Hlavní rokycanský kostel stojí kousek severně od Masarykova náměstí. Jeho historie sahá do dlouhé minulosti. První zmínka je někdy z počátku 12. století kdy se zde nacházel biskupský dvorec. Později pak byl v roce 1363 při kostele vystavěn klášter augustiniánů. Zanedlouho v roce 1421 byl vypalán husity a na jeho přibližném místě dnes stojí budova městského muzea. V roce 1784 zničil kostel velký požár a následně byla stavba přestavěna v pozdně barokním slohu. Tehdy však ještě bez věže, ta jako empírová byla vystavěna v letech 1821-1823. V kostele se nachází deskový obraz Snímání z Kříže (kolem roku 1500) a hlavní oltář (1760) se sochami od J.F.Platzera.

Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  

Římskokatolický kostel sv. Václava se nachází v severovýchodní části historického centra Starého Jičína. Původní farní kostel kdysi tvořila jen dnešní jižní kaple sv. Kříže. Za časů Karla ze Žerotína byl v průběhu 2. poloviny 16. století rozšířen. Další výrazné stavební úpravy proběhly v době barokní. V letech 1715–1721 bylo zhotoveno nové kněžiště a společně se zaklenutím i patrovou tribunou financoval stavební práce Antonín Zeno z Dannhausenu, majitel starojičínského panství. K další zásadní změně interiéru došlo až v polovině 19. století, kdy byly strženy dva dřevěné kůry a místo nich postavena jedna zděná kruchta. A.Š.

Českoskalické Městské muzeum bylo založeno v roce 1902. Zaměření bylo původně lokální. Ve sbírkách tedy byly zbraně, archiválie, národopisné sbírky, doklady archeologické a jiné vlastivědné sbírky. To se změnilo roku 1919 zakoupením pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany. Tehdy se začal zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně otevřeno první české literární muzeum – Muzeum Boženy Němcové. U příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí v roce 1962 byla pod záštitou ministerstva školství a kultury a světové kulturní organizace UNESCO provedena rozsáhlá rekonstrukce historického Steidlerova hostince U Bílého lva v Malé Skalici, dějiště obrozeneckých jiřinkových slavností, a do jeho místností a sálů přemístěno muzeum s literárním archivem a knihovnou a vybudována moderní expozice.Součástí muzea je i stará roubená škola – Barunčina škola –, která byla otevřena pro veřejnost rovněž v roce 1962. Počátkem osmdesátých let 20. století byla v jejím areálu navíc otevřena expozice dějin válek, především bitvy u České Skalice, kterou mezi sebou v roce 1866 svedla rakouská a pruská vojska.   Stálá expozice Život a dílo Boženy Němcové - 6 sálů expozice - život B. Němcové 1820-1845, počátky tvorby, 50. léta, povídky. Slovensko, závěrečná etapa života. Ohlasy života a díla Boženy Němcové. Jiřinkový sál, tradice Jiřinkových slavností. Galerie obrazů Josefa Vondráčka a Julie Winterové-Mezerové.