Více jak 7,5 km západním směrem od Přední Výtoně v blízkosti německých hranic se nachází zbytky kdysi barokního kostela sv. Václava. Kostel je jako farní uváděn již ve 14. Století. Původně gotický kostel byl zasádně přestavěn okolo roku 1673 v barokním slohu. Vnitřek kostela byl pozdně renesanční. Roku 1738 byl povýšen na děkanský kostel. Hlavní oltář byl dvojitý. Uprostřed něho byl obraz zavraždění sv. Václava. Dále se zde nacházela dřevěná kazatelna. V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici. Kostel byl speciálním demoličním komandem odstřelen 9.6.1959. Postupně zanikla i celá obec. Dnes zde z celé bývalé obce Rychnůvek nacházejí jen zbytky tohoto kostela (opodál pak ještě zbytky bývalé školy). Na místě kde stával oltář byl vztyčen dřevěný kříž. Dne 10.8.1991 po dlouhé době zde opět sloužil mši páter Horst Prieschl. Na pietně udržovaném místě najdeme i pár náhrobků jako pozůstatek kdysi hřbitova při kostele.

Dnes nedokončená dálnice měla spojit tehdy nová největší německá města Vratislav a Vídeň. O jejím vybudování uvažoval Hitler již v době, kdy ještě nebylo Československo obsazeno. Jako dobrý terén se jevila protáhlá sníženina Boskovické brázdy. Dálnice měla i strategický význam, procházela kolem zbrojního centra v Brně a měla být zároveň případným předmostím pro případnou expanzi na východ. Proto si vybudování této stavby Hitler vynutil již jako součást Mnichovské dohody v roce 1938. Plán počítal s tím, že se Československo vzdá území pro vybudování této stavby ve prospěch Německa. Dálnice tak měla patřit Německu a tak by Němci nepotřebovali k cestě po ní pas. Českoslovenští občané by ji směli taktéž používat, ale najíždět pouze na několika výjezdech s celnicemi. Přípravné práce byly zahájen ještě před koncem roku 1938. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se stavba ještě uspíšila a stavět se tak začalo již v dubnu 1939. V prvním roce stavba probíhala velmi rychle a podle plánu měly být již některé části zprovozněny v roce 1940. Jenže toto svižné tempo se podařilo držet jen první rok, po plném vypuknutí války na počátku roku 1940 začalo tempo upadat a jak postupně přibývalo německých neúspěchů v boji, zpomalovala i výstavba dálnice, až se v dubnu 1942 zastavila zcela. Podél stavěné dálnice se nacházely pracovní tábory, ve kterých panovaly bídné podmínky. Tábor u Vísky u Jevíčka byl původně dělnický, později zde pracovali němečtí Židé a na konci roku 1941 byl přestavěn na zajatecký. V důsledku špatných hygienických podmínek zde zemřelo na 143 sovětských zajatců. Po konečné likvidaci tábora v roce 1950 byl na místě uložení ostatků zajatců zřízen hřbitov s pomníkem. I dnes jej zde najdeme, vede kolem něj turisticky značená cesta z Jevíčka na Moravskou Třebovou. Během zbylé doby trvání války bylo staveniště opuštěno a pouze střeženo. Po roce 1945 pak staveniště nadobro vyklizeno. Po válce nebyl tento směr od Brna prioritou a tak nedostavěná dálnice zvolna podléhala zubu času a zarůstala. Postupně se tak proměnila v ideální biokoridor a stala se součástí místního systému ekologické stability, především na Blanensku. Z celkové délky 320 km bylo rozestavěno přibližně 85 km. Dnes můžeme na některých místech spatřit zrostlou linii koridoru dálnice, prohlédnout dokončené i nedokončené mosty, jenž byly navrženy v honosném antickém stylu. Dále pak různé prospustě, pilíře, betonové nádrže na vodu, kanalizaci apod. Nejvíce se toho zachovalo v úseku Víska u Jevíčka – Černá Hora. Úsek Jevíčko – Chrudichromy byl dokonce v takovém stupni dokončení, před položením vozovky. U Bačova se pak nachází jeden z nejvyšších dálničních náspů (28 m). Pouze malá část tohoto tělesa byla dokončena a využita pro dopravu, ve dvou úsecích jde dohromady o asi 7 km. Dopravní koncepce do budoucnosti počítá s využitím téměř celé trasy pro zamýšlenou rychlostní silnici R43.

V historickém centru Prahy najdeme hned několik přístavů pro výletní lodě, malé loďky i velké parníky. Jedním z takových kotvišť je pravobřežní přístav u Čechova mostu.Čechův most se nachází mezi levobřežním nábřežím Edvarda Beneše a pravobřežním Dvořákovým nábřežím, jichž je spojnicí. Počítáno po proudu, je desátým pražským mostem. Zajímavostí je, že byť se jedná o nejkratší pražský most, představuje jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci u nás. Tento fakt řadí most mezi chráněné technické památky. Postaven byl v letech 1905 – 1908 a dodnes uchvacuje svou secesní uměleckou výzdobou. Právě z Dvořákova nábřeží od Čechova mostu vyplouvají výletní lodě společnosti Prague Boats a restaurační lodě Natal&Porto na různé okružní plavby Prahou. Návštěvník zde najde typická přístavní mola, plující infostánky a dokonce i malé palmy, které navozují romantickou atmosféru Středomoří. Pokud se sem někdy vypravíte, zažijete zde vskutku čilý výletní ruch.

Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.