Drábské světničky jsou jeden z nejznámějších českých skalních hradů. Najdeme je v krásné krajině Českého ráje na pískovcové hraně vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Historie Drábských světniček Psané záznamy nám žádné informace o původu, době vzniku a původním jménu nedávají. Je velmi pravděpodobné a archeologické nálezy toto tvrzení podporují, že hrad vznikl ve 13. století. Ovšem jak dlouho byl využíván, na to ani archeologové odpověď neznají.  Jisté je, že po době úpadku byl obnoven koncem husitských válek. Tehdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Předpokládá se, že když v l. 1425 - 1430 husité pevně ovládli velkou část kraje, postavili nad tokem Jizery, kudy vedla obchodní stezka, hrad, který by střežil kraj a odkud by mohla být dána výstraha před vpádem nepřátelského vojska. Velkorysá obnova ovšem neměla dlouhého trvání a hrad byl brzy opuštěn a zanikl. Dispozice hradu Drábské světničky jsou ve své dispozici vlastně pevnostní soustavou. Jsou tvořeny sedmi mohutnými pískovcovými skalními bloky vysunutými před vlastní plochu hradiště Hrada, které leží pod hradem. Jednotlivé bloky jsou od sebe odděleny úzkými průrvami a štěrbinami. Značnou část užitných a obytných prostor hradu představovalo třicet světniček vytesaných do skály a rozvrstvených v několika výškových úrovních. Jejich vzájemné propojení zajišťovaly dřevěné plošiny a mosty. Nejzajímavějším prostorem byla kaple. V blízkosti vstupu se tyčila roubená věž, jejíž nároží kotvily mohutné trámy, zapuštěné do hlubokých kapes. Kromě světniček byl hrad vybaven zásobárnou na obilí, dnes zvanou hladomorna. Dodnes se zachovaly zbytky osmnácti světniček, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Drábské světničky představují typický skalní hrad. Dokonale využívají pískovcového útvaru, který se postaral o podstatnou část opevnění doplněného pouze dle potřeby dřevěnými konstrukcemi. Stáří jednotlivých světniček je dnes velmi těžko určitelné. S prvou polovinou 15. století lze zřejmě spojovat kapli a eventuálně i světničky s dobovými slohovými znaky. V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova, zámek Mnichovo Hradiště nebo třeba vrch Mužský. Pokud hledáte ubytování, vybrat si můžete třeba v nedalekém Mnichově Hradišti.

Historie Nového Města. Nové Město pražské bylo založeno v roce 1348 Karlem IV. v bezprostředním sousedství Starého Města. Navazovalo tak na jeho dopravní systém a bylo nejlidnatějším městem. Zahrnovalo rozsáhlé území, což umožňovalo jeho příznivý rozvoj. Usídlovali se zde řemeslníci, vznikla zde řada významných inscítitu. Samostatnost si Nové město udrželo až do roku 1784, kdy bylo připojeno k Praze. V 19. století byla značná část cenné staré zástavby díky spekulacím a podnikání zbourána a nahrazena novými stavbami. Současnost Nového Města. I tak zde dnes najdeme řadu významných staveb, kulturních a historických památek. Díky rozloze města se zde zachovaly, ve srovnání se Starým Městem, plochy zeleně. Za všechny lze jmenovat například park na Karlově náměstí, Zítkovy sady, či Karlov.

Barokní zámek v Buchlovicích byl postaven v 90. letech 17. století poté, co nedaleký hrad Buchlov přestal vyhovovat majiteli panství Janu Dětřichovi z Petřvaldu. Nechal je vystavět pro svou italskou manželku Eleonoru, která byla zvyklá na komfort a teplo jihu a studený hrad Buchlov jí nevyhovoval. Italská vila na východě Moravy Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Krása baroka Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.

Rozhledna Skuhrov nad Bělou, patří k těm mladším vyhlídkovým stavbám, vznikajícím, až v novém tisíciletí. Její vznik ovšem nebyl motivován nevídaným rozvojem mobilních telefonie, ale byl naopak inspirován historií pradávnou.     Menší dřevěná rozhledna vyrostla totiž v roce 2001 v místech, kde bylo torzo bývalého strážního hradu ze 13. století. Vedení obce chtělo oživit zříceninu, a proto se rozhodlo v jejím areálu postavit rozhlednu. Inspirací jim byla rozhledna v Modré u Uherského Hradiště.  Věž měla svým pojetím respektovat strážní význam původního hradu. Práce na výstavbě byly zahájeny v létě 2001, kdy mládež vykopala v rámci prázdninové brigády základy pro novou věž. Místní firma pak samotnou stavbu zrealizovala na podzim roku 2001. Dne 26. listopadu 2001 byla věž oficiálně zpřístupněna. Rozhledna je 9 metrů vysoká a má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je ve výšce 6 metrů. Z rozhledny je pěkný výhled na Skuhrov, údolí řeky Bělé a na panorama Orlických hor.  K volně přístupné rozhledně se nejlépe dostaneme, vydáme-li se ze Skuhrova po silnici směrem na obec Hraštice. Dojedeme k parkovišti u kostela, kde necháme auto a dále pokračujeme pěšky po mostě před hradní příkop na nádvoří bývalého hradu. Odtud dále půjdeme přes další most a po schodech k rozhledně.