Pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Muzeum textilu je jediným muzeem v České republice specializovaným na historii textilní výroby. Jeho expozice a sbírky představují jedinečný soubor dokladů vývoje textilní výroby (zvláště textilního tisku) v České republice i v zahraničí. Expozice Muzea textilu je věnována tradicím bavlnářství ve východních Čechách, historii textilních tiskáren a. s. Tiba, Dvůr Králové nad Labem, některým výtvarným umělcům, kteří spolupracovali s textilním tiskem, historii textilní výroby v českých zemích do konce 18. století (oddíly – historický vývoj fází textilní výroby, které předcházejí potiskování textilií; nejstarší doklady textilní výroby ve světě; historie textilního tisku; vzorkařství; modrotisk). Poslední část expozice je věnována (prostřednictvím oddílů věnovaných perotinovému tisku, rytí tiskacích válců, strojnímu tisku válcovému, filmovému tisku a tisku střikem) historii textilního tisku a pomocných technologií v textilních manufakturách a továrnách.  

Vrch Tábor (678 m) je dominantou okolí Lomnice nad Popelkou.  Původní název tohoto vrchu byl Chlum. Současný název vznikl v době husitského revolučního hnutí, kdy se tu shromažďoval lid podobojího vyznání. Nutno podotknout, že současné stavby stojící na jeho vrcholu, tedy rozhledna, penzion a restaurace, nejsou zdaleka prvními stavbami, které zde byly postaveny. Opravdu, vrchol Tábora, má dlouholetou tradici rozličných staveb. V průběhu staletí zde tak stály jak stavby církevní, tak vyhlídkové. Od roku 1349 zda byla kaple založena Valdštejny. V roce 1527 dal majitel panství Vilém z Valdštejna postavit na místě kaple kostelík. V době protireformace byl kostelík nahrazen honosnějším kostelem Proměnění Páně, o jehož stavbu se roku 1704 zasloužili jezuité. První rozhledny na Táboře se dočkali turisté v době zlatého věku vyhlídkových staveb, tedy v druhé polovině 19. století.  Za její stavbou stál lomnický okrašlovací spolek. V letech 1888 až 1897 zde tak stála jednoduchá, dřevěná věž. Byla vysoká 22 m a měla 5 pater. Na zastřešenou vyhlídkovou plošinu vedlo 118 schodů.  Práce vedl jilemnický stavitel J. Pošepný a stavba si vyžádala 1600 zlatých. V roce 1997 vlivem drsných klimatických podmínek dosloužila. Přípravy na stavbu další, tentokráte již bytelnější věže, se sice započaly takřka vzápětí, ale přípravy na její stavbu se protáhly na mnoho let. U zrodu druhé rozhledny stál jednatel okrašlovacího spolku a řídící učitel Josef Tichánek, který inicioval za účelem vybudování rozhledny veřejnou sbírku. Několik let se doslova scházela koruna ke koruně, až jednoho zářijového dne, roku 1911 byla na Táboře slavnostně otevřena půvabná cihlová rozhledna, za jejímž projektem stál lomnický stavitel Václav Slaba. 26 metrů vysoká rozhledna, byla tehdy právem považována za jednu z nejkrásnějších vyhlídkových staveb a také zároveň poskytovala přenádherný výhled po velké části naší země.  Bylo z ní vidět na 50 církevních staveb a tucet rozhleden. Náklady na její výstavbu byla na tehdejší dobu astronomické a činily 22 000 korun. Dalších 23 000 Kč spolkla stavba přilehlé turistické chaty, jež byla otevřena v roce 1913. Byla pojmenována po jednom ze zakladatelů spolku ing. Hornychovi.  Uznání se dostalo, za neutuchající zápal při shánění financí pro stavbu také učiteli Tichánkovi tím, že po něm rozhlednu pojmenovali.  Její celková výška činí 35 metrů a na vyhlídkový ochoz v 29 metrech nad zemí vede 145 schodů. Obě stavby téměř celé dvacáté století lákaly každoročně tisíce turistů na vrchol Tábora.  To se změnilo až s příchodem společenských změn v 90 letech. Tehdy byla uskutečněna privatizace, s níž byly spojovány velké plány na rozšíření chaty. Jenže práce byly brzy zastaveny a na místě pak dlouho stál rozestavěný objekt a vedle něj chátrající věž. Změna nastala teprve roku 2004, kdy objekty na Táboře koupili noví majitelé. Okamžitě se pustili do záchrany staveb a podařilo se jim pro to získat i finanční podporu z Evropské unie. V roce 2006 byl otevřen penzión, zbudovaný z původní chaty, a od května 2007 opět funguje i rozhledna. Když budete mít při její návštěvě štěstí na jasné počasí, budete se moci pokochat rozsáhlým kruhovým výhledem, zahrnujícím Český ráj, Polabí, Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, Bezděz či Orlické hory. Ještě dovětek závěrem. Na jižním svahu tábora můžeme najít zbytky tzv. Allainovy věže, která je také považována za rozhlednu.

Zahrada Na baště byla upravena J. Plečníkem v roce 1930 v rámci stavebních úprav Pražského hradu po nástupu T. G. Masaryka do úřadu prezidenta. Lze do ní vstoupit průchodem z II. nádvoří, branou z Hradčanského náměstí nebo od severní Haffeneckerovy brány. Po Plečníkově terase podél Rudolfovy konírny a Španělského sálu. Při úpravách zde byly objeveny pozůstatky bašty z doby Karla IV. Odtud název. Zahrada Na baště je vyvýšená nad úroveň nádvoří a ve srovnání s jinými hradními zahradami, až na Hartigovskou, je malá. I tak tvoří dokonalou kompozici pro tuto část prostor Pražského hradu. V severozápadním cípu zahrady je malý restaurační pavilon, který byl postaven podle projektu O. Rothmayera. Na západní straně sousedí se zahradou Arcibiskupského paláce. Zahradou lze také projít z Hradčanského náměstí do Jeleního příkopu.

Zříceniny hradu Pušperk se nacházejí na malém vršku při obci Pušperk. Historie hradu Hrad se poprvé uvádí roku 1266 jako majetek Jaroše ze Slivna. Do konce 13. století sídlila na hradě jedna z větví rodu Hroznatovců. Od druhé poloviny 14. století hrad střídal majitele. V roce 1434 byl dobyt a vypálen husity. O několik let později se připomíná již jako pustý. Přesto jej někdy před rokem 1473 obnovuje Břeněk z Ronpšerka. Zakrátko právě v roce 1473 byl hrad dobyt a pobořen tentokrát Klatovskými. V 17. století byla část zříceniny věže použita ke stavbě blízké barokní kaple, zbytek areálu upraven. Podoba hradu Díky úpravám v 17. století dnes nelze přesně říci jak hrad vypadal. Jisté je, že hrad stojící na dominatním vrcholu byl obklopem příkopem s vyzděnou eskarpou. Vlastní hrad okrouhlého půdorysu byl obehnán obvodovou hradbou s drobnými obdélnými baštami. Z vnitřní zástavby hradu je známa pouze velká obytná věž obdélného půdorysu. Ze zříceniny hradu, která je volně přístupná (vede sem značená odbočka z obce Pušperk) se do dnešní doby dochovaly nejvíce asi pozůstatky původně obytné věže a pak fragmenty obvodové hradby. Tipy na výlet Na výlet se odsud můžete vydat na zámek Chudenice, zříceninu hradu Netřeb, zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově nebo zříceninu hradu Nový Herštejn. Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic.  Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.