Dům č.p. 13 s Panenkou Marií v Praze Lochkově.

Farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla se nachází v centru obce Batelov, na náměstí Míru. První zmínka o existenci kostela sv. Petra a Pavla v Batelově pochází z poloviny 14. století. Jednalo se s největší pravděpodobností o prostou jednolodní stavbu s dřevěnou věží. Stavba nového kostela, který nahradil tento starší kostelík, byla započata r. 1755 z iniciativy Jana Kryštofa barona de Klee a dokončena o pět let později za jeho syna Františka Ludvíka. Výrazná klasicistní úprava hlavního průčelí pochází z roku 1836. Ve druhé polovině 19. století, v letech 1874 – 1875, byl kostel poměrně nákladně rekonstruován, o což se zasloužil tehdejší farář František Vondráška. Kostel je poměrně monumentální stavba s dvouvěžovým průčelím, kterému dominuje velkoryse pojaté trojramenné schodiště. Schodiště je dekorováno sochami šesti světců – a to sv. Petra a Pavla (1884), sv. Cyrilla a Methoděje (1885), sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého (1888). Většina mobiliáře pochází z konce 18. a počátku 19. století. Rozměrné varhany byly vystavěny roku 1839 Františkem Svítilem z Nového Města na Moravě.   L.R.

Židovský hřbitov Kožlany se nachází asi 1,5 km severozápadně od obce při značené cestě (modrá) do Nové Vsi. První písemné zprávy o židovském hřbitově jsou z 18. století, ale založen byl zřejmě před rokem 1700. V gruntovní knize z let 1738-1796 je zapsána kupní smlouva mezi obcí a Josefem Popperem na základě které 22.12.1788 kupují Židé od obce za 50 zlatých místo pod Šibeničním vrchem, které již v té době užívali. V roce 1821 byl hřbitov rozšířen do dnešní velikosti 1.924 m2, na které se dnes nachází okolo 300 náhrobků z let 1717-1936. Hřbitov ohraničuje kamenná zeď s brankou v severovýchodní části. U branky je pak dochováno obvodové zdivo budovy, která byla obřadní síní. Nachází se zde rozměrná kamenná deska, pocházející z kamenného obřadního stolu na kterém se prováděla rituální očista těla zemřelého.

Uhříněvský hřbitov.