Stádlecký židovský hřbitov se nachází jižně od obce při bezejmenném potoku, který se zakrátko vlévá do Oltyňského potoka. Přístup k němu je možný ze dvou stran. Když jsou sklizená pole je možno sejít ze silnice mezi Stádlecem a Křídou na menší polní cestu v blízkosti rybníka Chudátko, projít kolem obou menších rybníků a pak po okraji pole kolem menšího lesního výběžku až ke hřbitovu. Druhou možností je sejít vlevo ze silnice mezi Stádlecem a řetězovým mostem krátce před mlýnským rybníkem (ve směru od historického mostu) na menší louku a po okraji lesa dojít až k přítoku již zmíněného potoka. Zde pak vpravo k další menší vodní ploše a vlevo od ní projít po již znatelné cestě na pole, a po okraji asi cca 50 m dojít ke hřbitovu. Stádlecký židovský hřbitov byl založen před rokem 1822 a poslední pohřeb se zde konal někdy na počátku druhé světové války. Hřbitov je poměrně malý, ohrazen nízkou kamennou zdí místy narušenou se zbytky márnice. Dochováno je zde okolo stovky náhrobků z doby od roku 1821. V současné době (srpen 2012) probíhá jejich rekonstrukce a osazení povalených. Hřbitov je volně přístupný. V západní části obce je dochovaná stavba synagogy z první poloviny 19. století, která byla po druhé světové válce přestavěna na kulturní dům s kinem.

Srdečně vás zveme k návštěvě Městského muzea Sedlčany. Sídlíme v centru města na náměstí T. G. Masaryka, a to hned v sousedství parkoviště. V příjemném a klidném prostředí si můžete prohlédnout expozici, která bezesporu zaujme všechny generace – od té nejmladší až po nejstarší. Ve výstavní síni je téměř každý měsíc instalována nová výstava – tento prostor navíc slouží jako muzejní kavárna s možností bezplatného Wi-Fi připojení na internet. Moderně uspořádaná expozice zaměřená na sedlčanský region prezentuje mj. archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. V expozici středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Samostatné oddělení tvoří národopisná expozice a pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka. Stálou expozici doplňují tři krátké filmy, které přibližují vznik a obsah Krčínova kancionálu, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války a také život a tvorbu hudebního skladatele Josefa Suka. Stálá expozice Archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. Expzice středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Národopisná expozice  Pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka.

Hrad jako předchůdce Zámek ve Velkém Meziříčí byl vybudován původně jako hrad před polovinou 13. století. Do konce 14. století drželi Meziříčí pánové z Lomnice, kteří dali městu i svůj znak, sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. V druhé polovině 14. století bylo sídlo rozšířeno o křídlo na severní straně, kde můžeme dnes vidět jenom sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Výstavba zámku Na počátku 15. století byl hrad ve vlastnictví pánů z Kravař, kteří zde vybudovali především opevněné předhradí. Dne 11. srpna 1440 se na meziříčském hradě konal sjezd stavů, který měl urovnat nepřátelství mezi některými českými a moravskými šlechtici a nastolit na Moravě zemský mír. Před polovinou 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byly upraveny také zámecké interiéry. Přestavba středověkého hradu na pohodlnější zámecké sídlo se uskutečnila v první polovině 16. století. Tuto radikální dlouhodobou přestavbu objektu dokončil Jan z Pernštejna, který v letech 1528 - 1548 Meziříčí také vlastnil. V druhé polovině 16. století byla majitelkou zámku Alenou Meziříčskou z Lomnice upravena vstupní část předzámčí, což dokládají znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové bráně. Náležitě byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Barokizace zámku V roce 1676 získali Meziříčí Ugartové pocházející původně ze Španělska, kteří léta bezohledně zvyšovali povinnosti poddaných a vedli četné spory s městem, které skončily teprve v roku 1710. Za dědiců panství Jana a Františka Ferdinanda Ugarte proběhla pronikavá barokizace zámku. V roce 1723 zničil velký požár značnou část města se zámkem, který pak byl v 1etech 1724 — 1730 přestavěn v barokním stylu. Přestavbu sídla započali velkomeziříčští poddaní a dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku, jehož dominantou se stal trojosý rizalit se střechou vyhnanou do barokní báně s lucernou. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. Zámek tak byl po staletí opravován a přestavován. Od roku 1995 je opět v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a v jeho prostorách je umístněno muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Tipy na výlet Ve Velkém Meziříčí dále najdete zachované městské opevnění, novou synagogu nebo radnici. V širším okolí lze navštívit renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, zatopený Kojatínský lom, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou.  Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí.

Informační centrum v Kouřimi nabízí prodej upomínkových předmětů a turistických známek, sezónní průvodcovskou službu, veřejný Internet, kopírovací služby... Otevírací doba leden - březen: po - pá: 9 - 12, duben - prosinec: po - zavřeno, út. - pá: 9 - 12 - 13-16, so+ne: 10 - 16