbitov, sloužící pro několik osad. Hřbitov pak byl uzavřen krátce po zrušení kostela na počátku 19. století. Dnes se z kostela zachovaly jen obvodové zdi, nejvíce dochované v oblasti presbytáře (východní části kostela), kde se i dochovaly zbytky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.

Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Přízemí domu původně sloužilo jako tržnice, otevřená do náměstí, snad i jako šenk. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. Reprezentativní výběr z bohatých uměleckých sbírek Jihomoravského muzea zde prezentují stálé expozice "Staré umění Znojemska" ve druhém podlaží a "Medailér Jan Tomáš Fischer" v podlaží prvním. Výstavní sály v prvním podlaží jsou určeny výstavám převážně soudobého výtvarného umění. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy, přednášky a konference, ve vstupní síní - "mázhauzu" kromě prodejny muzejních publikací a suvenýrů také příjemná kavárnička. Stálá expozice Staré umění Znojemska – kolekce 50 obrazů a soch, vážících se k uměleckému dědictví jihozápadní Moravy. Ve sbírce gotického umění vyniká především Madona znojemská, dílo Mistra michelské madony, jež vzniklo v moravském prostředí ve třicátých letech 14. století a řadí se k unikátním památkám svého druhu u nás. Nejstarším exponátem expozice je tzv. Znojemská Libuše, představující portrét královny, jejíž vznik je kladen do konce 13. století. Dobu baroka charakterizuje cenná kolekce sochařských a malířských děl, v níž jsou zastoupena významná díla umělců, pracujících většinou pro interiéry zdejších klášterů a kostelů. Mince zemí Koruny české - Unikátní systematickou sbírku českých mincí a medailí shromáždil Josef Květoň ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století.  

Dětské hřiště v ulici Kolátorova v Praze Břevnově.

Kostel v historizujícím novobyzantském stylu byl postaven v letech 1844-48. Bazilika ortogonálního půdysu vznikl na místě kde stávala od roku 1820 zděná kaple Narození Panny Marie. Objekt má půdorys osmiúhelníku, v západní části nad předsíní se tyčí dvě hranolové vížky se zvonicemi. Do kostela vede 33 schodů, které připomínají dovršený věk Krista. Uvnitř kostela se nacházejí reliéfy Panny Marie mezi dvěma anděly, Klanění Tří králů a Madony mezi sv. Lukášem a králem Davidem. Mezi zařízením kostela vyniká hlavní oltřář Panny Marie, jehož oltářní obraz vytvořil baron Carl von Hampel z Vídně. Křtitelnici s plastikami čtyř evangelistů zhotovil Josef Max. Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Norbertu a sv. Janu Nepomuckému. Současné varhany mají na 2.800 píšťal.