Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna.V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.

Židovský hřbitov se nachází asi 500 jihozápadně od obce Bohostice na severním okraji lesa. V současné době (2010) k němu nevede prakticky žádná cesta, je potřeba se vydat z Bohostic po silnici směrem na Kamennou. Kousek za obcí se dát vlevo přes pole nebo po okraji pole k severnímu okraji lesa. Kousek před lesem přejít přes remízek na o něco níže se nacházející pole v jehož jihozápadním cípu u lesa je již vidět ohradní zeď a márnice. Hřbitov byl založen nejpozději v první polovině 18. století. Na svažité ploše cca 1.061 m2 se dochovalo přes 100 náhrobků. Ohradní zeď a márnice je opravena a hřbitov je uzamčen.

Rokokový zámek Stekník, obklopený terasovitými zahradami italského stylu, stojí na vyvýšeném ostrohu nedaleko obce Stekník (památková vesnická zóna) v meandru řeky Ohře. Zámek je dnes v rekonstrukci a není volně přístupný. Návštěvníkům je však umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple a od roku 2009 se na zámku Stekník také konají svatební obřady, v letních měsících i v překrásné zámecké zahradě.   Historie zámku                         Na místě dnešního zámku Stekník stávalo kolem roku 1600 opevněné panské sídlo rodiny Kaplířů ze Sulevic. Ke stavebním úpravám objektu došlo koncem 17. století, poté co se Stekník stal v roce 1681 základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout staré budovy a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze ve 2. polovině 18. století, kdy získal objekt dnešní rokokovou podobu. Přestavbu sídla započal Jan František z Klaudensteina. K nejradikálnější změně patří novostavba zámecké kaple Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady, která byla od okolí oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. V této době byla postavena dnes již poničená kaplička, vystavěná nad pramenem minerální vody a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce. Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů byly opatřeny kvalitní iluzivní malbou a zámecká kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. V roce 1907 získal zámek Fridrich Gimbel a po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu do roku 1945. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován a začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístnila depozitář obrazů. Od roku 1996 získal zámek Stekník Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje a rekonstruuje v současné době. Tipy na výlet Navštívit můžete zámek Nový Hrad u Jimlína, archeoskanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, barokní zámek Tuchořice nebo město Žatec, kde je také mnoho k vidění. Ubytování najdete v Žatci.  

Basilejské náměstí je protnuto od severu k jihu rušnou dopravní tepnou, ulicí Jana Želivského a od východu k západu Malešickou ulicí. Jeho název je odvozen od švýcarského města Basilej ve kterém v letech 1431 – 1448 zasedal koncil katolické církve. S touto institucí vyjednávala i česká delegace vedena Prokopem Holým, jedním z významných vůdců husitského hnutí. V roce 1436 zde uzavřela dohodu zvanou Basilejská.