Kostel stojící na Mírovém náměstí byl vystavěn v letech 1764-1772 na místě staršího kostela ze 14. století (sv. Michal). Dnešní stavba v pozdním baroku v sobě ukrývá hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty z roku 1656. Je na něm zobrazena Panna Marie jak rozmlouvá se svatým Petre a Pavlem. Dále zde můžeme najít kamennou křtitelnici rokokových tvarů, kazatelnu od místního řezbáře Jiřího Vančury. Varhaní skříň je původní, samotný stroj mladší z roku 1915. Kostel a jeho okolní náměstí se stalo místem natočení několika filmů - Rebelové a Kolja.

Zříceniny gotické tvrze se nachází na zalesněném vršku u obce Kašovice, přibližně 5 km severozápadně od Sušice. Areál tvrze je volně přístupný. Historie tvrzi Písemné prameny o existenci tvrze převážně mlčí. Roku 1341 je jako majitel vsi Kašovice jmenován Sezema z Kašovic. Pravděpodobně zde již měl nějaké sídlo, předchůdce gotické tvrze, jejíž pozůstatky nás nyní zajímají. Někdy po roce 1350 získali Kašovice páni z Velhartic, kteří byli již pravděpodobnými zakladateli nyní ve zříceninách stojící tvrze. Kašovice tak byly poprvé připojeny k velhartickému panství. Počátkem 15. století Kašovice získali mocní Rožmberkové. V druhé polovině 15. století byly Kašovice podruhé připojeny k velhartickému panství, i když je majitelé občas krátkodobě zastavovali. V roce 1555 došlo k rozprodeji velhartického panství, Kašovice pak byly následně připojeny k panství Hrádek u Sušice. Roku 1565 se tvrz při majetkovém převodu mezi Janem Rendlem z Úšavy a Václavem Vintířem z Vlčkovic uvádí poprvé jako pustá, ovšem k jejímu opuštění došlo pravděpodobně již v průběhu druhé poloviny 15. století. Podoba tvrzi Hlavní a patrně jedinou stavbou tvrze, kromě předpokládané a dnes již nepřítomné hradby, byl obdélný palác, z něhož je dnes možno vidět severní zeď, střepy západní a východní zdi a dvou dělících příček. Jižní strana již zanikla beze stopy. Sklepení je dnes téměř celé zasypané. Následovalo přízemí a minimálně dvě patra. Na přízemí bez oken navazovalo první patro, rozdělené příčkami na dvě světnice a síň. Druhé patro obsahovalo místnost s krbem a velký sál. Tipy na výlet Nedaleko odsud směrem k Sušici můžete vystoupit na rozhlednu Svatobor.  Podívat se můžete také na zámek Svojšice, Muzeum Šumavy v Sušici, tvrz Zavlekov nebo hrad Velhartice. Ubytování jistě najdete v Sušici. M.K.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od centra města při silnici na Vranín, vlevo kousek za železničním přejezdem. Založen byl v nedávné době v roce 1908 a užíván až do druhé světové války. Na poměrně velké ploše 1422 m2 se dnes nachází jen velmi málo náhrobků (cca 43) pocházející od doby založení do roku 1942. Hřbitov je ohrazen zdí v dobrém stavu a uzamčen. Dochována je obřadní síň i domek hrobníka, který dodnes slouží k obytným účelům.

Nejmodernějším muzejním objektem, patřícím pod Moravské zemské muzeum, je Pavilon Anthropos. V době nedávno minulé prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes tak nabízí návštěvníkům kvalitnější zázemí a rozsáhlejší výstavní prostory. Pavilon,který můžeme navštívit v Pisáreckém parku, navazuje na práci prof. Karla Absolona z období I. republiky. Jemu se podařilo v rámci pavilonu na brněnském výstavišti „Člověk a jeho rod“ soustředit roku 1928 nebývalé množství nálezů z nejranějších období lidských dějin. Výstava nesla název Anthropos. Na tuto tradici bylo navázáno stavbou Pavilonu Anthropos, jež byla dokončena roku 1962. V současnosti zrekonstruovaný výstavní prostor nabízí expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu. Expozice nenabízí pouze současné poznatky z výzkumů archeologie, antropologie, genetiky apod., ale přináší i interaktivní prezentace díky moderní audiovizuální technice a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i života paleolitických lovců a sběračů. Návštěvníci pochopitelně nepřijdou ani o oblíbenou rekonstrukci mamuta, který je nyní navíc obklopen přirozeným přírodním prostředím. Dále jsou zde dva sály určené pro dočasné výstavy, moderní přednáškový sál i kavárna. Stálá expozice Příběh lidského rodu Morava lovců a sběračů Nejstarší umění Evropy Genetika a vývoj člověka Primáti: naše rodina Technologie ve starší a střední době kamenné   Pavilon Anthropos patří pod Moravské zemské muzeum.