Starý Czerninský zámek Chudenice leží na okraji stejnojmenného městečka nedaleko náměstí a kostela, v tichém koutu Pošumaví. Městečko patří mezi nejstarší české osady a v roce 1996 bylo vyhlášeno jako chráněná památková zóna.    Historie zámku                 Na místě dnešního pozdně barokního zámku stávala do poloviny 15. století gotická tvrz, z níž se dochovala část opevnění s baštami. Tvrz byla koncem 16. století přestavěna Humprechtem Czerninem z Chudenic na renesanční zámeček. Roku 1644 byl zámek ve špatném stavebním stavu a uvažovalo se o jeho opravě. Renovace nebyla provedena a později musel být z neudržované budovy snesen jeden z renesančních štítů. Majitel Heřman Jakub Czernín znovu uvažoval o přestavbě roku 1707, kdy byla opravena střecha, aby budova mohla sloužit nadále úředníkům. Zajímavým momentem je výslovný příkaz zachovat při možné přestavbě tzv. andělské pokoje. Podle rodinné tradice se zde totiž údajně zjevil Humprechtovi st. Czernínovi v roce 1601 anděl. Humprechtovi potomci také nechali na klenbě vymalovat na památku této události anděla, který nám ji má připomínat dodnes. Dnešní podoba zámku je výsledkem barokní přestavby Prokopa Vojtěcha Czernina z roku 1776 pod vedením stavitele Carla Ballinga. V zámku bydleli pouze úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly roku 1720 připojeny i jiné statky. Rodu Czernínů patřilo zdejší panství do roku 1945, kdy přešel zámek do majetku MNV a byla v něm zřízena pamětní síň národního umělce Jaroslava Kvapila, muzeum Josefa Dobrovského, kino, lidová knihovna a klubovny. V současnosti je zde umístněna expozice o rodu Černínů, muzeum Josefa Dobrovského a Jaroslava Kvapila.   Dispozice zámku                             Chudenický zámek je jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se nám dochoval Andělský pokoj s Černou kuchyní nad branou. Exteriér zámku není pro návštěvníky obzvlášť lákavý. Velmi hodnotné jsou však interiéry a expozice. Zámek je obklopen parkem, proslavený hlavně Americkou zahradou, která je evropským unikátem. Tipy na výlet V Chudenicích lze kromě barokního zámku navštívit také místní sakrální dominantu, gotický farní kostel sv. Jana Křtitele. Milovníci rozhleden si určitě nenechají ujít výstup k vyhlídkové věži zvané Bolfánek. Zajímavostí je, že věž je pozůstatkem kostela svatého Wofganga. V okolí lze navštívit také vodní gotický hrad Švihov, zříceninu hradu Kokšín, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Mozaiku vytvořila M. Foesterová podle kartónuv K. svolinského z roku 1939.

Ve městě Vimperku, 17 km od Prachatic, stojí renesanční zámek. Zámek se tyčí na ostrohu nad údolím potoka, kterým vedla dálková cesta do Bavor.     Vznik zámku         Vimperský zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu, který založil před rokem 1263 Purkart z Janovic z Vimperka. Hrad se tyčil nad již dříve vzniklým městečkem, které snad založili dělní mnichové z bavorského kláštera Wimberk, kolonizující nepřístupné pohraniční lesy. Hrad měl převážně ochrannou funkci Zlaté stezky z německého Pasova do českého vnitrozemí. Počátkem 14. století se zde usídlili Bavorové ze Strakonic. Později však Vimperk získali zpět Janovicové. Král Václav IV. dal Vimperk do manství Kaplířům ze Sulevic, kteří hrad stavebně upravili a rozšířili. Rožmberkové a jiné významné rody Roku 1554 jej koupil další majitel Vilém z Rožmberka. Právě za Rožmberků došlo k přestavbě nepohodlného a nehostinného hradu v renesanční sídlo. Poslední rožmberský vladař Petr Vok pak prodal Vimperk roku 1601 Volfu Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn Jáchym musel po stavovském povstání zdevastovaný zámek opravit a přestavěl jej v barokním slohu. Roku 1630 se panství dostává do rukou rodu z Egenberka. Po vymření Egenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů. V červenci 1857 vimperský zámek vyhořel a po rekonstrukci a opravách dostal objekt nynější podobu. V držení hlubocké větve Schwarzenbergů byl Vimperk do roku 1948, kdy byl zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy, později jej převzalo město. Současným majitelem zámeckého komplexu je ČR. Na zámku je umístněna muzejní expozice, která zachycuje přírodu v Národním parku Šumava, dějiny města Vimperku, sklářství a historii knihtisku ve Vimperku.   Dispozice zámku                 Do předhradí vimperského sídla se vstupuje branou, rozlehlý dvůr je obklopený hospodářskými budovami ze 17. století, stojí zde 2 kašny. Do vlastního zámku vede vchod další branou se znakem, s arkýřem na krakorcích a věžičkou. Nádvoří je obklopeno dvoupatrovými budovami, část přízemí má arkády na pilířích, nad blokem budov vystupuje kaple sv. Josefa. Nejstarší dochovanou stavbou je Vlčkova věž z poloviny 13. století, která je veřejnosti přístupná. V 1. patře sídla je hrotitý gotický portál z 15. století. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká předsunutá bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevňovacího stavitelství. Tipy na výlet Nedaleko od Vimperka můžete vystoupit hned na dvě rozhledny: rozhlednu Mařský vrch a rozhlednu Boubín. O něco dál můžete navštívit i renesanční zámek Lčovice nebo tvrz Drážov. Ubytovat se můžete přímo ve Vimperku.

Lví nebo také Medvědí, dvůr byl postaven v letech 1581 – 1583 architektem O. Oastalisem. V roce 1593 byla stavba rozšířena o dvě křídla. Stavba se přimykala k bráně, která uzavírala Prašný most. Byla postavena v roce 1595. V roce 1970 stavba dvora prodělala rozsáhlejší rekonstrukci podle projektu J. Hlavatého. Byla zde zřízena vinárna a restaurace.