Kousek severně od města se nachází na silnici směřující do Dobroměřic 210 m dlouhý inundační most. Vystavěn byl v letech 1811-1815 přes místo často postižené záplavami. V těchto místech stál již most vybudovaný v letech 1585-1587. Tento empírový postavený z pískovcových kvádrů má 40 pilířů s klenbami o rozpětí 6 m. Přibližná výška mostu je okolo 6 m a i s nájezdy měří 272 m. Kromě toho, že jde o jeden z nejdelších mostů tohoto druhu u nás, je nezvykle postaven do oblouku.

Nádherná barokní stavba vznikla v letech 1709-1716. Ve druhé polovině 18. století byla zvýšena o další patro. Po roce 1897 získala střecha mansardovou podobu s ornamentální břidlicí. Od roku 1963 zde sídlila galerie, v roce 1994 byl objekt znovu vysvěcen. V letech 1991-1993 prošel celkovou rekonstrukcí. Objekt tvoří čtyři dvoupatrová křídla vytvářející nádvoří do kterého se otvírá arkádová chodba. V severozápadním rohu objektu se nachází velmi cenná kaple sv. Karla Boromejského, který zdobí nástropní freska apoteózy sv. Karla Boromejského a po stranách malby sv. Petra a Pavla. Kamenný vchodový portál je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Zbytky kostela sv. Bartoloměje se nacházejí na zalesněném hřbetu asi 2 km východně od obce Běšiny, odkud sem vede i značená cesta. Zdejší kostel byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 sice vyhořel, ale byl znovu obnoven. Až za vlády císaře Josefa II. byl na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa roku 1788 opuštěn a jeho zařízení bylo převezeno do zámeckého kostela v Běšinech. Pak byl již neudržován a v 19. století byl pobořen. Chrám byl postaven ze žulových kvádrů, v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožích, přistavěné v 18. století. Chrámová loď měla rozměry 10,9 x 8,4 metrů a na severní straně k ní přiléhala sakristie. Polygonální presbytář byl osvětlen třemi úzkými gotickými okny. Okolo kostela se nacházel ohrazený hřbitov, sloužící pro několik osad. Hřbitov pak byl uzavřen krátce po zrušení kostela na počátku 19. století. Dnes se z kostela zachovaly jen obvodové zdi, nejvíce dochované v oblasti presbytáře (východní části kostela), kde se i dochovaly zbytky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.

Starý židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi J.V.Sládka a Zahradní. Původně se pohřbívalo u synagogy, ale tento hřbitov brzo nestačil. Proto byla zakoupena zdejší plocha jižně od centra obce. Pochováno zde bylo také sedm rabínů, z nichž tumba jednoho z nich rabína B.T.Fränkela se tu v kopii nachází i dnes. Hřbitov sloužil k pohřbívání až do roku 1883. Nacházelo se tu odhadem 1500-1800 náhrobků. Pohroma přišla za druhé světové války, kdy byl hřbitov velmi citelně poškozen nacisty. Po válce bylo zhruba 160 dochovaných a 20 poškozených náhrobků složeno na novém židovském hřbitově. Byla zbourána zeď z lomového kamene a celý prostor přeměněn na park s dětským hřištěm. Obrat nastal po roce 1989, na počátku 90. let byl za podpory asociace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela hřbitov podle dochované dokumentace obnoven. Byla znovu vystavěna ohradní zeď z lomového kamene, náhrobky složené na novém židovském hřbitově převezeny zpět a osazeny v původním smyslu. Podle dokumentace byla zhotovena i pískovcová replika tumby rabína B.T.Fränkela. Hřbitov je přístupný mimo židovské svátky.   Jen přes ulici Zahradní se nachází nový židovský hřbitov. Pozemek pro něj byl zakoupen v roce 1883. Hroby byly zakládány v řadě postupně od východní zdi směrem ke vstupu. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni a od ní dále pak na východ stromořadí. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Stejně jako starý hřbitov i tento byl zdevastován nacisty, kteří dokonce strhli obřadní síň. Další velká devastace nastala v 80. letech 20. století. Tehdy Židovská obec postoupila pozemek městu. Některé náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě, zbytek byl dán na hromadu. Po revoluci na počátku 90. let byl hřbitov opraven. Na ploše cca 6.625 m2 dnes najdeme 225 náhrobků z původních 380. Zbytek zmizel nenávratně. Hřbitov je uzamčen.