Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.

V roce 1405 získali darem zdejší osadu Kuklov Rožmberkové. V roce 1495 sem Petr a Oldřich z Rožmberka povolali paulány (příslušníky kongregace sv. Františka z Pauly). Měl zde vzniknout první paulánský klášterní areál v Čechách, ten však nebyl nikdy dokončen. Výstavba probíhala patrně až do roku 1514. Proč se nepodařilo celý projekt dokončit není dodnes známo, v roce 1555 řeholníci opustili toto místo nadobro. Zůstaly jen nevyužité holé zdi zamýšleného chrámu. Okolní domky kláštera byly postaveny z větší části z torz budov kláštera. Nejvíce se dochovalo obvodové zdivo pozdně gotického klášterního kostela, s lomenými oblouky vysokých oken, portály a opěrnými sloupy. Dochovaly se i zbytky obvodových zdí konventu. Ostatní bylo použito na stavbu okolních domků. V roce 1967 zde natáčel režisér František Vláčil svůj historický film „Údolí včel“. Drama o střetu náboženského fanatismu s touhou po svobodě a štěstí, dějově zasazené v hlubokém středověku. Vypráví se, že zdejší komplex pobořilo vojsko Jana Žižky z Trocnova. Mnoho mnichů se prý zachránilo v podzemním labyrintu, jehož část se táhne pod celou Šumavou až do Bavor. Někteří lidé tvrdili, že se ve zřícenině kláštera setkali s duchy mnichů, kteří ozbrojencům neunikli.

Železniční most přes ulici V rokli.

Divadlo a kino jsou umístěné v prostorách paláce Blaník na Václavském náměstí.