Palác šlechtičen je další z významných stálých expozic Moravského zemského muzeu (MZM). Nachází se ba Kobližné ulici a byl vystavěn v letech 1682-1690. Byl postaven ve stylu barokního paláce a sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. V pozdější době byl přestavován a také propojen se sousedním Althanským palácem. To se mu stálo málem osudným při americkém náletu na Brno v roce 1944. Tehdy byl Althanský palác natolik poškozen že musel být zbourán. Stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen. Naštěstí k tomu nedošlo a palác byl uchován pro kulturní účely. Nesnadná přestavba se realizovala od roku 1957, v roce 1961 pak došlo k zpřístupnění etnografické expozice "Lid v pěti generacích", která sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do podzimu 1999. V letech 2000-2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován, od roku 2003 zde probíhají krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice.   Palác šlechtičen je součástí Moravského zemského muzea (MZM)

Baťův mrakodrap nebo také správní budova č. 21 stojící na okraji baťových závodů byl postaven v letech 1936-1939 jako ústředí obuvnické firmy Baťa. Sedmnácti etážová budova má železobetonovou konstrukci tvořící spirálově armované kruhové sloupy, příčné průvlaky a podélné stropní trámy. Konstrukční výška podlaží činí 4,5 m. Skelet budovy byl vybudován za pouhých 160 dní pomocí standartního ocelového bednění a čtyř věžových jeřábů. Náklady činili v tehdejší měně 12 milonů korun. Budova byla vybavena na tehdejší dobu na vysoké úrovni zónovou klimatizací se samočinou regulací, výtahy s odstuňovanou rychlostí, potrubní poštou, telefonními ústřednami Siemenes a rozhlasem. V budově se nacházely 4 rychlovýtahy (3,5 m/s), Baťův výtah (1,75 m/s) doplněné páternosterem, nákladním výtahem a výtahem pro hosty. Celou budovou vede hlavní schodiště se 439 schody. V osmé etáži se nacházely reprezentativní ředitelské prostory. Dispozice ostatních běžných etáží byla střídmá, účelová, zdůrazňující efektivitu. Velkoprostorové uspořádané kanceláře pro cca 200 lidí. Raritou byl Baťův výtah tvořící vlastně takovou pojízdnou kancelář o rozměru 5x5 metrů vybavená klimatizací, tekoucí teplou a studenou vodou, telefonní ústřednou. Po zřízení samosprávních krajů na počátku 21. století byla budova v letech 2003-2004 velmi dobře rekonstruována pro potřeby úřadu Zlínského kraje. Pokud to šlo bylo zachováno a obnoveno vše co pocházelo z původní stavby. V šestnácté etáži byla částečně obnovena střešní zahrada. Střední část je zastavěna zasedacím sálem krajského zastupitelstva a přilehlou kavárnou. Z průchozí šatny lze nahlédnout do garáže tzv. kočky, což je pojízdný mycí koš na mytí oken celé budovy. Zařízení je po renovaci opět funkční. Poslední sedmnáctá etáž je veřejnosti nepřístupná. Nachází se zde technologické prostory včetně zrekonstruované strojovny Baťova výtahu s původním a funkčním strojem Otis New York. Skupinové prohlídky včetně funkčního unikátního baťova výtahu zajišťuje blízké obuvnické muzeum.

Turistické informační centrum města Studénka je umístěno přímo ve středu města Studénka. Informace o ubytování, stravování, službách, dopravních spojení, památkách a dění ve městě a okolí, prodej map, průvodců, pohlednic a turistických upomínkových předmětů... Otevírací doba:Po - Pá 8:00 - 17:00So 8:00 - 11:30Zámek Studénka Barokní zámek Studénka stojí ve stejnojmenném městě, které náleží do okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Zámek se nachází při okraji města ve směru na Bravantice, kde představuje nepřehlédnutelnou dominantu s velkým parkem. První zpráva o dvoru ve Studénce u něhož byla později postavena tvrz je z roku 1478. Již v roce 1567 dal tehdejší majitel Karel Herbort z Fulštejna tvrz přestavět na renesanční zámek. V letech 1569 se stali majiteli panství pánové z Vrbna a v roce 1637 nechal hrabě Václav z Vrbna zámek rozšířit a přestavět. Tato budova je dnes nazývána Starý zámek, který byl roku 1762 přestavěn na pivovar. Více informací o zámku Studénka najdete zde

Židovský hřbitov ve Vamberku se nachází u ulice Jánova na severním okraji města. Údajně byl hřbitov založen před rokem 1673, doložen je až roku 1688. Rozšiřován byl postupně v letech 1753, 1806 a 1820. Na ploše 3.557 m2, která je korytem malého potoka rozdělena na dvě části se nachází asi 500 náhrobků barokního a klasicistního typu, s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940. Hřbitov je bez obtíží přístupný.