Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Otevírací dobaDuben: Po – Pá 8 – 12, 12,30 – 17 hod.So, Ne 10 – 12, 13 – 16 hod.Květen a září: Po – Pá 8 – 12, 12,30 - 17 hod.So, Ne 10 – 12, 13 - 17 hod.Červen - srpen: Po – Pá 8 – 18 hod.So, Ne 10 – 18 hod.Říjen: Po – Pá 8 – 12, 12,30 - 17 hod.So, Ne 10 - 12, 13 – 16 hod. Telč Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. ... více o Telči se dozvíte zde 
Doporučujeme
Zámek Pardubice
Vznik zámku Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13. století. V dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. Mezi hradem a zámkem V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba do Muzea perníku a pohádek v obci Ráby. Zajímavým místem pro delší pobyt jsou nedaleké Lázně Bohdaneč. Zříceninu gotické věžové tvrze najdete ve Svojšicích. Dále v okolí najdete zámek Kunětická Hora, zámek Choltice nebo  kostel sv. Václava v Jezbořicích. Ubytování najdete přímo v Pardubicích.
Konvent augustiniánů poustevníků se nachází v severozápadní části centra města Domažlic. V jeho prostorách nyní sídlí Základní umělecká škola. Augustiniánský konvent s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil český král Přemysl Otakar II. nedlouho po vzniku samotného města během 60. let 13. století (fundace však pochází až od Václava II. a jeho manželky Judity z roku 1287). Krátce poté následovala výstavba klášterního areálu. V konventu se již roku 1315 konala provinciální kapitula a o dostavbě kostela máme zprávy z roku 1379, kdy bylo augustiniánům povoleno vybírat almužny na jeho dokončení. O několik let později přišlo s husitskými válkami roku 1420 vyplenění konventu s rozvrácením tamní komunity. Do Domažlic se řeholníci vrátili až po bitvě u Lipan (1434) a od té doby zde přebývali pouze v provizorních podmínkách mezi rozvalinami konventu, které v roce 1499 postihl požár. Roku 1530 opustil poslední augustinián Domažlice. O tři roky později dal Ferdinand I. klášterní jmění do zástavy městu. K obnově řeholní komunity došlo z rozhodnutí místodržícího Karla z Liechtensteina v dubnu 1621, přičemž město muselo vrátit augustiniánům majetek a obnovit budovu konventu, což se v úplnosti podařilo až v polovině 18. století. Poté se přistoupilo i k zásadnější přestavbě kostela, která trvala více než 60 let a byla zakončena vysvěcením stavby 18. listopadu 1832. Augustiniáni v Domažlicích působili až do roku 1950 kdy bylo jejich zdejší společenství násilně přerušeno komunistickým režimem. Ačkoli byl konvent řádu v roce 1990 vrácen zpět, řeholní život se obnovit prozatím nepodařilo. Objekt konventu prošel od té doby rekonstrukcí a v současnosti zde sídlí Základní umělecká škola. Čtyřkřídlá budova konventu se nachází na severní straně kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nejvýstavnějším prostorem je v něm refektář, který zdobí nástropní malby Františka Julia Luxe zobrazující scény ze života sv. Tomáše z Villanovy a sv. Mikuláše Tolentinského z poloviny 18. století. Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl ve středověku vystavěn jako trojlodní, z něhož se do dnešních dnů zachovalo pouze zdivo kněžiště a část severní boční zdi. Současný stav reflektuje novověké úpravy s vnitřním zařízením z první poloviny 19. století. A.Š.
Sedící dívka v Letenských sadech je dílem J. Kodeta z roku 1957. Na současné místo byla osazena v roce 1977. Je zhotovena z pískovce. Postava, akt ženy, je umístěna na krychlovém pískovcovém podstavci.