Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  

Nepříliš známá historie hradu Historiografie bohužel nedisponuje množstvím ověřitelných dokladů o tomto hradu, který byl historicky prokazatelně již v XV. století v ruinách. Dochované zbytky masivních základů hradeb nasvědčují tomu, že šlo spíše jen o větší tvrz. První zmínka se připomíná rokem 1250 a jako majitel je zmiňován Gaitmar z Frajštejna a jeho bratr Hartleb. V roce 1331 snad byl hrad majetkem Konráda z Bítova. Poněkud dramatický osud vzal hrad po husitských válkách se svým novým majitelem Janem Krajířem z Krajku, který "znepokojoval" pohraničí moravské, české i rakouské, takže šlo vlastně o hnízdo loupežnické. Tím však také dobrodruh skončil, protože moravští stavové jej v r. 1440 prohlásili zemským nepřítelem, hrad odkoupili a poté jej nechali zbořit. Roku 1493 je již hrad Frejštejn označen v dobovém dokumentu jako "poustka". Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. V okolí stojí za návštěvu Vranovský zámek, renesanční zámek Uherčice, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat k vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.  

Expozice muzea se nacházejí v renesančním měšťanském domě. V expozici jsou prezentovány hlavní historické mezníky a významné obory lidské činnosti, které výrazně ovlivnily dějiny města, především pak hornictví cínu, stříbra a uranu s ukázkami rud a hornických industrií z různých etap vývoje. Nejvýznamnějšími řemeslnými výrobami ve městě bylo cínařství a produkce porcelánu – Horní Slavkov je sídlem nejstarší české porcelánky Haas a Czjzek založené v roce 1792. Smutnou kapitolou v dějinách města je jeho stavební vývoj od významného a výstavného horního renesančního města až po rozsáhlou devastaci architektonických památek v 50. letech 20. stol. Součástí expozice je unikátní měšťanská černá kuchyně v přízemí domu a tři výstavní sály na pořádání krátkodobých výstav. Stálá expozice Mineralogie hornictví historické památky Historie horního města horní Slavkov cínařství výroba porcelánu černá kuchyně

Výstavba vodního díla Jesenice nacházejícího se v blízkosti města Cheb probíhala v letech 1957-1961. Jejím hlavním účelem je společně s VD Skalka zlepšovat průtok v řece Ohři pro tepelné elektrárny, průmyslové podniky a zajišťovat minimální průtok v řece.Hráz nádrže je přímá, sypaná zemní se šikmou jílovou těsnící vrstvou na návodní straně. Délka hráze v koruně je 753,1 m a šířka 11 m. Maximální výška hráze nad terénem je 20,5 m. Celková zatopená plocha nádrže činí 760 ha o objemu 60,150 mil. m3. Součástí vodního díla je malá vodní elektrárna obsahující čerpadla Sigma a generátory poskytující výkon 300 kW.