Kousek od centrálního náměstí stojí děkanský kostel sv. Václava, který je starý jako město samo. Jeho původní podoba není známa a patrně byl dřevěný, zakrátko ho však vystřídala stavba kamenná. V letech 1709-1724 proběhla barokní přestavba podle plánů Mikuláše Rossiho. Pod kostelem se nachází stará krypta, kde jsou pozůstatky pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy. Druhá krypta pak byla určena pro duchovní. Vedle kostela stojí zvonice, která byla postavena kolem roku 1693 na místě dřevěné. Pro kostel i zvonici nastala pohroma v podobě požáru dne 9.5.1806. Zvonice přišla o svoji nádhernou pozlacenou cibulovitou báň a dostala tu dnešní jehlancovou střechu. Kostel byl také obnoven, ale přišel o svoji veškerou bohatou výzdobu a byl obnoven s použitím klasicistních prvků. Při požáru uhořelo v kostele i několik lidí, kteří zde hledali před ním ochranu. Z té doby se dochovala jen cínová křtitelnice z roku 1507.  V interiéru se nachází oltář s obrazem sv. Václava z roku 1720, obraz sv. Jeronýma, barokní sochy sv. Jana Křtitele a sv. Josefa, kazatelna a varhany. Konají se zde ekumenické bohoslužby, na kterých se podílí pět různých církví působících v Dobrušce a také četné kulturní akce, hlavně koncerty vážné hudby.

V obci Dobříkov stojí dřevěný kostelík jehož vznik se datuje do roku 1679. Původně se však nacházel v obci Velká Kopaň (dnes Ukrajina). Prodělal dvoje stěhování, nejprve byl přemístěn do Chlumce u Sevljuše (1857) a v roce 1930 prodělal stěhování sem do Dobříkova. Iniciátorem a hlavně investorem této akce byl agrárník V. Klofáč. Majitelem kostel je dnes čs. církev husitská. Kostel je roubený s pavláčkami, v průčelí s arkádou a hranolovou věží s ochozem. Střechu kryje šindel. Uvnitř se nachází původní zařízení a vyřezávané pravoslavné ikony.

Hrad Choustník byl rozsáhlý hrad a dnes jeho zřícenina korunuje návrší nad stejnojmennou obcí na Táborsku. Historie hradu Panství patřilo původně králi, ale Přemysl Otakar II. jej vyměnil šlechtici Benešovi za Poděbrady. Samotný dvojhrad byl Benešem vystavěn v letech 1262 – 1285. Beneš a jeho potomci se po hradu psali. V držení rodu z Choustníka setrval do roku 1322. Tehdy jej bratři Beneš a Jan směnili s Petrem z Rožmberka za zboží ve východních Čechách. Rožmberkové z Choustníku učinili centrum rozsáhlé domény a za husitských bouří významně zlepšili jeho obranyschopnost, přidáním druhé opevňovací linie. Tehdejší pán, Oldřich z Rožmberka, nechal vystavět parkánovou zeď s hranolovými, dovnitř otevřenými baštami, mohutný příkop a velkou čtyřhrannou věž na východním konci hradu. Hrad tak byl dobrou oporou katolických pánů a pevnost svých hradeb osvědčil i za poděbradských válek. Jan z Rožmberka nebyl ovšem zdatný válečník, proto utrpěl velké škody na svém majetku. Byl nucen postoupit hrad Zdeňkovi ze Šternberka, a ten jej pak musel vrátit pod nátlakem hrozeb okolní šlechty. V rukou Rožmberků pak setrval Choustník až do konce své existence. Hrad již obývali pouze purkrabí, poslední větší oprava proběhla v roce 1563 za Viléma z Rožmberka. V roce 1597 Petr Vok z Rožmberka hrad prodal, od roku 1614 se o něm mluví jako o pustém. V novější době byla hradní věž upravena na rozhlednu. Dispozice hradu Pro stavbu Choustníku byl vybrán příhodný skalnatý vrchol. Hrad vznikl jako typ s velkou čtyřhrannou věží, pronikající na jih Čech z Podunají. Zároveň vznikl jako tzv. dvojhrad, kdy dva šlechtičtí stavebníci stavěli spolu, měli společné opevnění, avšak každý samostatný palác. Přístupová cesta se v předhradí otáčela a po mostě na zděných pilířích vstoupila do vnitřního hradu. Větší a starší západní části vévodí čtverhranný bergfrit, vetknutý do obvodové hradby na nejvyšším místě plochy hradu. Rozměrný palác tohoto jádra měl tvar písmene L a v patře obsahoval i prostor osvětlený kružbovými okny, patrně kapli. Druhý menší čtverhranný bergfrit byl přistavěn zvenčí. Jak už bylo zmíněno, na sklonku husitských válek byla významně zlepšena obranyschopnost hradu. Choustník svým neobvyklým pojetím, čtyřhranný bergfrit a rozdělení jádra, patří mezi hradní typy, jež se zvou Ganerbenburg. Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Čermákův vrch u Krátošic. Navštívit můžete židovský hřbitov u Černovic nebo židovský hřbitov Radenín, Chynovskou jeskyni u Tábora nebo dům Františka Bílka v Chýnově. Podívat se můžete i na Kozí hrádek. Nezapomeňte navštívit také Tábor, město spjaté s husitským hnutím. Zde najdete také výběr ubytování.  

Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází v Husově ulici nedaleko známého Kamenného domu. Jako jediná barokní sakrální novostavba v Kutné Hoře byl vystavěn v letech 1734-1752 podle projektu F.M.Kaňky. Stavbu financovala z velké části městská rada. Byl vystavěn na místě vyhořelého domu, takže na stavbu tohoto typu se nachází nezvykle mezi obytnou zástavbou. Po svém vzniku fungoval jako filiální kostel římsko-katolické církve, v roce 1857 se stal studentským kostelem a po roce 1951 byla jeho liturgická funkce zrušena. Až do roku 1980 sloužil jako skladiště civilní obrany, požární zbrojnice a skladiště stavebního materiálu. Od roku 1980 probíhala náročná rekonstrukce zanedbané stavební památky, v letech 1997-2000 prošel rekonstrukcí interiér za 13 milionů korun a od června 2000 opět slouží k přiležitostným liturgickým účelům a je přístupný veřejnosti v období duben-říjen. Sálová stavba v pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu s ozdobným ohnutým průčelím. Štít svírají dvě věžičky. Výzoba kostela byla pojata jako oslava českých zemských patronů. Malířská výzdoba v podobě fresek pochází od F.X.Palka. Hlavní oltář od F. Platzera z roku 1754 tvoří polychromované dřevo na způsob mramoru. Kazatelna je z roku 1750, na stříšce byly původně putti představující čtyři světadíly, dodnes se dochovaly jen putti představující Evropu a Asii.