Tachov je okresní město v Plzeňském kraji. Leží 59 km západně od Plzně. Město leží na řece Mži, v Tachovské brázdě. Má asi 13.000 obyvatel. Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. Poprvé je zmíněn r. 1115, kdy kníže Vladislav I. daroval vesnici kladrubskému klášteru. Asi v letech 1126-31 zde kníže Soběslav I. nedaleko vesnice při obchodní cestě do Falce vybudoval strážní hrad. Velký rozmach město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově postavil nový, již kamenný hrad s mohutnou válcovou věží.  A v podhradí nechal kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami. Za Lucemburků získalo město své pozoruhodné opevnění, které se z velké části dochovalo dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území. Jejich délka je 700m. Tachov se stal centrem pro široké okolí. Do historii se zapsal Tachov  významně v roce 1427 kdy zde husité porazili další z křižáckých výprav, které proti nim byly vypraveny. V 17. století se město postavilo na stranu protihabsburského povstání a po bitvě na Bílé hoře bylo tvrdě potrestáno. Tachov se tímto stal pouhým poddanským městem s omezenými právy, navíc mu byly zabaveny statky, které městu patřily. Proběhla násilná rekatolizace a také do města přišla řada Němců. V 18. století kdy město patřilo Windischgrätzům, zažilo další vzestup. Vzkvétalo a spadalo pod něj téměř 50 vesnic. Po Druhé světové válce se proměnilo složení obyvatelstva. Obyvatelé německého původu byli nuceni město opustit, Tachov byl téměř vylidněn a po dosídlení lidmi z vnitrozemí se stal městem s ryze českým obyvatelstvem. Tachov svým návštěvníkům nabízí k vidění hodně památek. Dominantou celého města je kostel Nanebevzetí panny Marie, který byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. stol. rozšířen taktéž v gotickém slohu. Vnitřní zařízení kostela pochází z roku 1670. Důležitou památkou je také Tachovský zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. V roce 1770 zámek vyhořel, v roce 1784 byl obnoven v klasicistním stylu. Dalšími lákadly k návštěvě jsou barokní Husmannův mlýn a františkánský klášter (dnes muzeum Českého lesa) s kostelem sv.Máří Magdaleny. Za původně nejstarší stavbu města je považován kostelík sv.Václava. Bez návštěvy by neměla zůstat monumentální Windischgrätzova jízdárna ve Světcích. Na okraji města jsou dva pozoruhodné památníky - mohyla obětem pochodu smrti z r.1945 který procházel územím Tachovska a památník husitské bitvy u Tachova r.1427. V centru je ještě památník Díkůvzdání americké armádě za osvobození r.1945.Malebně položené městečko nabízí návštěvníkům také řadu míst ke krásným procházkám, např. Aglainým údolím podél řeky Mže a řadu dalších turistických tras pro pěší i na kole.

Zámek Větruše je známý díky své restauraci a vyhlídkové věži. Tyčí se nad údolím Labe, v jižní části města Ústí nad Labem. Nemá příliš pestrou minulost. Pověst říká, že Labohoř vystavěl roku 826 k ochraně proti nepřátelům hrad, který pojmenoval Wittrusch na počest své manželky. Ten však později vyhořel. Zapomnělo se na něj a jeho zbytky zůstávaly skryty až do 19. století. Historie zámku Tehdy, konkrétně roku 1839, hledal Johann Thomas, tehdejší nájemce domu, pramen pro studnu. Odkryl přitom základové stěny hradu. Rozhodl se tedy zkrášlit okolí vybudováním vyhlídkové restaurace. Ta byla dokončena roku 1847 a dostala jméno Ferdinandova. Na počest císaře Ferdinanda Dobrotivého. Vyhlídka nabídla krásný výhled na údolí Labe a stala se velmi rychle oblíbeným cílem obyvatel Ústí nad Labem. Postupem času se nároky na toto navštěvované místo zvyšovaly, přibývalo komfortu. Roku 1897 byla dokončena stavba zámečku s vyhlídkovou věží. Podoba zámku Podle návrhu architekta Köhlera zde vznikla budova, které na severní straně dominovala rozhledna. Uprostřed byla hala a staroněmecká jizba. První poschodí zaujímal sál s přísálím a na obou stranách byly osmiúhelné dřevěné arkýře, jejichž vnější věžičky zdobily celou stavbu. Pokoje nejvrchnějšího podlaží sloužily jako turistická ubytovna. Po druhé světové válce se zámeček stal majetkem státu a začal chátrat. V roce 2000 zničil požár střechu vyhlídkové věže. V roce 2001 se majitelem stává město Ústí nad Labem a začíná rekonstrukce objektu. V roce 2004 byla zcela opravena vyhlídková věž a opět zpřístupněna veřejnosti. Tipy na výlet   Přímo ve městě najdete zoo, muzeum města nebo můžete vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí města můžete navštívit Váňovský vodopád, zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.  

Výstavba vodního díla Skalka probíhala v letech 1962-1964. Jejím hlavním účelem je společně s VD Jesenice zlepšovat průtok v řece Ohři pro tepelné elektrárny, průmyslové podniky a zajišťovat minimální průtok v řece.Hráz nádrže je přímá, sypaná, kamenitá s návodním betonovým těsnícím pláštěm. Délka hráze v koruně je 115 m a šířka 4 m. Celková zatopená plocha činí 378 ha o objemu 19,555 mil. m3.V letech 1998-2000 byla v oblasti zavázání hráze do pravého břehu vybudován doplňkový bezpečnostní přeliv hrazený klapkou. Součástí VD je malá vodní elektrárna na pravém břehu obsahující dvě Kaplanovy turbíny o výkonu 2 x 350 kW.

Šerák je významným vrcholem nacházející se jen pár kilometrů jihozápadně od Jeseníku. Od roku 1888 zde stojí kousek pod vrcholem horská chata s meteorologickou stanicí, rozšířená v roce 1926. Vrchol poskytuje krásné výhledy na Jesenicko, Staromětsko, Kralický Sněžník, Rychlebské hory aj. Na vrchol vede několik turistických cest. Z Ramzové nebo z Lázně-Lipová je možno jít přes Obří skály, což je náročnější. Podlnější cestou přes několik dalších vrcholů lze jít z Červeného sedla kam se lze dostat autobusem z Jeseníka. Asi úplně nejsnadnější verze je vyvézt se sedačkovou lanovkou z Ramzové kousek pod vrchol Šeráku. Jinak sem vedou další cesty přímo z Jeseníka nebo z Branné.