Pamětní deska obětem německé okupace na Hlavním nádraží. Deska je umístěna u příchodu od vlaků do hlavní budovy nádraží.

Jeníkovská synagoga stojí nedaleko centra obce při ulici Pod Vyšehradem, v místech kde se nacházelo židovské ghetto. První písemná zmínka o existenci synagogy je z roku 1659. Tehdy šlo patrně o dřevěnou srubovou stavbu. V roce 1808 lehla téměř popelem. Byla obnovena, ale i přes rekonstrukce se na konci 60. let 19 století ocitla v žalostném stavu. Na novou stavbu se nedařilo sehnat peníze, vše vyřešil požár 21.5.1871, při kterém lehlo popelem na 14 domů a synagoga. Nová zděná synagoga v novorománském slohu s orientálními prvky byla otevřena veřejnosti 16.9.1873. Nad hlavním štítem je umístěno Mojžíšovo desatero (dvě černé desky se zlaceným písmem). Synagoga sloužila svému účelu do roku 1942. Poté ji užívala Církev československá husitská a následně evangelický sbor. Vnitřní zařízení bylo ponecháno v původním stavu, jen před stánek Aron-ha-kodeš byl umístěn oltář s křížkem. V roce 1965 byl nájem církvi zrušen a budova začala chátrat. Objevily se nápady na adaptaci synagogy na kulturní středisko s kinem a knihovnou. Naštěstí se tento záměr nepodařilo realizovat. Židovská obec nabídla objekt státnímu židovskému muzeu v Praze. Ten si jej během 70. let 20. století adaptoval pro svůj depozitář. Během 90. let byla synagoga zrekonstruována.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.

Známý a populární jazzový klub, který během své více než třicetileté historie hostil nejvýznamnější československé jazzmany i mnohé zahraniční hosty. Jazzová vystoupení jsou dnes kombinovány s dalšími hudebními styly jako rhytm and blues, rock atp.