Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.

Kostel byl postaven jako gotický v letech 1431-1451 johanity. V letech 1689-1704 po velkém požáru přestavěn barokně. Vež za dobu své existence změnila několikrát svoji podobu. Věžní báň s laternou v roce 1890 nahradila charakteristická špičatá věž. Dnes je opět zakončena bání. Od roku 1856 sloužil jako kostel reálné školy, v letech 1861-1945 jako gymnazijní kostel. Kostel je trojlodní a obsahuje pozoruhodné barokní vybavení. Boční oltář, kazatelna a hlavní oltář zdobený zlaceným boltcovým ornamentem. Dochovaly se také postranní oltáře a socha Trpitele ze 16. století. V kněžišti se nachází náhrobní kámen biskupa Bernarda Cembalského z doby okolo roku 1453.

Stavba mauzolea postavená v řecko-antickém stylu se nachází na turisticky značené cestě kousek od Levína na vrchu Hrádec. Mauzoleum bylo postaveno v roce 1881 podle projektu stavitele Zettela pro rodinu Josefa Schrolla. Kdysi se zde patrně nacházelo hradiště. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

Prašivá je oblíbeným turistickým cílem a výškovou dominantou severní části Beskyd. Masiv Prašivé má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku 843 metrů a v místě zvaném Malá Prašivá, kde stojí rozhledna, (706 m n. m.). V těchto místech stojí již od roku 1640 kostel sv. Antonína. Toto místo, vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Frýdku-Místku, poskytuje působivé výhledy na celou Ostravskou pánev. To byl také důvod, proč si ho členové Pobeskydské jednoty slezské z Frýdku vybrali pro postavení horské chaty. V celé oblasti už v té době rostly jako houby po dešti podobné stavby, za jejichž stavbou stál německý Beskydský spolek. Pobeskydská jednota slezská získala pozemek v roce 1899, ale trvalo dlouhých 23 let, než se začalo stavět. Architektem stavby byl místecký architekt Čermák, jenž vypracoval plán velké dřevěné chaty s restaurací v přízemí, ubytovnou v prvním patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní otevření dřevěné chaty s rozhlednou proběhlo za velkého zájmu veřejnosti 2. října 1921. Až do roku 1948 pečoval o chatu Klub československých turistů, s nímž se Pobeskydská jednota slezská sloučila na začátku 20. let 20. století. Poté se sice několikrát změnili majitelé, ale chata slouží nadále. To bohužel neplatí o samotné rozhledně, protože je veřejnosti uzavřena.