Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Hlavní rokycanský kostel stojí kousek severně od Masarykova náměstí. Jeho historie sahá do dlouhé minulosti. První zmínka je někdy z počátku 12. století kdy se zde nacházel biskupský dvorec. Později pak byl v roce 1363 při kostele vystavěn klášter augustiniánů. Zanedlouho v roce 1421 byl vypalán husity a na jeho přibližném místě dnes stojí budova městského muzea. V roce 1784 zničil kostel velký požár a následně byla stavba přestavěna v pozdně barokním slohu. Tehdy však ještě bez věže, ta jako empírová byla vystavěna v letech 1821-1823. V kostele se nachází deskový obraz Snímání z Kříže (kolem roku 1500) a hlavní oltář (1760) se sochami od J.F.Platzera.
Doporučujeme
Zámek Náchod
Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  
Římskokatolický kostel sv. Václava se nachází v severovýchodní části historického centra Starého Jičína. Původní farní kostel kdysi tvořila jen dnešní jižní kaple sv. Kříže. Za časů Karla ze Žerotína byl v průběhu 2. poloviny 16. století rozšířen. Další výrazné stavební úpravy proběhly v době barokní. V letech 1715–1721 bylo zhotoveno nové kněžiště a společně se zaklenutím i patrovou tribunou financoval stavební práce Antonín Zeno z Dannhausenu, majitel starojičínského panství. K další zásadní změně interiéru došlo až v polovině 19. století, kdy byly strženy dva dřevěné kůry a místo nich postavena jedna zděná kruchta. A.Š.
Českoskalické Městské muzeum bylo založeno v roce 1902. Zaměření bylo původně lokální. Ve sbírkách tedy byly zbraně, archiválie, národopisné sbírky, doklady archeologické a jiné vlastivědné sbírky. To se změnilo roku 1919 zakoupením pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany. Tehdy se začal zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně otevřeno první české literární muzeum – Muzeum Boženy Němcové. U příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí v roce 1962 byla pod záštitou ministerstva školství a kultury a světové kulturní organizace UNESCO provedena rozsáhlá rekonstrukce historického Steidlerova hostince U Bílého lva v Malé Skalici, dějiště obrozeneckých jiřinkových slavností, a do jeho místností a sálů přemístěno muzeum s literárním archivem a knihovnou a vybudována moderní expozice.Součástí muzea je i stará roubená škola – Barunčina škola –, která byla otevřena pro veřejnost rovněž v roce 1962. Počátkem osmdesátých let 20. století byla v jejím areálu navíc otevřena expozice dějin válek, především bitvy u České Skalice, kterou mezi sebou v roce 1866 svedla rakouská a pruská vojska.   Stálá expozice Život a dílo Boženy Němcové - 6 sálů expozice - život B. Němcové 1820-1845, počátky tvorby, 50. léta, povídky. Slovensko, závěrečná etapa života. Ohlasy života a díla Boženy Němcové. Jiřinkový sál, tradice Jiřinkových slavností. Galerie obrazů Josefa Vondráčka a Julie Winterové-Mezerové.