Beroun má rozhledny hned dvě. Kromě této na Městské hoře lze obdivovat krásy Berounska i z rozhledny Děd, která stojí nad městem, směrem na Zdejčinu. Vyhlídka na vodojemu Městská hora, nacházející se v centru města slouží pro oddech a procházky občanů Berouna již více než sto let. V červnu 1876 byl v Berouně založen Okrašlovací spolek a jeho první akcí byla parková úprava Městské hory, která znamenala zřízení pěšin, vysázení stromů a lavičky. Další změny přišly až ve 30. letech 20. století. Tehdy se také zrodil nápad na postavení rozhledny. Původně zde ovšem rozhledna stát vůbec neměla. Potíže Berouna s pitnou vodou měla vyřešit stavba vodojemu na Městské hoře. Práce byly svěřeny firmě Jelínek a synové. A právě sama firma přišla s nápadem doplnit nadzemní část vodojemu o betonovou vyhlídkovou věž. Samozřejmě by to přineslo zvýšení nákladů, což si město nemohlo dovolit. Nakonec se našlo kompromisní řešení. Město uvolnilo obnos, který si mohlo dovolit a zbytek, i přes ztrátu, zaplatila sama stavební firma. Zlý jazykové tvrdí, že důvodem pro velkorysost firmy byl příslib dalších zakázek pro město. První návštěvníci se z 13m vysoké věže mohli rozhlédnout o velikonočních svátcích v roce 1936. Následně se o provoz rozhledny staralo město. Za války sloužila rozhledna jako pozorovatelna protiletadlové obrany a nebyla přístupná. Svému účelu začala opět sloužit po válce a to až do osmdesátých let minulého století. Poté díky zchátralosti byla uzavřena. Město Beroun v 90. letech pronajalo rozhlednu společnosti Radiomobil, která na věži chtěla umístit anténní systém. Společnost nechala věž opravit. Provedeno bylo celkové zastřešení vyhlídkové plošiny, čímž se změnil vzhled celé stavby. Ta tak mohla být 10. září 1999 opětovně zpřístupněna. Návštěvníci Městské hory se tak mohou opět kochat výhledem na Křivoklátsko, Brdy a Český kras. Městská hora je tak opět díky rozhledně a také malé zoo s dětským koutkem oblíbeným místem procházek rodičů s dětmi.   Výhled sever - hřeben Dědu, Plešivec východ - rozhledna Lhotka, centrum města jih - průmyslová část Berouna s nádražím, vrchy Damil a Kosov západ -  údolí Litavky směrem ke Královu Dvoru, hřeben Dědu Popis cesty Rozhledna se nachází uprostřed města Berouna. Z Alšovy ulice následujte ukazatele k medvědáriu.  

