U Hořického Chlumu stojí rozhledny dvě. Ta starší je zároveň památníkem. Jde o známou Masarykovu věž samostatnosti u Hořic. Byla postavena v radostných dobách po nabytí samostatnosti a základní kámen byl položen roku 1924 za přítomnosti T.G. Masaryka. Prvotní plány byly velkolepé, mělo jít o 40 metrů vysokou věž, ale brzy se ukázaly, že finanční prostředky Hořovických dovolí jen skromnější stavbu. Základna památníků byla dokončena podle původních plánů architekta Františka Blažka. Je to nádherné průčelí, se šesti reliéfy, znázorňujícími boj legionářů za československou samostatnost. Ovšem samotnou věž se podařilo dokončit jen do výšky 25 metrů a tak ji dlouhá léta chránila jen provizorní střecha, kterou později nahradila hvězdářská kupole. Veřejnosti byla stavba otevřena až roku 1938. V průběhu 2. sv. války byla věž poškozena německou armádou. Její oprava proběhla až po skončení války. Zájem o památník upadal a za socialismu byl objekt přejmenován na Památník odboje. Své původní jméno získal zpět po roce 1989, kdy byl částečně opraven a znovu začal být více navštěvován.

Strom třetího tisíciletí V Praze Radotíně.

Břeclavský židovský hřbitov se nachází na severním okraji města, přístup je k němu z ulice Veslařská. Založen byl asi po polovině 17. století. V 80. letech 20. století mu hrozila demolice, která se naštěstí neuskutečnila a po revoluci byl obnoven. Hřbitov je udržovaný, na ohrazené ploše 7.136 m2 se nachází okolo tří stovek dochovaných náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Jsou zde náhrobky jak barokní a klasicistní tak novodobé. V severozápadním rohu pak můžeme vidět novorenesanční hrobku rodiny Kuffnerů (významné osobnosti břeclavské židovské obce). Hřbitov je ohrazen režným zdivem a glazovanými poštorenskými tvarovkami. Z tohoto materiálu je vystavěna i obřadní síň a hrobnický domek při vstupu do areálu hřbitova (1892, autor arch. Franz Neumann). Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo soboty a židovské svátky.

V severovýchodní části obce Kestřany se nachází unikátní soubor dvou tvrzí a zámku, stojícího na místě třetí tvrze. Město Písek je odtud vzdáleno 7 km severovýchodním směrem. Zámek je veřejnosti nepřístupný, tvrze jsou momentálně rekonstruovány a příležitostně jsou přístupné. Pokud se v areálu budou pohybovat majitelé, jistě vás rádi provedou. Více informací viz www.tvrzkestrany.cz. Historie tvrzí Ves Kestřany byla dlouho rozdělena mezi různé zemanské rody. Postupně si zde vystavěli tři tvrze, k nimž se vázaly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu. Nejstarší tvrzí je tzv. horní tvrz z druhé poloviny 13. století. K roku 1315 je písemnými prameny doložen Albert z Kestřan, k roku 1338 jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj. Bartolomějovu část tvrze si pak jako odúmrť vyprosili bratři Ondřej, Bušek a Jakub ze Lhoty. Před rokem 1416 pak potomek majitelů Arnošt z Kestřan horní tvrz prodal příbuznému Václavu Koktanovi, jehož synovec Bohuslav roku 1475 přikoupil i dolní tvrz a tak se obě tvrze staly majetkem jednoho pána. Dolní tvrz byla založena v polovině 14. století sirotky po vnukovi Alberta z Kestřan Mikuláši, řečeném Baroch, a Matějem Brusem z Kovářova. Bohuslavovi synové, zdědivše obě tvrze, prodali je roku 1491 Jindřichovi ze Švamberka na Zvíkově. Jindřich o rok později dosáhl zrušení manského závazku. Roku 1619 kestřanské tvrze vyplenilo císařské vojsko po bitvě u Záblatí. Švamberkové drželi Kestřany do poloviny 17. století, posléze je zdědila Františka Polyxena, provdaná hraběnka Paarová. Obě tvrze byly nadále využívány k hospodářským účelům. Třetí tvrz, zvaná druhá dolní tvrz, která kdysi stávala na místě zámku, se poprvé v písemných pramenech připomíná roku 1490, kdy ji drželi Jan a Vojslav z Kestřan. Na jejím místě nechal manžel Františky Polyxeny Karel Paar vystavět raně barokní zámek a při něm okrasnou zahradu. Nejstarší stavbou horní tvrze je tzv. purkrabství, ležící v severní polovině nádvoří. Ještě koncem 14. století areál tvrze uzavřela hradba, která obsahovala dvě obytné věže při jihozápadním nároží a na východní straně a menší válcovou věž na severovýchodě (ochrana studny). Švamberkové pak postavili pozdně gotický vstupní palácový trakt před jižní část hradby. Ve východním křídle paláce se nacházela kaple sv. Maří Magdaleny (dodnes je zde dochovaná klenutá sklípková klenba). Tvrz byla obehnána vodním příkopem, který jako již vyschlý v 18. století překlenul kamenný most. V 16. století byl sál paláce upraven renesančně. Dolní tvrz tvořila třípatrová čtverhranná obytná věž. V pozdní gotice byla vystavěna nová hradba zesílená v severním nároží válcovou baštou a východní palác. V roce 1491 při prodeji tvrzí Jindřichovi ze Švamberka se dolní tvrz uvádí jako pustá. Za Švamberků byly dostavěny dvě menší budovy v jižní a jihovýchodní části nádvoří a tvrz se stala pivovarem a sýpkou. Tipy na výlet Kousek od obce je k vidění kalvárie u Otavy. Mnoho zajímavých památek najdete v Písku - Písecký hrad, písecká synagoga, městské opevnění nebo Prácheňské muzeum. Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Jarník. Velmi zajímavá je i tvrz Klokočín, kde byla mimo jiné natáčena Markéta Lazarová. Ubytovat se můžete v Písku. M.K.