Součástí dochovaného opevnění je i barbakán neboli předsunuté opevnění dnes již neexistující Žatecké brány. Umožňoval střelbu do stran, což dokládají klíčové střílny.

Most legií. Most legií spojuje Malou Stranu se Starým Městem. S oběma břehy také spojuje Střelecký ostrov nad nímž prochází. Most je využíván pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Mostu legií. Klenutý most ze žulových kvádrů byl postaven v letech 1898 – 1901 podle projektu J. Janů, J.Soukupa a A. Balšánka. Uměleckou výzdobu vytvoříli Vilém Amort a Josef Palouš. Plastiky říčních řemesel jsou dílem Gustava Zouly. Most legií má 9 kleneb, je dlouhý 343,5 m a jeho šířka je 16 m. Vozovka je široká 10,36 m. Most prochází nad Střeleckým ostrovem. Původně most nesl jméno Františka I. a to podle původního železného mostu, který v těchto místech stával od roku 1841 do roku 1898, kdy byl zbořen a nesl jméno tohoto rakouského panovníka. Název Mostu legií. V roce 1918 byl most přejmenován na současný název, na Most legií. A to na počest českých a slovenských legionářů, kteří v období první světové války bojovali na území Ruska, Francie a Itálie proti Německu a Rakousku-Uhersku a které výrazně napomohly ke vzniku samostatného československého státu v roce 1918. V části období německé okupace, v letech 194 – 1945 se jmenoval Smetanův. V letech 1960 – 1991 nesl název most 1. máje a to na počet první oslavy svátku práce v Praze, která se odehrála na Střeleckém ostrově, nad nímž se most klene.

V Klementinu je mnoho reprezentativních a krásně vyzdobených místností. Zrcadlová kaple zaujímá mezi nimi význačné místo a je jedním ze skvostů Klementina. Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie byla postavena roku 1724 F.M. Kaňkou. Její výzdoba, v níž vkusně ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Štukovou výzdobu vytvořil B. Spinetti. Autorem fresky je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera. Zrcadlová kaple slouží dnes ke kulturním účelům, pořádají se zde krátkodobé výstavy a koncerty. Díky tomu je Zrcadlová kaple jako jedna z mála prostor Klementina přístupná veřejnosti.

Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.