Socha herečky Otýlie Sklenářové – Male je dílem sochaře Ladislava Šalouna. Je zhotovena z bílého mramoru. Odhalena byla v roce 1933. Socha je uletěna v Čelakovského sadech u Národního muzea, v místech, kde stávala letní scéna Nového českého divadla.

Soubor lidových staveb Vysočina je jedinou rozsáhlejší expozicí lidového stavitelství ve východních Čechách. Jednotlivé expoziční celky se nalézají v několika osadách obce Vysočina a ve městě Hlinsku. Jedná se o tyto expoziční celky: Veselý Kopec, Svobodné Hamry, Možděnice a památková rezervace Betlém v Hlinsku. Nejstarším celkem je expozice na Veselém Kopci, kde byl první objekt zpřístupněn v roce 1972. Přenesené objekty se nacházejí v původním krajinném prostředí a vytvářejí osadu volně rozptýlených zemědělských usedlostí. Přinášejí svědectví o životě a způsobu hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do 50.let 20. století. Zemědělské usedlosti doplňuje kolekce lidových technických památek na vodní pohon : mlýn s varnou povidel, olejna, pila a stupník na tříslo. Veselý Kopec je místem, kde se pořádají četné kulturní programy. V blízkosti Veselého Kopce se nalézá osada Svobodné Hamry, která se může pochlubit bohatou malířskou tradicí (pobývali zde malíři F.Kaván a G.Macoun). V této osadě je zpřístupněný vodní kovací hamr, který připomíná zaniklou železářskou výrobu. Na hamr je napojena mlýnice s ukázkou zařízení na výrobu jahel a krup. V blízkosti hamru se nalézá původní roubená hospoda a zámeček ze 17. století. Další osadou obce Vysočina, ve které se nacházejí zpřístupněné objekty je nedaleká osada Možděnice. Zde návštěvníci naleznou v přenesených objektech dílnu truhláře, bednáře a koláře. Prostředí této zajímavé osady doplňuje původní kovárna, roubená škola a kamenný haltýř. V roce 1990 byla zahájena rekonstrukce roubených objektů ve čtvrti zvané Betlém v Hlinsku. V roce 1993 byly zpřístupněny první objekty, v současné době mohou návštěvníci obdivovat všech jedenáct opravených roubených objektů, které pocházejí z poloviny 18. století. Původními obyvateli byli drobní řemeslníci, zpočátku především hrnčíři a tkalci. Betlém Hlinsko je jedinečným urbanistickým celkem roubených domků drobných řemeslníků ve středu města. Z tohoto důvodu také byla část hlineckého Betléma prohlášena památkovou rezervací lidové architektury. V opravených objektech návštěvníci naleznou ukázky dílen a bydlení původních obyvatel, prodejnu upomínkových předmětů, bylinek, kavárničku, prostor pro výstavy, ale i příjemné posezení v hospodě „U svatého Huberta“. Podrobné informace o otevírací době a vstupném v jednotlivých částech naleznete zde. Kulturní akce v roce 2008 Sezónní výstavy  26. dubna až 31. října STOJÍ, STOJÍ DOMEČEK …. Výstava ve statku z Mokré Lhoty věnovaná tradičním stavebním technikám a řemeslům v oblasti Českomoravské vrchoviny. 29. listopadu až 7. prosince VÁNOCE NA VESELÉM KOPCI - Výstava ve všech objektech přibližující lidové zvyky, dárky, ozdoby, pečivo, kulturní program. Otevřeno denně od 9 do 16 hodin. Veselý Kopec 19. ledna MASOPUST - Tradiční obchůzka masopustního průvodu v podání vesnické skupinyze Studnic u Hlinska, od 10 do 16 hodin.26. dubna BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁČE - Zahájení návštěvnické sezóny, ukázky zpracování a využití obilí, ukázky pečení tradičního pečiva, od 10 do 15 hodin.24. května ZLATÁ BRÁNA OTEVŘENÁ …. - Ukázky tradičních dětských her a hraček s přímou účastí všech návštěvníků,od 9 do 16 hodin.9. až 13. června VESELÝ KOPEC ŠKOLÁM - Speciální program určený školám. Upozornění: účast na tomto programu je nutné předem objednat.19. a 20. července VESELOKOPECKÝ JARMARK - Prodej výrobků lidových výrobců, kulturní program,od 9 do 16 hodin.16. a 17. srpna JAK SE DŘÍVE STAVĚLO - Ukázky tradičních stavebních technik, konzervace dřeva, poradenská činnost a další zajímavé činnosti, od 9 do 16 hodin.6. září POSVÍCENÍ - Tradiční jídla a zvyky, ukázky chovu včel a využití medu, kulturní program,od 10 do 15 hodin.4.října BRAMBOROVÁ SOBOTA - Příležitost k ochutnání tradičních bramborových jídel a dozvědět se vše o pěstování, použití i uskladnění brambor, od 10 do 15 hodin.7. prosince PŘEDVÁNOČNÍ JARMARK - Prodej výrobků lidových výrobců,od 9 do 15 hodin.

Nejstarší stopy na území Dolních Počernic byly zachyceny nad severním bokem Počernického rybníka v lokalitě kde je dnes vilová čtvrť Vinice. Našly se zde pozůstatky osady lidí řivnáčské kultury (tedy asi 4.000 let před n.l.). Rozpadem osady v raném středověku a s doplněním o další grunty, došlo potom zřejmě k vytvoření shlukové vsi, jejíž základní urbanistický rozvrh setrval dodnes. Lze předpokládat, že nejpozději ve 2. polovině 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož jméno (ves lidí „Počerného“). Velmož si potom dal vybudovat při cestě výše nad osadou při hraně bažinatého údolí Rokytky (dnešního zámeckého parku) nepochybně dosud dřevěný sídlení dvorec. U dvorce vyrostl současně nebo o něco později nevelký vlastnický kostelík, jehož panská tribuna navazovala možná – jak bývalo obvyklé – lávkou přímo na obytné patro feudálního sídla. Základní hmota jednolodního románského kostelíka s pravoúhlým kněžištěm, zděná z tesaných pískovcových kvádrů, zůstává dodnes zachována jako vzácný doklad románské stavební kultury na vesnici.Jako o Počernicích se poprvé píše ve 20. letech 14. století. Na základech dvorce zde vyrostla gotická tvrz. Na rozvoji vsi pak ve druhé polovině 16. století měli velký podíl Matěj a Jan Hůlkové z Počernic. Ti uskutečnili přestavbu trvze na renesanční zámek. V letech 1644-1706 byl zámek a přilehlé statky v držení hraběcí rodiny Colloredo-Wallsee a mezi roky 1720-1755 páni von Saltza. V 19. století představuje nejvýraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olomoucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové železničním náspem s klenutým podjezdem. Druhá polovina 19. století proměňuje obraz Dolních Počernic zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbořen starý mlýn na zámeckém nádvoří a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný dnes vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky. Ve 20. a 30. letech 20. století dochází k bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků. Po druhé světové válce pak došlo k výstavbě panelových domů. V roce 1968 byly připojeny Dolní Počernice k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Počernice součástí správního obvodu Praha 14.

Plastika na severní straně kostele Stětí svatého Jana Křtitele v Hostivaři.