Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Velmi skromné pozůstatky hradu Budětice (Džbán) se nacházejí na vrchu Džbán mezi obcemi Vlkonice a Budětice. Z první z jmenovaných obcí na hrad vede turistická značka. Krátká historie hradu Budětický hrad, obývaný pouhých několik desítek let, založil Dluhomil, nebo jeho syn Bohuslav, ve 2. polovině 13. století. Páni z Budětic tak opustili své starší sídlo ležící při budětickém kostele. Naposledy se po hradě psal Bohuslav z Budětic v letech 1290–1291. Pravděpodobně ani toto sídlo Budětickým nevyhovovalo a po získání nedalekého hradu Rabí jej ponechali svému osudu. Podoba hradu Hrad se skládal z obdélného paláce, který ze severovýchodní strany bránila okrouhlá věž. Oválné nádvoří za palácem pak bylo obehnáno dřevěným ohrazením a příkopem. Další budovy v nádvoří byly s největší pravděpodobností také dřevěné, tudíž se po nich nezachovaly žádné stopy. Areál hradu, z něhož jsou kromě příkopu znatelné základy věže a paláce, je volně přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Horažďovicích můžete navštívit zříceninu hradu Prácheň. V Horažďovicích můžete vidět také Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velké Hydčice najdete také Rosenauerův mlýn. Ubytovat se můžete v Horažďovicích. M.K.

Blízko Staroměstekého náměstí se nachází klub zaměřený na jazzovou hudbu. Součástí je i obchod s CD nosiči, samozřejmě s jazzovou hudbou.

V blízkosti Senovážného náměstí můžeme vidět pseudogotický kostel sv. Rodiny vystavěný v letech 1886-1888 jako součást areálu spravovaného řádovými sestrami sv. Karla Boromejského. Součástí areálu kromě kostela byl i sirotčinec a školní budova.