Na jižním okraji města, na malém návrší lokality Sady bylo v letech 1959-1963 archeologickým průzkumem odkryty základy opevněného dvorce, patrně církevního charakteru. Základy ukazují na kostel (8-9. století) ve tvaru kříže nad jehož středem vystupovala mohutná čtverhranná věž. Stavba byla omítnuta, vymalována a opatřena maltovou podlahou. Střechu tvořily hliněné vypalované části. Byl to jeden z prvních zděných kostelů severně od Dunaje. Později byl ještě přistavěn sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Odkryto bylo rovněž na 87 hrobů. Celý areál byl oddělen zídkou od přibližně 12 srubových staveb řemeslníků a jejich rodin. Také byla doložena srubová konstrukce dlouhá 36 m a široká 6 m, patrně schromaždiště kněží pro výuku. Místo bylo definitivně opuštěno v průběhu 13. století.

Ústav sídlí v Paláci šlechtičen.   Stálá expozice "Obrázky ze života vesnice - tradiční kultura na Moravě". Krátkodobé výstavy.

Divadelní scéna, kterou proslavil český velikán Jára Cimrman.

Vznik poutního místa sahá do první poloviny 16. století. Tehdy se objevily legendy važící se k balvanu rozděleném na dvě části. Prý se tu zjevila pastýřům Panna Maria obklopená nebeskou září doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části a mezera se prý zvětšuje. Až ji projede vůz se senem nastane podle legendy konec světa. Tyto a další legendy vedly v 17. století k založení zdejšího poutního místa. Roku 1653 byla zbudována za příspění českokrumlovských klarisek nad posvátným kamenem menší jednoduchá kaple, která však záhy nestačila přívalu poutníků. Proto byla v roce 1655 zbudován menší poutní kostel Panny Marie Sněžné což je dnešní presbytář a kněžiště. Později byla přibudována ještě rozlehlá chrámová loď s věží. Autorem této stavby, která vznikla do první poloviny 18. století byl Antonín Erhard Martinelli. Souběžně s kostelem vznikl i menší klášter klarisek přiléhající ke kostelu od východu. Sestával se ze tří ramen ambitu a jednopatrové budovy s celami. Za císaře Josefa II. byl zrušen řád českokrumlovských klarisek a zdejší poutní místo na několik let uzavřeno. O něco později jeho správu převzali cisterciáti z Vyššího Brodu. Ve 40. letech 19. století byli pověřeni správou redemptoristé, které roku 1895 vystřídala kongregace bratří Nejsvětější Svátosti z Českých Budějovic. Redemptoristé se vrátili roku 1924 a zůstali až do roku 1949. Tehdy se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu a začala naprostá devastace. Během 70. let zcela zanikly klášterní budovy. Kostel byl devastován. Věž využívána pohraničníky jako pozorovatelna, kostel pak jako skladiště či dokonce stáj pro ovce. Až po revoluci díky darům zdejších rodáků a za přispění hejtmana Horního Rakouska mohla být započata rekonstrukce, ukončená v roce 1993. Zachránit se však podařilo již jen poutní kostel. Kostel je barokní, jednolodní s trojboce zakončeným kněžištěm. Na východní straně se nachází sakristie a dále pak trojboká kaple s posvatným kamenem. Na západní straně je situována hranolová věž. Vnitřní prostor je sklenut valenou klenbou s výsečemi. Původní barokní zařízení se bohužel nedochovalo. Kousek dál od kostela se nachází kaple s pramenem, který má podle legendy léčivé účinky.