Autobusová zastávka Uhříněves. Praha 22, ulice Přátelství.

Stálá expozice:Expozice parních lokomotiv a historických kolejových vozidel. V areálu muzea krytá i venkovní stání v bývalé rotundě výtopny Buštěhradské dráhy. V budově přístavby haly krytá expozice železničních historických předmětů. Úzkokolejná dráha v objektu pro jízdy dětí. Dílčí expozice se zaměřením na železniční modelářství, na historii Kladensko-Nučické dráhy, ukázky technolog. zařízení potřebných k provozu parních lokomotiv (uhelný výtah; vodní jeřáby apod.).

Téměř zaniklý hrad Levín stával na vyvýšenině uprostřed stejnojmenné obce, ležící severozápadně od města Úštěk. Historie hradu Prameny o existenci hradu mlčí, a proto jsme odkázáni na archeologické poznatky. Archeologové kladou počátek hradu do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do 14. století. Do souvislosti s hradem je také dáván tzv. Levínský kocour, raně gotický klenební svorník, který se dnes nachází v novověkém kostele ve vsi. Mohl by pocházet z hradu, není to ovšem vůbec jisté. Dispozice hradu Hrad se pravděpodobně rozprostíral po celém horním prostoru návrší. Jediné pozůstatky hradu jsou střepy obvodové hradby na jižní straně a tzv. kaple na severovýchodní straně, obé pod hranou vrcholu. Tzv. kapli tvoří obdélný objekt, polygonálně zakončený, který svým tvarem vzbuzuje domněnku, že se může jednat o bývalou hradební kapli. V hradním areálu, který je volně přístupný, se ještě nachází zvonice, která byla roku 1699 vystavěna z hradního kamene. Tipy na výlet V Levíně najdete také Mauzoleum Josefa Schrolla. V Úštěku najdete synagogu, zříceninu kostela sv. Havla nebo hrad Úštěk. V Kravařích si můžete prohlédnout Víseckou rychtu. Ubytování je možné najít v Litoměřicích. M.K.

Území Letné tvoří návrší na levém břehu Vltavy na katastru Holešovic. Letenské sady, Letenská pláň a přilehlé okolí. Název je odvozen od výrazu Sluneční hora.Za panování císaře Karla IV. byly svahy Letenské pláně obrácené k jihu osázeny vinnou révou. V 17. a 18. století v důsledku častých válečných událostí na Letné stejně jako na jiných místech v tehdejším pražském okolí, vinice postupně pustly. Ještě na konci 17. století bylo letenské návrší téměř prázdné, přestože zde stála stará kaštanová alej lemující cestu od letohrádku královny Anny k jagellonskému hrádku v Královské oboře. V letech 1715-17 byl na letenské pláni postaven reprezentační letohrádek pro místodržícího Františka Josefa Waldštejna a jeho ženu Markétu Černínovou. S největší pravděpodobností stavbu projektoval pražský architekt František Maxmilián Kaňka. Letohrádek zde ale nestál dlouho, 26.11.1741 spojená francouzská, saská a bavorská vojska po kratším obléhání dobyla Prahu. Když zhruba po roce, pod tlakem rakouských vojsk musel Prahu opustit, vyhodili zákopníci letohrádek do povětří. Okupačníci také kromě toho pokáceli zmíněnou kaštanovou alej. Rozhodující zásluhu na zřízení sadů přibližně v dnešní podobě měla ve 40. letech 19. století pražská obec. Bylo to v době vlády osvíceného pražského místodržícího, hrabě Karla Chotka. Dnes jsou Letenské sady oblíbeným rekreačním místem obyvatel města s krásným výhledem na Staré Město, Malou Stranu, Pražský hrad a další okrajové čtvrtě centra města.