Pomník padlým občanům Strašnic.

Fulštejn je zřícenina rozsáhlého raně gotického hradu v Osoblažském výběžku v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Hrad založil v polovině 13. století Herbort z Vulmu ve Vestfálsku, leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Ten zvolil pro jeho výstavbu strategicky výhodné místo na zalesněném vršku nad řekou Osoblaha. Stavitel hradu Herbort byl mimo jiné jedním z účastníků tažení Přemysla Otakara II. proti pohanským Prusům a v roce 1278 se zúčastnil osudné bitvy na Moravském poli. Na přelomu 13. a 14. století byl hrad rozšířen o dvě předhradí. Od roku 1437 byl v majetku Supů z Fulštejna a roku 1476 jej dobyl a vážně poškodil Matyáš Korvín. Byl však opraven a nově byl postaven goticko-renesanční palác. Od roku 1566 patřil hrad Sedlickým z Choltic. Konec jeho slávy přinesla třicetiletá válka, kdy byl zničen Švédy. Stal se neobyvatelným a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí na soukromém pozemku, je však volně přístupný. Dispozice hradu Jádrem hradu byla zřejmě čtvercová budova. Dlouho se mělo za to, že se jedná o palác. Nicméně dispozice a umístění okenních otvorů v této nejzachovalejší stavbě hradu více než přesvědčivě dokazují, že se jedná o hradní kapli. Jeden starý německý turistický časopis celkem logicky uvádí, že lidé měli z rozebrání sakrální stavby přirozenou obavu a tato skutečnost přispěla k jejímu zachování. Dále se zachovaly zbytky zdí hradeb, nevelké zbytky okrouhlé věže, jejíž velikost ukazuje na to, že zřejmě měla obytný charakter, bašt a obvodové zdivo goticko-renesančního paláce. Dobře je zachován systém vnějšího opevnění s mohutnými valy a soustavou příkopů. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, renesanční zámek Linhartovy, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. Ubytování najdete v Osoblaze.

Městské muzeum v Čáslavi, patří mezi naše nejstarší venkovská muzea. Stavbu financovala ze svého rezervního fondu Záložna čáslavská. Pro veřejnost se muzuem otevřelo poprvé 22. listopadu 1885.Do nové patrové novorenesanční budovy s kopulí, byly přeneseny bohaté přírodovědné sbírky Josefa Kaunického (1820 – 1908), mecenáše muzea. Ten daroval městu velkou sbírku přírodnin a sbírky shromážděné muzejním a archeologickým spolkem Včela Čáslavská. Obě tyto složky však pracovaly po dlouhé období zcela odděleně. Sloučeny byly v roce 1910. Původní exponáty se dochovaly do současnosti a jsou vystaveny v dobových vitrínách. Dokumentují způsob prezentace sbírek v 19. století i někdejší formy muzejní práce. Stálá expozice Zoologie,  ukázka prezentace sbírek v 19. století; Sklo a porcelán, sbírka harrachovského skla; Národopis - fajánse, lidový textil; Mineralogie a geologie; Archeologická expozice dějin města a středověkého kamnářství

Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. Výjimečná je i jeho poloha ve výšce 848 m.n.m. na stejnojmenném kopci. Leží v okrese Tachov, kousek od hranic s Německem. Právě jeho blízká poloha u exponované západní hranice a také zemské cesty do Horní Falce předurčila jeho strategický význam a bohatou historii. Bohatá historie hradu Nejstarší písemný doklad o existenci tohoto hradu se nachází v Kosmově kronice a je z něj patrné, že roku 1121 vystavěl neznámý falcký nebo francký šlechtic na vrcholu Přimdy románský hrad. V té době panoval v českém státě přemyslovský kníže Vladislav I., který postavení hradu chápal jako porušení svých svrchovaných práv. V čele své družiny tedy hrad dobyl a připojil k Českému království. Přimda se stala důležitým strážním hradem a také sloužila jako celnice na významné norimberské stezce. Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I. Přimda tak náležela mezi nejvýznamnější královské hrady přemyslovských Čech. Přimda se také využívala jako vězení, jehož pevnost okusili i někteří čeští panovníci. Mezi léty 1148-1150 a 1161-1173 tu byl vězněn Přemyslovec Soběslav II. V roce 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat i pozdější český král Přemysl Otakar II. Za vlády Lucemburků při finanční tísni došlo k prvním zástavám hradu. Za zástavních majitelů Boršů z Oseka se hrad stal útulkem loupežníků. V roce 1429 získávají zástavu hradu Švamberkové, kteří ji vlastní až do roku 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá a pustne. Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu. Podoba hradu V dobách největší slávy zde stál dolní a horní hrad, které byly obklopeny hradbami, na jižní straně ještě zesíleny obrannou věží a příkopem. Z původní románské stavby se dodnes dochovala mohutná hranolová věž, tzv. donjon. V každém ze tří pater je po jedné místnosti. V jedné z nich jsou zbytky krbu. V přístavku u věže je dochován vzácný románský prevét, tedy středověký záchod. Jedná se o nejstarší dochovaný v českých zemích. Tipy na výlet Vydat se odsud můžete i na zříceninu kostela sv. Anny v zaniklé obci Pořejov. V Boru u Tachova najdete krásnou barokní loretu nebo pseudogotický zámek. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu k vidění zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Zajímavá je i zřícenina kláštera Světce. Ubytovat se můžete v Tachově.