Autobusová zastávka Hostivařské náměstí, ulice K Horkám.

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 coby součást Muzea umění Olomouc. Pro jeho prostory byla zrekonstruována část severozápadního křídla zámku. Arcibiskupský zámek v Kroměříži – letní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů stojí na místě původního hradu biskupa Bruna ze Schauenburgu z poloviny 13. století. První písemná zpráva o zámku je datována do roku 1435. Více o zámku zde.Arcidiecézní muzeum v Kroměříži spravuje, ochraňuje a představuje jedninéčné sbírové fondy soustředěné  v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Sbírky patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Celkový počet exponátů či sbírkových předmětů činí úctyhodných 135 000 a také díky nim se kroměřížský zámek spolu se zahradami stal památkou UNESCO.

V českých zemích vzácné dvouhradí, nazývané Puchart nebo též Sudetský zámek, se nachází 3 km jihovýchodně od městečka Potštát. Odtud vede na volně přístupné dvouhradí turistické značení, přístup je též možný z kilometr vzdálené vesnice Boňkov. Historie hradů Přesná doba vzniku hradů není známa, poprvé jsou zmiňovány v predikátu Záviše z Potštátu roku 1318. Původní jméno dvouhradí totiž bylo pravděpodobně Potštát podle nedalekého městečka. Jméno Puchart se traduje až od 19. století. Hrady patřící jednomu majiteli a oddělené proto, že jejich spojení staveniště nedovolovalo, byly nepochybně vystavěny v souvislosti s kolonizací, která probíhala od Moravské brány směrem do centra Oderských vrchů. Zánik hradu s velkou pravděpodobností souvisí s násilným obsazením městečka Potštátu moravským markrabětem Prokopem v roce 1394. Dispozice hradů Oba hrady, vzdálené od sebe 110 metrů a oddělené úzkým skalním hřebenem, byly samostatnými jednotkami. Menší zadní hrad byl tvořen pouze obytnou věží o velikosti půdorysu 10 x 12 metrů, a silné štítové zdi před ní. Z obou objektů se zachovaly dobře viditelné střepy. Přední hrad byl rozlehlejší, přibližně obdélného půdorysu, a obsahoval v hradbě schované dva paláce na západní a jižní straně. Obranyschopnost předního hradu, z nějž se zachovaly nepatrné střepy zdiva, posiloval mohutný val a příkop. Tipy na výlet Podívat se můžete na železniční viadukt Jezernice, tunel bývalé Ferdinandovy dráhy, zříceninu hradu Helfštýn, zříceninu hradu Drahotuše, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, větrný mlýn Partutovice, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou. M.K.

Bzenecký židovský hřbitov je dnes jediným dobře viditelným dokladem již středověkého osídlení Židů ve městě. Nachází se při komunálním hřbitově (oficiální vchod je z ulice Karla Čapka). Hřbitov je patrně středověkého původu, ale jeho přesné založení není známo. Je udržovaný a z větší části ohrazený zdí. Na ploše zhruba 6.214 m2 se nachází okolo tisícovky náhrobků převážné barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z konce 17. století. Při vstupu se nachází eklektická obřadní síň z konce 19. století. Hřbitov je přístupný na požádání (info u vstupu) a nebo přes komunální hřbitov v běžné otevírací době.