V srdci Českého ráje, v kraji pohádkových skal se tyčí hrad Valdštejn. Pozůstatky hradu leží 2,5 km od města Turnova na několika pískovcových skalách přibližně uprostřed masívu Hrubé skály. Historie hradu                                 Valdštejn, považovaný za nejstarší hrad Českého Ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380, páni z Vartenberka pak do počátku husitských válek. Hradní komplex se později rozdělil na dva hrady kvůli nájezdům husitů a častému střídání majitelů v 15. století. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad se složitým vstupem na vrchol skalní plošiny. Rezidenční funkce valdštejnského hradu končí koncem 15. století Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad. Valdštejn byl záhy svými majiteli opuštěn. Zničené a shořelé sídlo obnovili opět Valdštejnové, kterým patřil po smrti Albrechta z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých tajemných ruin rodového sídla, okolních lesů a skalních útvarů. V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky i lázně Sedmihorky. Jako jednu z prvních památek u nás zpřístupnili právě hrad Valdštejn a starobylé prostředí dotvořili romantickými úpravami sídla. V současné době je hrad v majetku města Turnova, které se o památku stará. Podoba hradu                                    Hrad Valdštejn je tvořen komplexem budov a nádvoří. Ještě před vchodem do hradního areálu nás upoutá velkolepý vstupní most s galerií barokních soch svatých českých patronů. Na prvním dvoře stojí malá kaple s údajným portrétem Karla Hynka Máchy. Po druhém mostě se vchází do klasicistního domu. V patře je možné vidět Slavnostní sál a salonek s portrétní galerií posledních majitelů Lexů z Aehrenthalu. Na druhém dvoře nás čeká hladomorna. Dominantou hradu je však zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého z 18. století. V sakristii si připomeneme život a dílo zdejšího poustevníka a hudebního skladatele Václava Karla Holána Rovenského. I přes zdi kostela se ozývá do celého hradního areálu překrásný dobový zpěv. Romantické schodiště s terasou nás vede dál do biliárového sálu a do nejstarší části hradu. Na třetím skalním bloku najdeme zajímavé pozůstatky středověku. Skalní sklepení, středověká hradní lednice a ruiny, které ohraničují nerovná nádvoříčka. Při úpravách v 19. století byla na konci hradu vybudována vyhlídka na zříceninu hradu Trosky a blízké skalní město. Návštěvníky zaujme také prohlídka romantického paláce, jehož podstatnou částí je starobylý středověký palác pánů z Valdštejna. Tipy na výlet Jako vhodný tip na výlet může posloužit například romantický zámek Hrubá Skála nebo přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Také se můžete vydat na pozůstatky skalního hradu Kozlov nebo zříceniny hradu Kavčiny. V Turnově najdete například Muzeum Českého ráje, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Nedaleko Turnova se nachází renesanční zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete přímo v Turnově.

Zřícenina hradu Pyšolec se nachází přibližně 1,5 km jižně od vsi Vír a 6 km severovýchodně od městečka Bystřice nad Pernštejnem. Z obou obcí na volně přístupný hrad zájemce dovede turistické značení. Historie hradu Hrad Pyšolec, soudě dle historických okolností a nálezů keramiky, byl založený pravděpodobně v první třetině 14. století a byl jedním ze sídel mocného a mnohačlenného rodu pánů z Pernštejna. Poprvé je hrad v písemných pramenech zmiňován roku 1350 jako majetek Filipa mladšího z Pernštejna. Konkrétně se jedná o zápis v trhových deskách zemských, který právně upevnil Filipův prodej hradu Ješkovi z Konic a Ješkovi z Kravař. V té době byl hrad ve špatném stavu, a proto jej zmínění páni nechali do roku 1353 opravit. Záhy se hrad vrátil do Filipových rukou, ovšem již v roce 1358 jej vyměnil s moravským markrabětem Janem Jindřichem za jiné zboží. Hrad se tak stal zeměpanským zbožím, které bylo občas zastavováno. Pernštejnové však na svůj bývalý majetek nezapomněli a čas od času se jej, někdy i protiprávně, zmocnili. V roce 1407 jej držel Vilém I. a v roce 1437 se ho zmocnil na úkor právoplatného majitele Jana z Lomnice Jan z Pernštejna. Roku 1446 byl již jeho zákonným majetkem. Ještě roku 1455 byl hrad obyvatelný, ovšem k roku 1464 o něm máme zprávu, že byl již rozbořený. Dispozice hradu Hrad býval trojdílný a skládal se ze dvou předhradí a hradního jádra, položených v linii za sebou a oddělených příkopy vylámanými do skály. První předhradí bylo obehnáno hradbami, po nichž se ještě dochovaly nevýrazné stopy. Druhé předhradí bylo o poznání menší a vedl z něj most do hradního jádra. Hradnímu jádru vévodila osamoceně stojící věž, obehnaná hradbou a chránící vedle stojící bránu. Za věží se skrývala tesaná cisterna a hradní palác. Stěna paláce a hradba byly nad srázem zajištěny mohutnými pilíři proti sesutí zdiva. Nejvýraznější částí hradu je dnes polovina věže, která dosahuje průměru 9,5 metru a světlosti šachty pouze 1,2 metru. Dále zde návštěvník nalezne pozůstatky cisterny, mohutné podpěrné pilíře a nevýrazné pozůstatky vstupní brány. Tipy na výlet Navštívit můžete okolí vodní nádrže Vír, v nedaleké Bystřici nad Pernštejnem najdete Městské muzeum, poblíž zříceninu hradu Zubštejn, Lyžařský areál Karasín nebo rozhlednu Karasín, rozhlednu Horní Les a rozhlednu Kopaniny u Olešnice. Ubytovat se můžete hned v Bystřici nad Pernštejnem. M.K.

Kočárovna, expozice kočárů, je umístěna v areálu Ctěnického zámku. Je přístupná veřejnosti a návštěvníci zde mohou zhlédnout řadu unikátních koňských povozů. K vidění je samozřejmě zámek i přilehlá zámecká zahrada.

Dominantou Blanského lesa je hora Kleť, která sahá do výšky 1084 m.n.m.  Leží 7 km severozápadně od Českého Krumlova, díky rozhledně, lanovce a lyžařským sjezdovkám s vleky je častým cílem turistů. Celý kopec je porostlý lesy a vyznačuje se několika zvláštnostmi. Především tím, že se zde projevuje velmi silná inverze. Když je v Českém Krumlově teplota hluboko pod bodem mrazu, na vrcholu Kleti je nad nulou. Nejvyšší naměřený rozdíl je 31 stupňů. V létě je zase efekt opačný, ale s menšími rozdíly. Druhou klimatickou zvláštností Kleti, která leží ve stínu Šumavy, je málo srážek. Vrchol byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 35 m. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali  i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V 50.letech přibyl ještě ke stavbám na vrcholu 120 metrů vysoký televizní vysílač. Na Kleti je i hvězdárna s planetáriem. Neleží na úplném vrcholu, ale přesto je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Díky vynikajícím klimatickým podmínkám je observatoř na Kleti světoznámá díky výzkumu planetek a komet. Jedna z planetek na Kleti objevená, nese po ní jméno.     Vrchol Kleti je velmi dobře dostupný díky mnoha značeným cestám. Turistické cesty vedou z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny a Brloha. Ovšem nejsnadnější a nejpohodlnější přístup nabízí sedačková lanovka z Krasetína, která na 1.860 m dlouhé trati překonává výškový rozdíl 385 metrů. Pro větší pohodlí turistů byla vybudována v roce 1961. Severní strana kopce je přírodní rezervací.