Skanzen Řepora, dříve nazývaný Tuležim, je skanzen středověké vsi. Můžeme jej navštívit v okrajové části Prahy v Řeporyjích. Jenom kousek od stanice metra Stodůlky. Historická skupiny Erbia, která je provozovatelem skanzenu, nám dává nahlédnout do soudobé rekonstrukce středověké vesnice s kostelíkem a hřbitovem, krytou tržnicí, krčmou, tvrzí a hospodářskými budovami. Dále je možné navštívit usedlost rychtáře, kováře, rolníka, hrnčíře, bylinkářky a domkáře. K vidění je také studna, pranýř, posvátný strom, pohanské kultovní místo a šibeniční vršek. Objekty jsou uspořádány kolem centrálního náměstí, které obehnáno vodním a palisádovým opevněním se třemi branami. Interiéry jsou doplněny replikami historických nástrojů a náčiní. Skanzen se snaží navodit co nejvěrnější obraz o životě a práci ve 14. století. Jeho unikátnost spočívá také v tom, že vzniklo za použití původních stavebních technologií a materiálů, jako je dřevo, hlína, kámen a sláma. Lidé ze sdružení Erbia čas od času městečko oživují svými kulturními akcemi. Pondělí je zavírací den.

Letenský tunel spojuje ulici Nad štolou s nábřežím kpt. Jaroše a se Štefánkovým mostem. Byl vybudován v roce 1953. Oficiálně byl pojmenován v roce 1968. Je 423,33 m dlouhý, 10,3 m široký, 6,5 m vysoký a je určen pro automobilový provoz.

Pouliční, loutkové, pohybové divadlo Divadlo Kvelb je sice nezávislé, ale profesionální divadlo, které v sobě kombinuje prvky rozličných divadelních forem. Je to loutkové divadlo, pouliční divadlo, alternativní, kočovné, činohra, pohybové i výtvarné divadlo. Prosyceno živou muzikou, pohybem a osobitým výtvarným projevem často nabízí pohled do akrobatické a kejklířské dílny či do bláznivého reje maškar. Divadlo Kvelb působí od roku 1997 a od roku 2000 sídlí v Českých Budějovicích.

Historie hradu První písemné zprávy o středověké stavbě pocházejí z druhé poloviny 14. století, ale hrad vznikl patrně již dříve. V letech 1369-90 se jako majitelé připomínají Volkéř a Olbram z Hrádku, následně pak Břekovci. V roce 1441 byl hrad napaden a obléhán táborskými. Při bojích Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad poškozen a roku 1541 je označován jako pustý. Do hradu se původně vcházelo předsunutou čtyřhrannou bránou, další pak byla v příčné hradbě. Na nejvyšším místě stávala ohrazená věž. Za ní se pak nacházelo protáhlé nádvoří, které z obou stran lemovaly stavby. Dnes zde najdeme jen zbytky zdiva obytné věže, první i druhé brány a obdélné palácové budovy. Hradní areál zříceniny je volně přístupný. Legendy o pokladu Hrad byl rozbořen pravděpodobně nejen „zubem času“, ale také hledači pokladů. O tom vypráví také jedna legenda. Podle ní se jednomu občanu radíčskému zdálo, že jsou ve sklepením hradu stříbrné sochy 12 apoštolů v životní velikosti a ty jsou střeženy železnými draky. Svůj sen vypravoval sousedům a to se nakonec doneslo vrchnosti. Ta přivolala havíře z Jílového, aby na hradě pátrali. Ti několik dní pilně hledali, ale jednou beze stopy zmizeli. Lidé tvrdili, že je odnesl čert, jelikož se jim zachtělo jeho pokladů. Někteří ale měli za to, že buď peníze nebo něco jiného cenného našli a s tím se potají vytratili. Jiná pověst vypráví, že jeden mlynář z Líšnice, když se vracel jednou v noci domů, zahlédl na hradě poblíž ruin hořet modravý plamínek, ozařující hromadu zlaťáků. Jako moudrý a zkušený věděl, že musí tiše pokleknout a pravou rukou mlčky shrábnout poklad do rozepnuté košile. Náhle se však ozval šramot a za sebou uviděl černého psa s ohnivou tlamou. Lekl se a poklad upustil. V tom se pes i s pokladem propadly do země. Jediné dvě mince, které svíral v ruce, mu z pokladu zůstaly. V nedalekém okolí můžete navštívit například zámek Radíč, zříceninu hradu Ostromeč nebo třeba rozhlednu Drahoušek nad Osečanami. Ubytování naleznete například ve městě Sedlčany nebo na břehu Slapské přehrady v obci Nová Živohošť.