Vyhlídkový vrch Koruna (769 m.n.m.) je přístupný odbočkou z turistické značky. Nachází se nadelako Božanovského špičáku, přibližně 2 km západním směrem od obce Božanov, která je zároveň nejbližší přístupnou obcí (po značce cca 5 km) Na vrcholu kopce se nachází vyhlídka, která poskytuje půlkruhový výhled zejména východním a severním směrem na Broumov, Martínkovice, Javoří hory, Božanovský špičák a dál do Polska.

Monumentální poutní kostel Panny Marie Dubské stojí na okraji obce Dub nad Moravou. Chrám byl vystavěn v letech 1734-1756 místními řemeslníky za pomocí poutníků a farníků. Materiál byl použit z okolí. Vysvěcen byl až v říjnu 1761 olomouckým biskupem Maxmiliánem z Hamiltonu. Roku 1782 postihl kostel požár od úderu blesku, tehdy shořely obě věže. Kostel byl záhy opraven, jen věže byly zmenšeny oproti původním. Za vlády císaře Josefa II. byly roku 1784 zrušeny poutě mezi nima i ta zdejší. Další pohroma postihla kostel 11.5.1853, tehdy se zřítila klenba od presbytáře až k oltáři sv. Anděla Strážce. Oprava kostela trvala sedm let a stála na 8 tisíc zlatých. Kostel patří mezi ty nejvyšší, výška lodě ke klenbě činí 30 m a dlouhá je 55 m. Věže byť nižší než ty původní mají i tak výšku 68,5 m. V interiéru se nachází hlavní oltář se sloupovým pozadím (K. Frič z Tovačova) s milostným obrazem Panny Marie, který sem byl umístěn v roce 1764 (původně visel v letech 1720-1727 na lípě u Nenakonic). Kromě toho je tu dalších osm oltářů: sv. Kříže, sv. Valentýna, sv. Vendelína, Panny Marie Růžencové, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anděla Strážce, sv. Jana Křtitele. Za hlavním oltářem je obraz Očišťovaní Panny Marie v chráme (1747) nad oltářem sv. Kříže pak obraz Ukřižování (1761). Kostelní varhany pocházejí z roku 1764. Chrám je přístupný v době bohoslužeb a poutí.

Slovanský ostrov se nachází při pravém břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Vznikl nánosem v průběhu 17. a 18. století. Po povodni v roce 1784 byl zpevněn ohradní zdí a osázen dřevinami. Byly zde postaveny lázně, barvírny a restaurace. Ostrov se postupně stával významným centrem společenského a kulturního života města. V roce 1841 zde dokonce jezdila na 150 m dlouhé dráze první parní lokomotiva s jedním vozem pro dva pasažéry. Dnešní název ostrova je odvozen od prvního Slovanského sjezdu, který se zde konal v roce 1848 a byl úředně zaveden v roce 1925. První název ostrova pochází z roku 1870, kdy se jmenoval podle Josefa Ignáce Saengera, který ostrov koupil, Barvířka nebo též Barvířský. Po roce 1801 se jmenoval Engelův ostrov nebo též v překladu Andělská ostrov, podle Františka Antonína Engela, který na ostrově postavil kartounku a restauraci. Od roku 1833, úředně od roku 1841, nesl ostrov na počest arcikněžny Žofie, manželky arcivévody Františka Karla, název Žofín. Ostrov je spojen mostem s Masarykovým nábřežím. I v současnosti je Slovanský ostrov významným centrem kulturního a společenského života města a místem pro romantické procházky.

Hrad Švihov je vodní gotický kamenný hrad nacházející se ve městě Švihov, vzdáleném 10 km severně od Klatov. Leží v údolí řeky Úhlavy, v krajině Pošumaví. Vodní pevnost Počátkem 14. století založili Rýzmberkové v blízkosti řeky Úhlavy při obchodní stezce z Bavorska přes Železnou Rudu a Klatovy na Plzeň městečko a postavili tvrz opevněnou vodními příkopy. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, započal stavět velkolepý hrad. Ten byl vystavěn v letech 1480–1489 podle projektu architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských převzali hrad v roce 1548 Kavkové z Říčan, kvůli špatnému hospodaření je ale již v roce 1598 prodali rodu Černínů z Chudenic. Za třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédským vojskem. Když císař Ferdinand III. vydal nařízení o bourání hradů, aby se již napříště nestaly oporou nepřítele, mělo se to týkat i Švihova. Nakonec byla pobořena jen část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945. Od r. 1949 byla stavba postupně rekonstruována zpět do své původní podoby. V současnosti spravuje hrad Švihov Národní památkový ústav v Plzni. V roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Dispozice hradu Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Pozdně gotický hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. Najdeme zde vybavení typické pro renesanční období – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění.  V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století (např. freska sv. Jiří). Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký taneční sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z Dobrovického zámku. Zajímavostí může být např. hradní toaleta a s ní související prostředky "na vytírání" v době před 500 lety (byla využívána např. živá koťata, která pro tento účel bylo možné použít vícekrát). Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi. Tipy na výlet Kromě blízké zříceniny hradu Kokšín, můžete v okolí najít židovský hřbitov Švihov. Navštívit můžete také pozdně barokní zámek Chudenice, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Nedaleko odsud se dá vystoupit na rozhlednu Bolfánek. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.