Železniční přejezd přes ulici Na betonce v Praze Radotíně. Na trati Praha - Beroun.

Horská chata a rozhledna Onen svět stojí na stejnojmenné vrchu (327 m) v pohoří Hrby v Březnické pahorkatině, blízko obce Lašovice. Chata je mnohem starší, stojí zde již šedesát let. Zatímco rozhledna spatřila světlo světa až v roce 2001. Je to dřevěná rozhledna vysoká 14 metrů se čtyřmi patry, ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Ta je ve výšce 11 metrů. Vede na ni 47 schodů a nabízí nádherný výhled do krajiny v okolí Orlické přehrady.

Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Moravy a na jeho vrcholu stojí nejvýše položená rozhledna u nás. Rozhledna na Pradědu je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou. Její předchůdkyně, krásná, kamenná stavba, měla velké ambice, ale proměnila se ve velkou hromadu trosek. Její příběh se začal rodit v průběhu 19. století. Tehdy, v době velkého rozvoje turismu, se vrchol Pradědu stal velmi oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníků. Proto se Moravskoslezský sudetský horský spolek rozhodl na vrcholu Pradědu vybudovat velkolepou rozhlednu, která měla být nejmodernější a největší vyhlídkovou stavbou své doby. Dostatek finančních prostředků byl z veřejných sbírek shromážděn na počátku 20. století a tak mohl být vybrán návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. Habsburská věž, jak jsi autor nazval, vypadala spíše jako středověký hrad. Měla být vysoká 32,5 metru a 14.5 metru široká, s restaurací, pokoji pro hosty a hlavní vyhlídkovou věží. Stavba započala roku 1904 a vlivem nepříznivého klimatu a finančních problémů byla dokončena až v roce 1912. Ovšem při kolaudaci komise nepovolila otevření obytných prostorů. Na vyhlídku se sice mohlo, ale pouze do První světové války, během ní musela být rozhledna uzavřena. V roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. V roce 1926 začala její rekonstrukce, která se protáhla na 8 let, ale problémy s údržbou přetrvaly. Peněz na udržování ubývalo a ta chátrala. Než se v roce 1959 stihlo přistoupit k její rekonstrukci tak se zřítila. Na vrcholu Pradědu tak zůstala jen Poštovní chata s restaurací, která byla postavena počátkem čtyřicátých let, v jejímž patře sídlili meteorologové. Na svoji pokračovatelku si Habsburská věž musela počkat do roku 1980. Rozvoj televizního vysílání si vynutil nutnost stavby televizního vysílače na Pradědu. Architekt Jan Liška jeho stavbu pojal jako víceúčelový objekt, při němž bylo pamatováno také na turisty. Těm měla sloužit restaurace v základně věže a vyhlídkový ochoz v úctyhodné výši 70 metrů. Samotná stavba je vysoká 145 metrů a na vyhlídku vede naštěstí výtah, který lze využít v době provozu restaurace. To je každý den mezi 9 – 18 hodinou. Vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Přestože byl věž dokončena v roce 1980, pro turisty byla zpřístupněna až v polovině 90. let. Od té doby nabízí rozsáhlý kruhový výhled.

Když byl 28.3.1904 Karlínu potvrzen císařským privilegiem městský znak a Karlín se stal samostatným městem, začalo toto černé tovární předměstí trochu růžovět a růst do krásy. Nová výstavba začala tady na Riegrově dnes Lyčkově náměstí, v jehož čele stojí monumentální budova školy a pokračovala v blízkém okolí.