Židovský hřbitov se nachází ve svahu východně od nádrže Rovná, jižně pak od zbytků osady Krásná Lípa. Hřbitov byl založen patrně v 18. století. Měl dřevěné ohrazení a obřadní síň. Do dnešní doby se zachovalo přibližně 150 náhrobků, nejstarší z roku 1784. Z oplocení se dochovaly jen kamenné sloupky. Obec včetně židovské čtvrti se synagogou pohltila údolní nádrž.

Malebné zříceniny kdysi pevného hradu Kostelec se nacházejí přibližně 3 km severně od města Týnec nad Sázavou, na skále nad soutokem Kamenického potoka se Sázavou. Turisty k němu zavede modrá a posléze červená turistická značka vedoucí přímo od týneckého nádraží. Od Kostelce ke Zbořenému Kostelci Počátky hradu spadají do právě se rodícího 14. století. Založen byl patrně českým králem Václavem II. a královským hradem zůstal po téměř celou dobu své existence. V pramenech se poprvé objevuje roku 1342, kdy jej od krále do zástavy získal Oldřich Medek z Valdeka. V roce 1356 hrad z rukou zástavních držitelů vykoupil Karel IV., ovšem již po roce byl hrad opět zastaven a zástavní majitelé se často střídali. Od roku 1443 držel hrad loupeživý šlechtic Kuneš Rozkoš z Dubé. Kunešovy loupežné výpady do kraje nedaly spát jeho sousedu, Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Roku 1449 Kostelec oblehl a po roce i dobyl. Stal se novým majitelem hradu a jako takový jej nechal obnovit. V roce 1467 dostal Kostelec druhou, tentokrát smrtelnou ránu. Zdeněk ze Šternberka se spolu se zelenohorskou jednotou postavil proti králi. Královské vojsko Jiřího z Poděbrad proto hrad dobylo a pobořilo. Od té doby je nazýván Zbořeným Kostelcem. Vývoj hradu Zbořený Kostelec prošel několika vývojovými stupni. Původní královský hrad byl, soudě dle dochovaných a druhotně použitých architektonických článků, velmi výstavní. Další dvě stavební fáze reagovaly na vzrůstající potřeby obranyschopnosti hradu. Mj. byla nad řekou vystavěna okrouhlá vysunutá věž, jejíž pozůstatky jsou jednou z dominat hradu. Poslední fází byla přestavba hradu Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka na pevný vojenský opěrný bod, rezidenční funkce již byla zcela potlačena. I přes bouřlivý konec hradu se nám do dnešních dnů dochovaly výrazné části zdí – především zbytek okrouhlé předsunuté hlásky a plášťové zdi s opěrnými pilíři, která má již z dálky znatelný otvor. Trosky paláce dosahující výšky 1. patra a zbytky brány. Hrad je volně přístupný. M.K.   V nedalekém okolí můžete navštívit hrad Týnec nad Sázavou nebo třeba Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Příjemné ubytování naleznete nedaleko Lešan.

Krátká historie hradu Hrad postavil nejpíše Vilém z Illburka, který se jako majitel připomíná k roku 1434. Hrad pak měnil majitele a postupem času se jeho stavební stav velmi zhoršil. V 90. letech 15. století jej musel nový majitel Václav Satanéř opravit. V roce 1528 se dostal do držení rodu Šliků, za nichž nadobro zpustl. Dispozice hradu Hrad zaujmul příhodnou terénní situaci na vysokém čedičovém kopci. Hrad měl dvě brány, jedna se nacházela na vysunutém přihrádku, druhá pak byla ve formě portálu v hlavní hradbě. Vedle ní se nacházela rozměrná obytná věž obdélného půdorysu. Na nejvyšším místě hradního jádra se nacházely dvě volně stojící budovy. Do dnešní doby se z hradu nejvíce zachovaly zbytky obytné věže, malé a velké brány. Areál hradní zříceniny Himlštejn je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Hauenštejn nebo zříceninu loveckého zámečku Mořičov. Poblíž Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří.

Novorománský kostel sv. Petra a Pavla se nachází na vyvýšeném místě na obcí a je tak již zdaleka viditelný. Kostel nás upoutá zejména svým nepříliš typickým vzhledem. Původně zde zhruba od roku 1230 stála rotunda s lucernou a apsidou. Ta je dnes presbytářem současného kostela vystavěného v letech 1852-1853, podle plánů ing. Wetzla. Dnešní presbytář, původně samostatná rotunda je sklenutý kupolí, loď kostela je plochostropá. Vnitřní zařízení je převážně barokní.