Asi kilometr severozápadně od obce Starý Poddvorov stojí na malém návrší dřevěný větrný mlýn německého typu. Zdejší mlýn patří mezi ty drobnější tohoto typu. Zakladatelem mlýna je Ignác Laštůvka z Mutěnic kolem roku 1870. Posléze mlýn několikrát změnil majitele a také své místo. V roce 1876 se octnul v Týnci u Břeclavi a před rokem 1890 byl přestěhován pomocí 12 formanských vozů na zdejší místo. Zanedlouho 14.8.1890 jej povalila silná větrná smršť a dokonce jej kousek posunula. Během dvou let byl opraven. Mlýn mlel ještě krátce po druhé světové válce. Většinou se v něm mlely kroupy. V roce 1969 již poškozený mlýn zrekonstruoval ředitel lesnické školy ve Strážnici ing. Vodička. Posléze však opět začal chátrat a dostal se do vážného stavebního stavu. Zachránilo ho odkupení obcí v roce 1999 a následná rekonstrukce, která stála okolo 2 mil. korun. Dřevěný mlýn půdorysně zabírá plochu 4,6 x 4,3 m a na výšku má 9,2 m. Mlýn lze navštívit po telefonické domluvě.

Za rotundou v parku u hradeb najdeme miniaturní kostelík spíše kapli vestavěnou do hradebního valu. Její název je Panny Marie v hradbách jinak řečeno Šancovní. Byla vystavěna v roce 1748 a roku 1882 renesančně upravena. V roce 1889 byla doplněna o přístavbu s „lurdskou jeskyňkou“ a znovu vysvěcena.

Skalní bludiště tyčící se východně od údolí řeky Jizery při Malé Skále má název Chléviště. Za dob válek sem obyvatelé schovávali dobytek. V roce 1935 tu byla vyznačena turistická stezka tzv. Besedický okruh. Ve skalní sluji V. Sádovského nese jméno rytmistra švédského vojska, který zde za třicetileté války ukryl ve skalní dutině několik cenností. Na skalních plošinách vede stezka přes několik vyhlídek poskytující výhled do údolí řeky Jizery na Malou Skálu, Frýdštejn, Drábovnu a další. Vyhlídka Husníkova nese jméno Ing. Antonína Husníka, ředitele pražského závodu Aero, který věnoval železo na výrobu zábradlí na vyhlídce. Součástí Chléviště je i samostatná skupinka skal s vyhlídkou (Zátiší).

Židovský hřbitov v Luži se rozkládá kilometr na severovýchod města. Na tomto místě bylo původně popravčí místo. To že židovské hřbitovy stojí často na nedůstojných místech je důsledkem toho, že vrchnost, většinou nechtěné židovské komunitě, prodávala pozemky co nejhorší. Hřbitov byl založen v první polovině 17. století, ze té doby také pocházejí nejstarší náhrobky, v členitém terénu a byl několikrát rozšiřován až do nynější rozlohy 3,5 tis. m2. Rekonstruovaný hřbitov sloužil jako pietní místo až do 2. světové války. Nachází se na něm asi 500 náhrobků, z nichž nejcennější jsou barokní a klasicistní. Jsou charakteristické množstvím stél a bohatou symbolikou. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, hebrejsko-české, hebrejsko-německé a česko-německé. Z márnice zbyly už jen ruiny.