Malý parčík ležící mezi Valdštějnskou ulicí a úpatím starých zámeckých schodů. Slouží především k odpočinku turistů. V pakru je umístěna socha Dívka s holubicí.

Nacházíme se v centrum města Vrchlabí a jsme relativně nová organizace (vznikli jsme 1.4.2008). Nefungujeme pouze jako infocentrum, ale velice úzce spolupracujeme se Svazkem měst a obcí a koordinujeme práci ostatních infocenter v Krkonoších. Otevírací doba: pondělí - pátek 9-17,00 sobota 9-13,00. V sezoně bývá do 18,00 hodin a v sobotu a neděli do 15,00 

Kostel sv. Martina byl vystavěn jako románský tribunový ve 13. století na místě bývalého pohanského pohřebiště. Později byl goticky a barokně upraven. Kostel je dokladem zaniklé vsi, která se nacházela v místě dnešního třešňového sadu. Z románské doby se dochovala polookrouhlá apsida presbytáře s opěrnými pilíři. Obdélná loď s valenou klenbou o dvou polích jež nahradila původní plochý dřevěný strop. Na severní straně se nachází sakristie, která byla původně kaplí. Věž při kostele je ze dvou třetin zděná, vrchní obedněná část se šindelovou střechou spočívá na krakorcích. Hlavní oltář z roku 1872 nahradil původní barokní, oltářní obraz byl ukraden a tak se zde dnes nachází obraz sv. Martina od Dany Flídrové z roku 2000. Varhany pochází z roku 1896 od firmy Rejna a Černý, zvon ve věží má dataci 1577.

Původní barokní kostel nechal postavit v roce 1680 francouzský šlechtic Jan Ludvík Radult de Souches a to na místě malé dřevěné kapličky. V roce 1701 převzali nad kostelem správu premonstráti z kláštera v Louce u Znojma. Tato správa zanikla při zrušení kláštera za císaře Josefa II. V roce 1885 pak vznikla samostatná farnost. Poutní místo pak začalo žít svým životem. O pět let později vznikla na zalesněném vrcholu za kostelem křížová cesta (dříve dřevěné zastavení později nahradily zděné). Velký rozkvět pro poutní místo znamenalo osmileté působení prof. Josefa Parmy po druhé světové válce. Za jeho dobu vzniklo úžasné dílo: byla opravena křížová cesta, vybudována lurdská jeskyně a založení Mariánské cesty pomocí 12 obrazů Mariánských poutních míst. V letech 1949-1953 proběhla dostavba kostela. Nejprve přistavěna nová loď a posléze i věž. Do nové průčelí byl vsazen raně barokní portál s rodovými znaky Souchesů a Ugartů, do niky nad portálem pak moderní skupultura Krista. V roce 1953 musí prof. Parma odejít. Za éry komunistického režimu není žádoucí rozvoj poutních míst, přesto sem však poutníci i v této době přicházejí. Po pádu režimu začíná nová epocha tohoto místa. V současné době je kostel v dobrém stavu a opravený. Za ním se pak nachází i dnes krásně upravené místo s lurdskou jeskyní a léčivým pramenem. Na zalesněném vršku pak křížová cesta zakončená kalvárií v podobě tří křížů a nedalekým Božím hrobem. Mezi jeskyní a křížovou cestou pak ještě najdeme Mariánskou cestu, kterou dnes zdobí již 50 obrazů Mariánských poutních míst z Česka, Slovenska a Rakouska.