Pamětní deska obětem německé okupace na Hlavním nádraží. Deska je umístěna u příchodu od vlaků do hlavní budovy nádraží.

Vlaštovka, populární dílo Magdaleny Poplawské, je plastiková socha malé dívenky s papírovou vlaštovkou v ruce, která je instalována na venkovní římse haly služeb Národní knihovny v Klementinu. Vlaštovka si získala mimořádnou přízeň čtenářů a turistů, kteří si ji s oblibou fotografují. Socha pochází z výstavní akce „Ad Clementinum“.  V rámci tohoto projektu prezentují svá díla studenti sochařského atelieru Jiřího Beránka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Socha M. Poplawské se tak zalíbila, že v Klementinu zůstala i po skončení celé výstavy.

Rozhledna Bolfánek se vypíná nad městečkem Chudenice v Plzeňském kraji. To je známé především pro své dva zámky – Nový a Starý – sídla rodu Černínů a také jaké místo kde působil Josef Dobrovský. Rozhledna stojící na vrchu Žďáru (587 m) vznikla v roce 1845, ale historie celé stavby je o více než sto let delší. Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy řezenského biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983, kde byl vysvětit prvního pražského biskupa Dětmara. Podle něj se vrch také někdy nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722 - 1725 zde postavil František Josef Černín velký poutní kostel, který byl však za náboženských reforem císaře Josefa II. v roce 1782 uzavřen. Kostel pomalu chátral a v roce 1810 byl zbořen. Zůstala z něj pouze věž, mezi lidmi nazývána Bolfánek. Je to vlastně počeštěný název Wolfgang. V roce 1845 byla věž upravena jako rozhledna. Byla tak dostavěna do výšky 45 metrů a opatřena střechou s pěti věžičkami a s gotickým vyhlídkovým pavlánem. Ve druhé polovině 20. století byla rekonstruována a na bývalý kůr bylo vsazeno velké okno. Na hlídkovou plošinu vede 138 schodů a lze z ní spatřit vrcholky Českého lesa, Šumavy a také Doupovské hory a Brdy.

Kratochvílova rozhledna stojící na návrší Žižkových sadů v Roudnici nad Labem je tak trochu utajenou vyhlídkovou stavbou. A je to velká škoda. Svým architektonickým pojetím patří mezi nejkrásnější stavby vznikající v éře první republiky, a přestože je nižší nabízí také nádherný výhled na České středohoří. S nápadem zbudovat na okraji parku betonovou věž, která by sloužila k výhledu, přišla Rolnická záložna Podřipská v roce 1934, kdy slavila své 60. výročí založení. Projektu se ujal pražský architekt ing. Štěpánek, který navrhl vzdušnou betonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů. Stavbu vedli roudničtí stavitelé Hádl a Hájek. Park nechal upravit okrašlovací spolek, který tak dal mnoha lidem, postiženým hospodářskou krizí, práci. Slavnostní otevření se konalo 11. Října 1935. A proč Kratochvílova? Inu proto, že Václav Kratochvíl, sedlák a buditel z nedaleké obce Lounky, roku 1874 podřipskou záložnu založil. Rolnická záložna tak stavbou rozhledny, která mimochodem přišla na 200 tis. Korun, uctila památku svého zakladatele. Původně sloužily pro lepší orientaci návštěvníků rytiny na ochozu věže znázorňující význačná místa a hory viditelná z rozhledny. Rytiny byly na bronzovém plechu a provedeny dle návrhu roudnického malíře prof. Kalouse. V průběhu let bohužel zmizely. V roce 2005 prošla rozhledna rekonstrukcí a je tak stále oblíbeným výletním místem. Za dobu její existence stromy trochu povyrostly a zejména jižním směrem brání ve výhledu, ale na ostatní světové strany je výhled vskutku nádherný. Kromě Roudnice spatříme památnou horu Říp a bizarní vrcholy nedalekého Českého středohoří. Na závěr ještě jedna perlička. Kratochvílova rozhledna byla donedávna nejníže položenou rozhlednu v ČR. Stojí totiž v nadmořské výšce 230 m.n.m. V roce 2003 ji o prvenství připravilo otevření nové rozhledny v Hrubém Jeseníku u Nymburka, která se nachází ještě níže. Stojí v nadmořské výšce pouhých 205 metrů.