Schwarzenberský plavební kanál je jednou z největších a nejkrásnějších technických památek na Šumavě. Celý kanál má délku 52 km a začíná na česko-rakouské hranici tzv. Rosenauerovou nádržkou a ústí do řeky Mühl. Byl budován od roku 1789 a celý byl dokončen v roce 1823 podle návrhu Josefa Rosenauera. Stavba proběhla ve dvou etapách. Při první etapě byla postavena část dlouhá 31,6 km od ústí řeky Mühl až k Jezernímu potoku (do míst pod obcí Jelení). Druhá část od Rosenauerovy nádrže až k Jezernímu potoku tedy napojení na první část kanálu byla postavena v letech 1821-1823, již po smrti projektanta Rosenauera. Součástí této druhé části je původně 429 m dlouhý tunel, po úpravě oblouku má dnešních 389 m. Šířku má 2,7-2,84 m a výšku 3,16 m. Vystřílen byl pod vrchem Plešivcem.Stavba kanálu si vyžádala 254.568 zlatých přičemž jen tunel stál 41.000 zlatých. Kanál byl ziskový jen v roce 1795 přinesl čistý zisk 24.000 zlatých. Stavba kanálu poskytla práci až 1.000 osob.Až do roku 1891 probíhala tzv. Vídeňská plavba. Což znamenalo že bylo dříví plaveno až na konec kanálu kde pak bylo překládáno na čluny a plaveno po Dunaji do Vidně. Zpočátku bylo možno plavit pouze palivové dříví o délce 75-90 cm. Když se ve druhé polovině 19. století začalo uplatňovat jako palivo uhlí byl kanál v 80. letech 19. století upraven na plavení kmenů až do délky 19,5 m. V této době byl postaven i Hafenkriegský smyk (3,8 km) na překladiště v Želnavě, kde bylo dřevo překládáno na Vltavu a plaveno přes Prahu až do Hamburku. Ještě do roku 1916 se plavilo ještě do Haslachu, pak byl již kanál využíván jen na české straně. Poslední plavební příkaz byl vystaven v roce 1961 pro plavení klád z polesí Stožce a Plešného ke dřevoskladu v Nové Peci. Pak začal kanál chátrat i když proběhly v letech 1970-1980 některé rekonstrukční práce. V současné době je kanál rekonstruován a využíván k turistickým účelům.Nejen výstavba, ale i provoz kanálu měla zásadní vliv pro rozvoj okolí, hlavně zaměstnanost. V létě se dřevo kácelo aby proschlo, v zimě se pak sváželo ke kanálu a s táním sněhu (kdy byl dostatek vody) bylo plaveno. Samotné plavení zajišťovalo přibližně 200 osob, na výlov dřeva pak pracovalo dalších přibližně 300-350 lidí. Během 100 let provozu bylo přepraveno 8 mil m3 dřeva.Na kanále se nachází 87 mostů, 80 vodních propustí, 22 stavidel. Minimální plavební výška hladiny byla 50 cm, rychlost 3,6 km/h a denní výkon 3-4 m3 na osobu. K napájení kanálu sloužilo několik nádrží. Tím největším je Plešné jezero, které spojuje s kanálem Jezerní smyk, pak Jelení jezírko (Jelení smyk) a nádrž Říjiště na koňském potoce. Říjiště mělo obsah 6.000 m3 a s kanálem jej spojuje Kobylí smyk o délce cca 1.080 m. U napojení Kobylího smyku do kanálu byl v roce 1805 postaven na kanále akvadukt (dlouhý 85 m, vysoký 7,5 m), který překonává rozšířené údolí Koňského potoka.

Podkrušnohorský zoopark Chomutov leží nedaleko centra v oblasti Kamencového jezera. Byl otevřen v roce 1975 a díky své rozloze 112 ha je největší ZOO v České republice. Největší ZOO v ČR I přes svou rozsáhlost je jeho prohlídka pohodlná. V mírně zvlněném terénu jsou svahy plné stromů, jsou zde vodní plochy i travnaté výběhy. Pohyb po areálu usnadňuje také vláček Amálka. Je to motorový vláček na jehož palubě se Vám dostane výkladu od průvodce. Zoologická zahrada v Chomutově se specializuje zejména na ty zvířata, které mají svůj původ v Evropě. Velkou zajímavostí je Eurosafari - velký výběh, kde mohou návštěvníci pozorovat zvířata v přirozeném prostředí. Návštěvnici se tam mohou dostat pouze safari soupravou a spatří zde například zubry, koně Převalského, pratury, jeleny či muflony a také skotský náhorní skot. V případě nepříznivého počasí a bahnitého terénu souprava nejezdí. Mohla by totiž v rozmoklém terénu uvíznout. Skanzen a Safari express Další zvláštností místního zooparku je budování skanzenu a statku. Návštěvnící se zde mohou seznámit s vývojem obydlí člověka, zemědělství a řemesel ve stř. Evropě a také vidět využívání zvířat držených v lidské péči k různým účelům. Parkoviště je před vchodem, v areálu je k dispozici občerstvení i možnost zakoupení suvenýrů a můžete vzít i své čtyřnohé miláčky. Pro menší návštěvníky ZOO Chomutov je připravena zajímavá atrakce v podobě Safari Expres, tedy speciální safari souprava, díky které mohou návštěvníci ZOO pozorovat zvířata v jejich přirozeném stylu života (spatřit mohou například jeleny, zubry či muflony). Pro děti také pořádá chomutovský Zoopark řadu zajímavých akcí. 

Jihovýchodně od města se na řece Labi nachází vodní jez se zdymadlem a vodní elektrárnou. Stavba byla vystavěna v letech 1915-1922. Jez má tři pole široká 22 m, hrazená zdvižnými stavidly a plavební komorou velkou 85x12 metrů. Vodní elektrárna stojí na pravém břehu, má pět turbín a ještě v roce 1951 dokázala pokrýt spotřebu celého města.