Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.

Kobylisy, které jsou dnes rušnou pražskou čtvrtí spojenou s centrem metrem a o nichž jsou dochované záznamy již z roku 1297, byly v minulosti jakýmsi předměstím Libně. To proto, že zde byli povětšinou ubytování dělníci, kteří pracovali v Libeňských továrnách. Do roku 1420 byly Kobylisy církevním majetkem. V tomto roce přešly do vlastnictví Pražanů, kteří je rozprodali soukromníkům. V povědomí českého národa jsou Kobylisy spojeny především s obdobím německé okupace. Na zdejší střelnici byly popraveny stovky českých vlastenců. Mezi nimi například i spisovatel a člen KSČ Vladislav Vančura. Autor Rozmarného léta, Konce starých časů a řady dalších děl patřících mezi klasiku české literatury. K Praze byly Kobylisy připojeny v roce v roce 1922. Původní název Kobylis zněl Kobolisy.

Nacházíme se v centrum města Vrchlabí a jsme relativně nová organizace (vznikli jsme 1.4.2008). Nefungujeme pouze jako infocentrum, ale velice úzce spolupracujeme se Svazkem měst a obcí a koordinujeme práci ostatních infocenter v Krkonoších. Otevírací doba: pondělí - pátek 9-17,00 sobota 9-13,00. V sezoně bývá do 18,00 hodin a v sobotu a neděli do 15,00 

Dívčí hrady jsou zříceniny gotického hradu, které se také nazývají Děvičky nebo Maidberg. Tyčí se na vysoké, těžko přístupné skále v Pavlovských vrších asi 7,5 km od Mikulova. Historie hradu Hrad byl postaven ve 13. století a díky své strategické poloze zůstával královským majetkem. Díky absenci zpráv o jeho další existenci je velmi pravděpodobné, že zanikl na konci přemyslovské epochy a na počátku 14. století byl znovu obnoven. Jan Lucemburský jej roku 1334 zastavil Liechtenštejnům a jeho strategický význam poklesl. To se změnilo ve 30. letech 16.století, kdy si turecké nebezpečí vynutilo úpravy hradu a výstavbu mohutné předsunuté věže. Po roce 1572 získal Dívčí hrady Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. Výsledky jeho práce zničili roku 1645 Švédové, kteří během třicetileté války zpustošili celý kraj. Od té doby hrad, na jehož opravu nebyly peníze, chátral a pustl. Ještě v roce 1683 plnil hrad roli hlásky, která varovala okolní vesnice před blížícími se Turky. Na konci 18. století ještě pobýval na hradě hlídač, který svým zvonem upozorňoval na živelné pohromy. Potom už se hrad nezadržitelně rozpadl a vesničané použili jeho kámen jako stavební materiál. Podoba hradu Původně hrad býval obdélníkového půdorysu 65x20 m. Byl obklopen hradební zdí, ovšem chyběla typická obranná věž. Do dnešních dnů se dochovaly zříceniny plášťové zdi, část předhradí, torzo zdiva paláce a renesanční dělová bašta se střílnami. Před hradem stojí tři skalní útesy, které vypadají jako zkamenělé dívky, a proto název Dívčí hrad. Z hradu je nádherný výhled na vodní nádrž Nové Mlýny a obce Dolní Věstonice a Pavlovice. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na zříceninu Sirotčí hrádek nebo do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší. Zde také najdete Muzeum Dolní Věstonice a zajímavou expozici Věk lovců a mamutů. V Mikulově na vás čeká barokní zámek, Regionální muzeum, synagoga a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku.  Bohatý výběr ubytování najdete v Mikulově.