Infocentrum nabízí informace o pamětihodnostech, kulturních a společenských akcích, o firmách, úřadech a službách ve městě, o ubytování, stravování, dopravě, trasách a výletech jak pro turisty tak cykloturisty, prodej turistických suvenýrů, map, připojení na internet, kopírování.Otevírací doba Po, Út, Pá       8 – 11 12 – 16 hodin St, Čt             8 – 11 12 – 18 hodinPrázdninové víkendy: So, Ne 9 – 12 13 – 16 hodin 

Kostel sv. Jakuba Většího - Městečko, okres Rakovník.

Nad městem Benátky nad Jizerou se na vysokém táhlém ostrohu nad řekou Jizerou tyčí komplex renesančního a barokního zámku. Zámecký komplex, obklopen rozsáhlým parkem, je situován téměř do centra města a dnes je zde umístněno muzeum. Historie zámku Osudy Benátek byly úzce spojeny s dražickým panstvím, pod které náležely. V roce 1349 byl zde postaven Janem z Dražic klášter Cyrilů, který byl roku 1420 vypálen husitskými vojsky. Roku 1512 koupil panství Bedřich z Donína a své sídlo přenesl z Dražic do Benátek. Po roce 1526 nechal na troskách bývalého kláštera postavit renesanční zámek. Koncem 16. století získal panství císař Rudolf II., který zde pozýval různé učence. Na zámku pobýval např. dánský astronom Tycho de Brahe, který si zde vybudoval svou observatoř, přestěhoval sem i svou knihovnu a přístroje. Roku 1600 se na zámku setkal i s Janem Keplerem. Po roce 1648 nový majitel generál Jan z Wörthu postavil nové barokní křídlo, vznikly i hospodářské budovy a celý komplex byl obehnán zdí. Roku 1656 benátský zámek vyhořel a dlouho nebyl opravován. Teprve koncem 17. století za majitele hraběte ze Schützenu se sídlo obnovilo a zámek dostal zhruba svou současnou podobu. Obě křídla se propojila a navíc bylo přistavěno třetí křídlo, které bylo zároveň propojeno galerií s kostelem. Z doby hrabat ze Schützenu pochází i sousoší kojící Panny Marie, umístěné v blízkosti brány vedoucí na náměstí. Zámecký park byl postupně doplňován uměleckými plastikami, sochy na zámeckém nádvoří jsou připisovány M. Braunovi. V letech 1844- 1848 působil v Benátkách jako učitel hudby v rodině Thunů Bedřich Smetana a složil zde svou první klavírní sonátu. Po roku 1866 zámek vlastnila vídeňská banka. Roku 1920 zámek koupilo město a zřídilo zde své kanceláře. Zámek byl postupně rekonstruován a v objektu je dnes městské muzeum se sbírkami Muzea Mladoboleslavska a Muzea v Benátkách nad Jizerou.Navštívit zde můžete i soukromé Muzeum hraček. Městské muzeum Instalace městského muzea zahrnuje stálé expozice, které představují osobnosti Benátecka, historie muzea, přírodní prostředí regionu, astronomii, pamětní síně bratří Bendů a Bedřicha Smetany. Zámek nabízí i mnoho interaktivních výstav, kde je možné poznat život Keltů, vyrobit si vlastní erb, vyzkoušet psaní brkem. Zámecká expozice nám přibližuje také zdejší pobyt a působení Tycha de Brahe. Obrazové a písemné informace jsou zde bohatě doplněny funkčními modely dobových astronomických přístrojů. K dotvoření dobové atmosféry poslouží i možnost obléknout si renesanční oděvní doplňky. V blízkém okolí můžete navštívit i zříceninu hradu Dražice. Ubytování naleznete například v Lysé nad Labem.

Bezděz je mohutná zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera a obce Doksy. Vznik hradu spadá do období velkého kolonizačního úsilí českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl ve 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic, měst a hradů. Král hradů Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278 a je typickým představitelem rané gotiky. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl výrazněji přestavován. Rok po Přemyslově smrti se stal Bezděz vězením pro královnu Kunhutu a jejího nezletilého syna Václava II., které zde po bitvě na Moravském poli držel markrabě Ota Braniborský. Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Po roce 1624 ho získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. Od roku 1662 do roku 1785 zde pak byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn a začal chátrat. V 19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců, za všechny je třeba zmínit K. H. Máchu a B. Smetanu. Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, poté se stal majetkem státu. Královskou cestou k dalekým výhledům a gotické nádheře Nyní je přístupný areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Z hradní 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš. Tipy na výlet V místě můžete také navštívit zámek Bělá pod Bezdězem nebo muzeum v Bělé pod Bezdězem. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Zvířetice, nedaleké Mnichovo Hradiště nebo město Bakov nad Jizerou. Ubytování jistě naleznete v Bělé pod Bezdězem.