Autobusová zastávka Bártlova v Horních Počernicích.

Křížový vrch se nachází 1 km severně od obce Adršpach. Ze skalnaté plošinky Křížového vrchu (667 m.n.m.) je dobrý výhled na Adršpašské skály a pak na hraniční hřbety západním severozápadním směrem. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše. Na vrchol vede značená odbočka a v závěru ve skalnaté části se nachází zrekonstruovaná křížová cesta. Její historie sahá až do 17. století. Z původní části se ještě nacházejí ornamenty vytesané do kamenů skal kolem cesty.

Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.

Židovský hřbitov Velhartice se nachází kilometr jihozápadně od obce, kousek za menší chatkovou osadou. Přístupný je po cestě odbočující vlevo ze silnice směřující k Velharticím, před mostkem přes Ostružnou. Hřbitov byl založen roku 1858, má dobrou kamennou zeď a je uzamčen. Plocha zhruba 560 m2 je zaplněna z cca poloviny asi 59 náhrobky. Ve východní části hřbitova se nacházejí dva kamenné pilíře jako pozůstatek márnice.