Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu (536 m.n.m.) severovýchodně od Města Albrechtice. Jde vcelku o unikátní stavbu, která vznikla úpravami z bývalých příhradových věží sloužících k přenosu telegrafního signálu, postavených v roce 1980. Věže od roku 1999 nesloužily svému účelu a po několika jednáních je odkoupilo město za symbolickou částku. Úpravy znamenaly vybudování dobrého přístupového schodiště na jedné z věží, prostorné a kryté vyhlídkové plošiny na obou věžích a mezi nimi byla vestavěna ocelová lávka, která spojila obě věže. Otevření rozhledny proběhlo v roce 2011. Výhled rozhledna poskytuje na Jeseníky, Krnovsko, Opavsko a také na polskou stranu. Přístup je volný, parkování je při silnici v místě kde z ní odbočuje polní cesta vedoucí k rozhledně (odtud je to k rozhledně cca 500 m).

Benediktinské opatství (do roku 1813 proboštství) s kostelem sv. Petra a Pavla je přístupné v otevíracích hodinách. K počátkům historie rajhradského kláštera se bohužel nedochovaly soudobé prameny. Informace o nejstarší době nám poskytují jen tzv. břevnovská falsa, podle kterých měl roku 1045 kníže Břetislav I. darovat břevnovskému klášteru celu, založenou ke cti a chvále sv. Petra a Pavla na pustém hradě Rajhrad. Druhé falsum, vážící se k roku 1048, nás informuje, že zde Břetislav I. nechal na vlastní náklad vystavět kostel sv. Petra a Pavla, který měl v budoucnu podléhat břevnovskému klášteru. K tomu jsou zde vyjmenovány vesnice a majetek kláštera. Obě falza však odrážejí stav z konce 13. století a  postavení Rajhradu bylo popsáno tak, jak potřeboval tehdejší břevnovský opat Bavor z Nečtin během sporu s olomouckým biskupem o podřízenosti rajhradského kláštera. Během středověku se klášteru nevyhnuly ničivé vpády, kvůli kterým byl jen ve 13. století zdejší areál několikrát opravován. Oproti tomu za husitských válek se stal útočištěm pro jiné benediktiny z postižených klášterů. Krize se dostavila během 16. století, kdy vyhořely klášterní budovy a dokonce se uvažovalo o jeho zrušení. Roku 1619 museli benediktini Rajhrad opustit, protože moravští stavové klášter zrušili a statky prodali. Řeholníci se sice po roce 1620 do kláštera vrátili, ale v průběhu 17. století museli ještě několikrát čelit vpádům vojsk. Během druhé poloviny 17. století se hospodářská situace proboštství stabilizovala a benediktini přistoupili roku 1690 (za probošta Placida Novotného) k obnově poničeného areálu. Počátkem 18. století přišel tehdejší probošt Antonín Pirmus (1709–1744) s radikální změnou koncepce přestavby a nechal u Jana Blažeje Santiniho zhotovil projekt, schválený břevnovským opatstvím roku 1721. O rok později začaly stavební práce bouráním starého kostela a následně přestavbou konventu s prelaturou. Avšak po Santiniho smrti (1723) byl původní plán na některých místech změněn. Svěcení nově zbudovaného kostela sv. Petra a Pavla proběhlo roku 1739 a prelatura byla dokončena o sedm let později. Po celé 18. století však kostel provázely problémy se statikou, které prohloubilo i zemětřesení v roce 1767. Z tohoto důvodu musela být stavba několikrát opravována. K definitivnímu dokončení původních projektů však nikdy nedošlo. Po vyhnání benediktinů v roce 1950 celý areál chátral. Záchrany se mu dostalo až po roce 1990, kdy byl klášter řádu navrácen a postupně se mohlo začít s opravami. A. Š.

V oblasti vrchu Prašivice asi 1,5 km severovýchodně od Nalžovských Hor se nachází umělá zřícenina. Zdejší místo bylo v 80. letech 19. století upraveno do podoby anglického parku. Kromě kopie zříceniny irského rodového sídla Ballymotte, který tu nechal vystavět majitel panství Ludvík Taafle tu ještě můžeme najít upravené skalní útvary do podoby draka a želvy, romantické jezírko a gloriet. Vše volně přístupné. Jezírko a gloriet se nacházejí na turistické značce, k umělé zřícenině je potřeba z této značky odbočit lesní cestou.

Kostel sv. Vavřince - Stráž, okres Domažlice.