Kostel sv. Jakuba Většího, románská jednolodní tribunová svatyně byla upravena na konci 16. století, patří k nejstarším a nejcennějším církevním památkám v kraji. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, tvořil ve středověku spolu s tvrzí ( která již zanikla ) opevněný komplex.

Staroměstský jez leží mezi Kampou a Novotného lávkou. Je nejstarším jezem v Praze, vznikl již ve 13. století a také jediným, který si zachoval původní vzhled a tvar. Jen původní konstrukce byla dřevěná s kamennou výplní. Jez zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů na Kampě, pro Staroměstské mlýny a také pro napájení vodního náhonu Čertoka. Délka jezu je 321 m, ploha zdrže je 24,823 ha a objem zadržené vody činí 607 957,5 m3. Uprostřed jezu je propusť pro vory široká 12 m. Název jezu je odvozen od Staroměstských mlýnů.

Dříve románský hrad, později přestavěný na barokní zámek. To je dnešní dominanta města Znojma. Řeka Dyje tvořila přirozenou obrannou překážku proti Rakousku. Proto v těchto místech vždy stávalo opevněné místo, které bylo opěrným bodem při obraně hranic. Původně zde tedy bylo slovanské hradiště a za Břetislava I. v první polovině 11. století sem bylo přeneseno sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat. Historie zámku Tehdy vznikl první kamenný hrad, kolem kterého začalo vznikat samotné město. V polovině 11. století byla vybudována románská rotunda P. Marie. Hrad byl v majetku krále a na přelomu 12. a 13. století byl přestavěn do gotické podoby. Bylo vylepšeno opevnění a hradní jádro se rozšířilo o nové paláce. Na hradě často pobývali přemyslovští králové a později i Lucemburkové. Byl často místem významných diplomatických jednání a roku 1437 na znojemském hradě zemřel císař a král Zikmund Lucemburský. Od poloviny 15. století význam hradu klesá a ocitá se často v zástavě. Postupně chátrá a během třicetileté války je značně poškozen švédskými jednotkami. V roce 1710 postoupil císař Josef I. znojemský hrad pánům z Deblína. Ti jej zbořili a na jeho místě postavili barokní zámek. Později ještě nechalo město Znojmo zbořit hradby a v jejich místech byl postaven areál pivovaru. Když roku 1784 Deblínové vymřeli, byla na zámku zřízena vojenská nemocnice. Ještě v 19. století byly klasicistně upraveny fasády a zámek získalo do vlastnictví město. Z románského hradu se po přestavbě na trojkřídlý barokní zámek dochovaly zejména rozsáhlé sklepy. Na nádvoří je Břetislavská studna s dřevěným rumpálem. V prostorách zámku je dnes umístěna expozice Jihomoravského muzea věnovaná historii Znojma. Tipy na výlet Ve Znojmě a jeho okolí najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotundu sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum nebo Znojemský hrad. V nedalekých Hlubokých Mašůvkách najdete zříceninu hradu Lapikus nebo kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete dále zámek Plaveč, zámek Kravsko, rotundu Nanebevzetí Panny Marie nebo zámek Jevišovice a vodní nádrž Jevišovice. Ubytovat se můžete přímo ve Znojmě.

Dominantou okolí Vlašimi je hora Velký Blaník (638m). Hora, která je opředena mnoha pověstmi a tajemstvími. Každý zná jistě legendu o svatováclavském vojsku spícím uvnitř hory, které přijde na pomoc národu když mu bude nejhůře. Bájná hora a rozhledna jako husitská hláska Dalším lákadlem je rozhledna která stojí na jeho vrcholu. Věž s vyhlídkou zde chtěl vybudovat Klub českých turistů již na konci 19.století. Předběhl jej ovšem pražský kardinál Schönborn, který zde roku 1895 nechal vystavět jednoduchou dřevěnou věž na kterou se vystupovalo po žebřících. Stala se velmi oblíbenou a turisté ji využívali až do roku 1936. Tehdy se na ni podepsal zub času a jako ztrouchnivělá se zřítila. Její nástupkyni postavil již Klub českých turistů, který její stavbu realizoval v pohnutých letech okupace. Stavba byla dokončena v roce 1943. Její architekt ing. Hanuš se nechal inspirovat vzhledem husitských hlásek se šindelovou střechou. Podobnou rozhlednou je například i Rozálka u Žamberka a Hýlačka u Tábora. Blanická věž měří 30 metrů a na vyhlídkový ochoz, který je 24 metrů nad zemí je nutné vystoupat 112 schodů. Odměnou je nádherný kruhový výhled do kraje. V přízemí je kamenný stůl, který příležitostně sloužil k náboženským slavnostem konaných na sv. Václava. Věž je přístupná v otevíracích hodinách.   Výhled sever: Vlašim a Posázaví východ: Praha jih: Šumava západ: Česká Sibiř a západní část Českomoravské vrchoviny Popis cesty Ve směru od Louňovic na Načeradec je na začátku lesa pod Blaníkem parkoviště, dál nutno pokračovat pěšky cca 1km po červené turistické značce.