Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Městská brána - Kynšperk nad Ohří Dodnes dochovaná branka byla součástí kamenného opevnění, které sledovalo původní starší jednoduché hradby. Povolení postavit nové kamenné hradby získalo město od císaře Ferdinanda I. v roce 1537. Městská branka je patrová stavba s mohutným průjezdem a pochází tak ze 16. století. Boční hrázděná a roubená přístavba sloužila svého času jako židovská modlitebna. Za bránou se nacházela Židovská ulice, ghetto tak bylo již za hradební linií.
Doporučujeme
Rozhledna Drahoušek u Osečan Rozhledna s poetickým názvem Drahoušek, stojí na stejnojmenném kopci (504 m) nedaleko Sedlčan. Svým vznikem v roce 2004 se řadí mezi naše nejmladší rozhledny a jako mnoho dalších postavených době nedávno minulé vděčí za svůj vznik rozvoji mobilní komunikace. Právě snaha o lepší signál v této oblasti vedla dva naše největší mobilní operátory ke stavbě vysílače, který dostal podobu futuristicky vyhlížející rozhledny. Rozhledna je to vskutku krásná. Jedná se o 48 metrů vysokou válcovou betonovou věž, s dřevěným schodištěm na vnější straně a širokým ochozem ve výšce 32 metrů nad zemí. Na ochoz vede 167 roštových schodů. Ty už od doby otevření vystoupalo tisíce turistů, které láká nádherný kruhový výhled na krajinu Povltaví. Dále uvidíte blízké Sedlčany, Blaník, Vysoký Chlumec a pražské věže. Při dobrém výhledu lze spatřit i Milešovku či Ještěd. O turisty je zde výborně postaráno. Lze si zapůjčit dalekohled či nakoupit suvenýry. Zajímavostí jistě je, že identická rozhledna stojí na Sokolím vrchu u Děčína. Otevřeno je v letní sezóně a mimo otevírací hodiny lze rozhlednu navštívit po domluvě se správcem, p. Stárkem (+420728456105).
Doporučujeme
Chodský hrad v Domažlicích Domažlický, nebo jak jej nyní nazýváme Chodský hrad, se nachází na Chodském náměstí na jihozápadním okraji historického centra města. Zde sídlící Muzeum Chodska je přístupné v otevíracích hodinách.
Historie hradu
Domažlický hrad, sídlo královských purkrabí, spolu s městem založil v letech 1262–1265 Přemysl Otakar II. Na počátku 16. století zastávali purkrabský úřad páni ze Švamberka, kteří vedli dlouholeté spory s Chody. Petr ze Švamberka roku 1572 postoupil zchátralý hrad zpět králi. V té době se o hrad přeli Chodové s domažlickými měšťany. Měšťané poté hradu, který mezitím roku 1592 vyhořel, pozbyli roku 1621 konfiskací jako trest za účast na stavovském povstání.
Požárem notně poničený hrad získal Volf Vilém Lamingen z Albenreuthu. Jeho syn jej pak roku 1671 vyměnil s měšťany za pozemky a 2 rybníky. V letech 1726–1727 byly zbytky hradu přeměněny na městskou solnici a později budova sloužila jako sídlo městské správy. Dnes zde sídlí vlastivědné muzeum a archiv.
Dispozice hradu
Hrad byl založen na okraji města na mírné vyvýšenině nad potokem. Půdorys hradu byl podřízen městské parcelaci, část při městě měla pravoúhlý tvar, část z města vystupující čtvrtokrouhlý. Z gotického hradu se v dnešní stavbě dochovala vnější obvodová zeď, část zdi východní a na jejich styčném bodě štíhlá okrouhlá věž. Původní hrad měl dle předpokladů věže tři, ve všech třech nárožích, a mezi nimi tři palácová křídla.
Tipy na výlet
Vydat se můžete na zříceninu hradu Rýzmberk, navštívit zříceninu hradu Nový Herštejn, prohlédnout si hrad a zámek Horšovský Týn. Za návštěvu stojí i tvrz Lštění nebo zřícenina hradu Ruchomperk.
Ubytovat se můžete přímo v Domažlicích.
M.K.
Doporučujeme
Občanská záložna (Vršovické náměstí) Nad Vršovickým náměstím stojí honosný dům čp. 67, jehož stavbu iniciovala a v letech 1911-12 realizovala Občanská záložna ve Vršovicích. Tato stavba je vynikající ukázkou pražské secese. Nová budova měla jedno podlaží podzemní a pět nadzemních, část podkroví a půdu ve dvou úrovních. Ústřední prostor tvořila velká dvorana situovaná do dvorní části pozemku a prostupující dvě podlaží. Zcela mimořádné pozornosti stavebníka se těšila výtvarná výzdoba interiérů a exteriéru budovy. Dekorativní figurální plastiky při štítu hlavního průčelí jsou dílem sochaře Ladislava Šalouna. Štít zakončuje znak města Vršovic. Před vstupem do budovy stojí dva vysoké sloupy se sochami sokolů. Čas znárodnění se nevyhnul ani občanské záložně. Po jejím zániku se stala majitelem budovy Česká spořitelna. Ta naštěstí zachovala nejen dispozici celého domu, ale i veškerá výtvarná díla a zařízení interiérů.

