Červený kámen, text v přípravě

Historie zámku Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158 - 1164 královnou Juditou na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny. Roku 1426 byl klášter poškozen míšeňskými vojsky a po polovině 15. století byla na jeho místě postavena tvrz. Následně probíhaly v několika etapách přestavby tvrze na zámek. Pozůstatky románského a gotického zdiva původního kláštera se dochovaly ve východní části zámku. Pravděpodobně již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu současného zámku. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským), roku 1634 jim však bylo panství císařským výnosem zkonfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778 - 1826 byl majitelem Jan Nepomuk Clary-Aldringen, a právě v této době prošel teplický zámeček řadou změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. Tehdy bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které roku 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". V roce 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V., pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I., které se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Zámecké interiéry a slavné osobnosti Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry jako např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. Interiér zámku byl kdysi svědkem soukromých i politických schůzek evropských panovníků a nákladného společenského života. Zámeček navštívili osobnosti jako Charles de Ligne, Giacomo Casanova, J. W. Goethe, Fryderyk Chopin, Franz Liszt a další. Posledním šlechtickým majitelem sídla byl od roku 1920 Alfons Clary-Aldringen, který však otevřeně sympatizoval s nacismem a roku 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil v Teplicích až do května 1945. Od roku 1947 až do současnosti je na zámku umístněno Regionální muzeum. Zámecké expozice V prvním patře zámecké budovy je možné vidět expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Je zde instalována stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do prohlídkového okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou. Tipy na výlet Po návštěvě zámku se můžete vydat na výlet třeba na zříceninu hradu Krupka, zříceninu hradu Kyšperk, štolu Svatý Martin nebo Muzeum Krupka. V Teplicích najdete také zříceninu hradu Doubravská Hora. Ubytovat se můžete přímo v Teplicích.    

Historie hradu Hrad byl patrně založen Přemyslem Otakarem II. Po jeho smrti byla stavba zastavena a ještě nedostavěný objekt byl pobořen za povstání Vítkovců v roce 1276. Na počátku 14. století byl v držení pánů z Újezda a snad ještě částečně užíván. Po roce 1317 se stal i s okolím majetkem Bavora II. ze Strakonic. V této době již definitně ztratil na významu a začal být likvidován. Aby vystavěné části hradu nemohly být zneužity, byly tyto likvidační práce ještě zesíleny po získání Vitějovic Rožmberky. Druhý název hradu „Osule“ je poprvé doložený roku 1379 a váže se tak k označení v podstatě zříceniny hradu. Podoba hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Čelo severní menší prázdné části zaujala okrouhlá věž. Větší zbylou část tvořilo obdélné nádvoří obklopené ze všech stran palácovými křídly. Severní v sobě obsahovalo vstupní průjezd, v jižním pak byla zakomponována druhá okrouhlá věž. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Dnes zde najdeme zbytky základů palácových křídel a obou okrouhlých věží. Vše docela hodně zarostlé křovinami. Po návštěvě zříceniny se můžete vydat do nedalekých Prachatic, kde můžete navštívit celou řadu památek, mimo jiné také dvě muzea - Muzeum české loutky a cirkusu a Muzeum paličkované krajky. Ve městě jistě najdete také ubytování. Nedaleko od města je také rozhledna Libín.

Velký okolo 12 m vysoký, z části utajený skalní útvar s názvem Buchlov kámen nebo také Velký Buchlovský kámen se nachází asi 3 km severně od hradu Buchlov, vede sem turisticky značená cesta. O tomto kameni je první písemná zmínka již z roku 1555. Poskytuje lehčí horolezecký terén, je zde uváděno 6 výstupů. V době kdy nebyl okolní terén zalesněný musel působit dominantním dojemem. Stejně tak okolí vyhledávali již naši pravěcí předci, kteří zde zanechali po sobě stopy. Ke vzniku kamene se váže legenda. V nedaleké Stupavě žil mlynář o jehož dceru se ucházel čert. Mlynář mu samozřejmě nechtěl dát svoji dceru a chtěl se čerta zbavit. Dal mu proto úkol aby do prvního ranního zakokrhání přinesl balvan velký jako jeho mlýn. Než se dal čert do práce, chtěl si to pojistit a tak zardousil všechny kohouty v okolí až na jednoho, kterého ukryla mlynářka, když viděla co čert dělá. Když pak viděla s ranním rozbřeskem jak se čert s velkým balvanem blíží, vypustila kohouta, jenž zakokrhal. Čert kámen upustil a ten dopadl na zdejší místo. Jde sice o legendu, ale pravda je že kámen vypadá jako by ho zde opravdu upustil nějaký pekelník. Kousek od Velkého Buchlovského kamene se nachází menší skalní útvar, jenž dostal příznačné jméno Malý Buchlovský kámen.