Hrad Švihov je vodní gotický kamenný hrad nacházející se ve městě Švihov, vzdáleném 10 km severně od Klatov. Leží v údolí řeky Úhlavy, v krajině Pošumaví. Vodní pevnost Počátkem 14. století založili Rýzmberkové v blízkosti řeky Úhlavy při obchodní stezce z Bavorska přes Železnou Rudu a Klatovy na Plzeň městečko a postavili tvrz opevněnou vodními příkopy. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, započal stavět velkolepý hrad. Ten byl vystavěn v letech 1480–1489 podle projektu architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských převzali hrad v roce 1548 Kavkové z Říčan, kvůli špatnému hospodaření je ale již v roce 1598 prodali rodu Černínů z Chudenic. Za třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédským vojskem. Když císař Ferdinand III. vydal nařízení o bourání hradů, aby se již napříště nestaly oporou nepřítele, mělo se to týkat i Švihova. Nakonec byla pobořena jen část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945. Od r. 1949 byla stavba postupně rekonstruována zpět do své původní podoby. V současnosti spravuje hrad Švihov Národní památkový ústav v Plzni. V roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Dispozice hradu Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Pozdně gotický hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. Najdeme zde vybavení typické pro renesanční období – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění.  V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století (např. freska sv. Jiří). Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký taneční sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z Dobrovického zámku. Zajímavostí může být např. hradní toaleta a s ní související prostředky "na vytírání" v době před 500 lety (byla využívána např. živá koťata, která pro tento účel bylo možné použít vícekrát). Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi. Tipy na výlet Kromě blízké zříceniny hradu Kokšín, můžete v okolí najít židovský hřbitov Švihov. Navštívit můžete také pozdně barokní zámek Chudenice, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Nedaleko odsud se dá vystoupit na rozhlednu Bolfánek. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Přímo v centru města Frýdek – Místek na ostrohu nad řekou Ostravicí stojí barokní zámek. Historie zámku Zámek, původně slezská pohraniční pevnost, byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Chránila i městečko Frýdek, které teprve vznikalo. Jádrem pevnosti byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác obklopen hradbou s okrouhlými baštami. V pohusitském období byla k původní o patro zvýšené budově dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně byla také vylepšena obrana, byla přistavěna vysunutá brána (dnešní pokladna) a linie pozdně gotického opevnění. V 16. století za Pernštejnů byla dostavěna východní, západní a jižní renesanční křídla. V jižním křídle byla vybudována také podkovovitá kaple sv. Barbory. Pravděpodobně Jiří z Lohova vystavěl na nádvoří okolo křídel otevřené renesanční arkády. I majitelé Bruntálští z Vrbna sídlo rovněž upravovali. Začali stavět budovy předzámčí na dnešním 1. nádvoří. Tím vyvrcholily renesanční úpravy a objekt se definitivně změnil v pohodlný renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náleželo frýdecké panství Oprštorfům. Také rod Pražmů v 18. století pokračoval v opravách. Dostavěli průčelní věž a upravili kapli, která byla znovu vysvěcena roku 1719. V roce 1797 kupuje zámek arcivévodkyně rakouská Marie Kristina, dcera Marie Terezie, čím přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek tím začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům. Zámecký park Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. V 19. století byla zahrada přeměněna na anglický park. Větší novodobé úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za arcivévodů Albrechta a Bedřicha (Bezručův „Markýz Géro“). Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu. Od roku 1923 až do 70. let v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. V letech 1924 až 1934 byla v Rytířském sále otevřená první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum (dnes Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) navrací do prostor zámku a dochází k postupné opravě objektu. Návštěva frýdeckého zámku zahrnuje prohlídku zámeckých prostor a stálou expozici muzea, kde se také pořádají příležitostné výstavy.   Podoba zámku                      Frýdecký zámek je komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Nad vchodem do vnitřního zámku stojí pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou. Ve vnitřním nádvoří upoutají renesanční arkády. Na zámku jsou dochovány renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Nejcennější a největší z interiérů je Rytířský sál vyzdobený znaky slezské šlechty. Tipy na výlet Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kabátice, rozhledny Prašivá nebo z rozhledny Okrouhlá u Staříče. Prohlédnout si můžete také Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, Srub Petra Bezruče nebo vodní nádrž Šance. Krásný je dřevěný kostel sv. Michala v Řepišti.  Ubytování najdete přímo ve Frýdku-Místku.

Délka toku: cca 12,9 km. Na území Prahy cca 6,5 km.Povodí: cca 40,5 km2.Vinořský potok pramení ve Kbelích a ústí v okrese Praha – Východ, v Brandýse nad Labem, zleva do Labe.Protéká katastrem Vinoře.

Novou 13 metrů vysokou rozhlednu s 5 metrů vysokou dřevěnou nástavbou postavil v tomto případě soukromý investor. Zprovozněna byla 17.11.2009. Na věž čtvercového půdorysu vede 70 schodů a rozhledna díky nezalesněnému okolí poskytuje velmi dobrý kruhový výhled. Jsou tak odtud dobře vidět Jizerské hory, Krkonoše, Žalý, Novopacko, Lomnicko s vrchem Tábor, Kozákov, Bezděz a Ralsko. Když je velmi dobrý výhled tak i Orlické hory a na opačné straně Milešovka. Dále je počítáno s jejím otevřením v letní sezonně každodenně, jinak pak o sobotách a nedělích, popřípadě po telefonické dohodě.