První zmínky o Lahovicích jsou dochovány již z počátku 12. století. Pro Pražany jsou známé především jako jedno z míst, kde došlo v roce 1945 k hrdinnému boji proti německým okupantům. Do dnes tuto událost připomíná památník. K Praze byly Lahovice připojeny v roce 1968. Název Lahovic je odvozen od jména Láh.

Římskokatolický kostel sv. Víta se nachází v blízkosti náměstí T.G. Masaryka naproti farnímu kostelu sv. Mikuláše. Původní raně gotický kostel byl postaven přibližně v polovině 13. století, poté byl několikrát opravován a přestavován. V roce 1726 byl gotický kostelík stržen a na jeho místě roku 1734 postaven nový vrcholně barokní kostel podle projektu plzeňského stavitele Jakuba Augustona. Kostel je založen na centrálním oválném půdorysu a je opatřen čtyřmi vchody (z každé světové strany jedním). Nad pultovou střechou vystupuje šestnáctiboký tamborn s osmi oválnými okny. Po vnitřním obvodu stavby v patře probíhá arkádový ochoz. Klenba středního prostoru je opatřena freskami s tématikou ze života sv. Víta. Středu interiéru ovšem zcela dominuje kruhový dvojoltář, který pochází z pražské řezbářské a sochařské dílny M. V. Jäckla. Oltáři na východní straně je opatřen sochařským výjevem „Nanebevzetí“ Jana Nepomuckého doprovázeného anděly. Po stranách tohoto výjevu jsou sochy sv. Vojtěcha a Norberta. Na oltáři na západní straně vynáší andělé do nebe sv. Víta, po jeho stranách jsou sochy sv. Václava a Ludmily. Vlastníkem kostela je římskokatolická farnost Dobřany, dolanský městský úřad zde však provozuje výstavní a koncertní síň. V kostele je k vidění stálá výstava obrazů Oty Janečka a expozice „Dobřanské baroko“. Kostel sv. Víta je přístupný v pracovní době informačního centra Dobřany a během předem domluvených prohlídek. Bližší informace podává informační centrum Dobřany.   L.R.

Poutní chrám Narození Panny Marie a přilehlý klášter se nachází na Mariánském náměstí ve Štípě, která je městskou částí Zlína. Vznik poutního kostela je spojen s objevem sošky Panny Marie s Ježíškem ve středověku, údajně již na počátku 11. století. Podle legendy zde měl při orbě jakýsi muž z nedalekého Kostelce zjevení Panny Marie, která mu darovala zázračnou sošku. Pole se nazývalo Štíp, či štípské. Tato socha byla poté uchovávána v kosteleckém kostelíku.  Od 14. století se k zázračné soše konaly poutě, načež byla pro její ochranu vystavěna kaplička. Ve druhé polovině 14. století byla kaplička pod patronací rodu Šternberků přestavěna v kostelík. Tento kostel dnes stojí nedaleko chrámu uprostřed zrušeného hřbitova a o jeho středověkém původu vypovídá pouze kamenný portál s lomeným obloukem. Výstavba nového štípského chrámu na místě údajného nálezu sošky byla umožněna díky posmrtnému odkazu paní Lukrecie Nekšové, majitelky lukovského panství, manželky Albrecha z Valdštejna. Ten hned po její smrti roku 1615 nechal zahájit stavbu kostela s klášterem, na níž se účastnili italští řemeslníci a umělci. Již roku 1616 byl položen základní kámen. Na stavbě se usilovně pracovalo až do roku 1620. V tu dobu byl kostel dostavěn po klenby a klášter měl položeny trámové stropy. Stavba se poté protahovala až do 18. století bez konkrétního výsledku. Již postavené části dokonce začaly v průběhu doby chátrat. Nová výstavba začala opět díky posmrtné donaci, tentokrát paní Antonie, hraběnky z Rottalů, a díky sbírkám věřících. Chrám byl poté slavnostně vysvěcen 7. července 1765 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Scherffenbergem. Chrám je jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem. Vnitřnímu prostoru dominuje impozantní bohatá výzdoba a výmalba. V interiéru zaujme kromě oltáře se středověkou Madonou také oltářní náhrobek hraběte Seilerna v klasicistním stylu. Ve zdejším klášteře dnes sídlí kongregace sester karmelitek.

Muzeum v Horní Blatné je zděné stavení s hrázděným patrem. Jedná se o měšťanský barokní dům z poloviny 18.století. Na bohatě profilovaném portálu je letopočet 1754, místnosti v přízemí jsou klenuté, v jedné patrové místnosti je původní štuková výzdoba stropu a nad schodištěm je dřevěný kazetový strop. Muzeum je součástí naučné stezky Vlčí jámy a patří pod Krajské muzeum Karlovarského kraje. Stálá expozice dějiny těžby a zpracování cínové rudy v západním Krušnohoří. Modely důlní techniky, velkoplošný model Horní Blatné, mineralogické sbírky, cínové nádobí. Dějiny Hornoblatenska a regionální galerie. Připomenuto je dílo místního písničkáře Hanse Sopha (1869 – 1954).