Rozsáhlý areál Benešovy vily, nacházející se na soutoku Kozského potoka a Lužnice, je většinou hlavní turistickou zastávkou v historické části Sezimova Ústí. Podle Karla Čapka je Benešova vila v Sezimově Ústí krásná a sličná. Připomíná prý domy od Středozemního moře. Manželé Benešovi si ji nechali postavit podle projektu architekta Petra Kropáčka v letech 1929-1930. Když se Beneš stal v roce 1935 prezidentem, státní úředníci mu navrhovali, aby si za venkovské prezidentské sídlo zvolil zámek Lány. Beneš a jeho žena však dali zcela jednoznačně přednost svému obydlí v Sezimově Ústí. Měli sem oba blízko svými rodovými kořeny. Bratr prezidentův, Bedřich, tu zakoupil několik nemovitostí a Hana Benešová navštěvovala v Táboře základní školu. Manželé sem po svatbě v roce 1909 jezdili hlavně do Plané nad Lužnicí na prázdniny. Osobitý a zvláštní styl jejich vily byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplněn rozsáhlou pěstěnou zahradou. Při projektování si Beneš přál mít nízkou střechu, jakou mají domy v jižní Francii. V roce 1930 to bylo v českém prostředí přání zcela ojedinělé. Pod plochou střechou je hladké průčelí, není na něm žádný historizující detail, je to dům bez říms. Budí dojem jednopatrového, a přece je to dům dvoupatrový. Vnitřní zařízení vily bylo za Benešova života velmi střízlivé, vkusné a cenné, zhotovené většinou na míru. Vše bylo poměrně malé a úměrné Benešově postavě. Jeho výška byla jen 163 cm. interiéry všech místností vybaveny originálními kusy starožitného nábytku. Jako doplňky rozestavili po celém interiéru dary přátel a dary z Benešových cest diplomata a prezidenta. Byl zde bohatě zdobený gotický trůn z 15. století, gotický čtecí pult s figurální a ornamentální polychromovou řezbou, středověká ikona, Hollarovy rytiny Pohledy na Prahu a Léto, Švabinského grafiky, obrazy Preislera, Rabase i perské koberce.Podobu zahrady spolu se zahradními architekty nadlouho ovlivnila i Hana Benešová. Byly tu prvky anglické a japonské zahrady, poskytující nové pohledy na Benešův dům z travnatých ploch, z altánů i z mohutných balvanů a od stromoví hustého lesa. Na konci lesního parku byl vybudován tenisový kurt.Po zvolení Beneše prezidentem prodělala vila, hospodářské objekty i celá zahrada podstatné úpravy. Na střeše vily byla vztyčena prezidentská standarta a československá státní vlajka. U brány do zahrady se objevila Hradní stráž. Byla zřízena rozsáhlejší knihovna, samostatná kancelář pro prezidentského sekretáře. Nutností bylo zřídit i hostinské pokoje pro častější návštěvy. Do vily přijížděly návštěvy politiků i představitelů kultury, mezi nimiž byl zvlášť vítaným hostem spisovatel Karel Čapek. To vše přispělo k rozkvětu samotné Sezimova Ústí. Ze Sezimova Ústí odjel prezident 22. září 1938 do exilu, kde zahájil otevřený boj za obnovu Československé republiky. Během německé okupace byla prezidentova vila vypleněna gestapem a německou armádou. Vedle nábytku, uměleckých předmětů a osobních věcí byla rozkradena i obsáhlá odborná prezidentova knihovna, čítající na 12 000 svazků. Po vítězném návratu z exilu bylo vila opravena a prezidentem opět využívána. Když se 2. června 1948 vzdal po komunistickém puči prezidentské funkce, opustil Pražský hrad a natrvalo přesídlil do svého domu v Sezimově Ústí. Zde ve své vile zemřel 3. září 1948. Místem jeho posledního odpočinku je hrobka na místě bývalé kamenné kazatelny mistra Jana Husa. Tehdejší první dáma republiky Hana Benešová sem byla po utajeném pohřbu pochována v roce 1975. Vila prošla v 70. letech rekonstrukcí a nyní je majetkem Úřadu vlády České republiky a pro veřejnost je otevřena pouze její část s parkem a hrobkou. Teprve v roce 2000 byl naplněn testament hany Benešové, která si z vily přála vybudovat muzeum a památník jejího chotě. V době státních svátků a ve výroční dny narození a úmrtí dr. Edvarda Beneše jsou pro veřejnost zpřístupněny dvě dobově rekonstruované místnosti - pracovna dr. Beneše a jeho ložnice.

Regionální muzeum v Mělníku najdeme v budově bývalého kapucínského kláštera. Budova má skutečně dlouhou historii, která započala ve 2.polovině 14.století kdy zde stál měšťanský dům. V budově kláštera s přilehlým kostelem Čtrnácti svatých pomocníků se zachovaly původní secesní nástěnné malby a gotické sklepy.Muzeum bylo založeno 10. března 1886. Specializuje se na zmapování historie vinařské tradice na Mělnicku a také a dokumentaci historie výroby dětských kočárků v ČR. Hlavní expozice se nacházejí v historickém interiéru, expozici Historických kočárků můžeme navštívit v samostatné budově v Ostruhové ulici cca 100 metrů od hlavní budovy.Muzeum nabízí svým návštěvníkům možnost degustace českých vín v původních středověkých sklepích z 2. poloviny 14. století či příjemné posezení v kavárně na historických hradbách. Samozřejmostí je pořádání výstav a akcí pro děti i dospělé po celý rok.Regionální muzeum v Mělníku se také stará o Skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka.   Stálá expozice Nahlédnutí do středověkého měst Měšťanský a venkovský interiér Lidová architektura Všední život obyvatel venkova Příroda Mělnicka Historické kočárky - expozice představuje návštěvníkům vývoj dětského kočárku v ČR od druhé poloviny 19. století do konce šedesátých let 20. století. Expozice vinařství Otevírací doba úterý – neděle 9.00 - 12.00 a 12.30 - 17.00 hodin Kavárna: úterý - pátek - 9:00 - 17:00 hodin sobota - neděle - 9:00 - 12.00 a 13.00 - 17:00 hodin Vstupné Expozice v hl. budově/hist.kočárky: Dospělí: 25,- Kč, snížené: 15,- Kč Rodinné: 50,- Kč Obě expozice: 35,-/20,-/70,- Kč Bezbariérový přístup: přízemí, WC (euroklíč) Služby -Možnost fotografování a filmování je pouze v expozici historických kočárků a na krátkodobých výstavách (pokud souhlasí autor). -Přístup psa je povolen do expozice pouze menší plemena a v tašce. -Prodej pohlednic, suvenýrů, turistické známky, map, publikací, puzzle kočárků atd.  -Kavárna v objektu  -Pro cyklisty je zde úschovna kol – stojan cca na 10 kol pod dohledem personálu z pokladny. Parkování Možnost placeného parkování na náměstí u budovy muzea. 

První zmínky o obci pocházejí ze 13. století. Katastrem vtéká na území Prahy Rokytka a nachází se zde přírodní památka Mýto. Jihovýchodní část katastru tvoří hranice Prahy. K Praze bylo Nedvězí připojeno v roce 1974. Název je odvozen pravděpodobně od slova medvěd. Jako místa, kde se vyskytovaly medvědi.

Autobusová zastávka Předníi Kopanina.