Rozhledna na kopci Zlatý Chlum (875 m) poskytuje nádherné výhledy již více než sto let. To že si její stavitelé pro její stavbu vybrali právě tento vrchol asi nikoho nepřekvapí. Zlatý chlum dominuje oblasti Jesenicka a blízké vyhlášené Priessnitzovy lázně zaručovaly rozhledně velkou oblíbenost. Za její stavbou stál podobně jako u dalších rozhleden Jesenicka té doby Moravskoslezský německý horský spolek. Kamenná, 26 metrů vysoká rozhledna, byla slavnostně otevřena 3. září 1899. O další tři roky později vyrostla vedle ní srubová chata, zvaná Medritzerova. V roce 1932 byla na Zlatý Chlum zřízena pohodlnější cesta a na úpatí kopce také nová sáňkařská dráha. Díky tomu se rozhledna stala velmi oblíbeným cílem turistů hlavně v zimě, protože pro cestu dolů mohli využít saně. Po Druhé světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení a  to zda je rozhledna otevřená poznají turisté jak velí tradice podle vyvěšeného praporu. Po zdolání 145 schodů vedoucích na vyhlídkový ochoz se naskytnou nádherné výhledy zahrnující celé Jeseníky. 

Katova ulička, spojující Staré město se Špitálským předměstím, vznikla společně s tzv. Katovou brankou na počátku 14. století. Sloužila jako odpadní stoka přebytečné vody na hlavním náměstí, kterou odváděla do Bystřického potoka. Při obraně města pak byla rychlou spojnící mezi městem a hradebním parkánem. Ulička je dlouhá 51 metrů a její šířka v nejužším místě pouchých 66,1 cm. Je registrována jako nejužší ulice v republice. Podle legendy byla v uličce zazděna rouhavá jeptiška, která tu o půlnoci pak straší spolu s posledním kadaňským katem Ignácem Kaylem.

Dušanova vyhlídka, text v přípravě

Sídlo Poštovního muzea je umístěno v barokním domě ze 17. století, který je součástí pražské památkové rezervace UNESCO. Nachází se zde stálá expozice českých a československých poštovních známek včetně obálek prvního dne (FDC). Dále zde najdeme zahraniční filatelistické unikáty a padělky jako i nejstarší známky evropských i mimoevropských zemí a známky OSN. Nejen filatelista ocení specializované sbírky známkové tvorby – Hradčany, ruská zemstva, klasické rakouské poštovní známky do roku 1918, tak předznámkové dopisy, otisky razítek nebo první novinové známky světa. V Muzeu se pravidelně konají příležitostné výstavy grafiků spjatých se známkovou tvorbou nebo z historie poštovnictví. Pro badatele je k dispozici knihovna a studovna filatelistické a poštovně historické literatury. Chloubou budovy Muzea je původní měšťanský interiér z poloviny 19. století – čtyři salónky s nástěnnými malbami Josefa Navrátila.