Osamocená pískovcová stolová hora (700 m.n.m.) se nachází 3 km severozápadním směrem od Police nad Metují. Svůj název dostala podle svatého Eustacha (Ostacha) patrona myslivců. Tvoří ji dvě dislokované kry. Na vyšší kře (tzv. Horní labyrint) tvořící vrchol kopce se nachází skalní bludiště a různé skalní útvary jako Čertovo auto, Zrádce, Cikánka a další. Nacházejí se zde i dvě vyhlídky Frýdlantská skála a Krtičkova. Oboje dohromady poskytují velmi dobrý výhled na Adršpšsko-teplický masiv, okolí Teplice nad Metují, Ruprechtický špičák, Javoří hory a také na skalní útvar Kočičího hradu. Tímto vrchem prochází okružní značená cesta. Spodní kra (tzv. Dolní labyrint) je přibližně o 100 metrů níž než vrchní kra. Zde se nacházejí Kočičí skály a Sluj českých bratří. V roce 1421 za husitských válek se Ostaš stala děsivým místem. V úterý o Božím těle vtrhli do Police Slezani (bojovali na straně Zikmunda) a počali mordovat husitské obyvatelstvo. Některým dokonce vyřezávali jazyky. Mnoho lidí uteklo a snažilo se ukrýt právě zde na Ostaši. Byly však vyzrazeni (zrádcem byl patrně mlynář Holinka z Hlavňova, za odměnu byl Slezany nakonec také sťat) mordováni, házeni ze skal, některé ženy a panny věšeny na stromy. V roce 1484 byla na památku takto povražděných obyvatel postavena kaple dodnes stojící u chatkové osady. Svědkem tragické události měla být i údajně tzv. Husitská lípa, památný strom rostoucí ve svahu nedaleko restaurace. I když jde o statný strom o obvodu cca 460 cm, jeho stáří se odhaduje na přibližně 200 let.

Srdečně vás zveme k návštěvě Městského muzea Sedlčany. Sídlíme v centru města na náměstí T. G. Masaryka, a to hned v sousedství parkoviště. V příjemném a klidném prostředí si můžete prohlédnout expozici, která bezesporu zaujme všechny generace – od té nejmladší až po nejstarší. Ve výstavní síni je téměř každý měsíc instalována nová výstava – tento prostor navíc slouží jako muzejní kavárna s možností bezplatného Wi-Fi připojení na internet. Moderně uspořádaná expozice zaměřená na sedlčanský region prezentuje mj. archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. V expozici středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Samostatné oddělení tvoří národopisná expozice a pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka. Stálou expozici doplňují tři krátké filmy, které přibližují vznik a obsah Krčínova kancionálu, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války a také život a tvorbu hudebního skladatele Josefa Suka. Stálá expozice Archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. Expzice středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Národopisná expozice  Pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka.

Elektrárna Chvaletice, okres Pardubice.

Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.