Nad řekou Berounkou se tyčí na vápencové skále gotický hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to jak historickým významem, tak mohutností a architekturou. Královská klenotnice Karlštejn nevznikl jako správní centrum panství nebo královské sídlo, ale od počátku byl určen jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek relikvií a říšských korunovačních klenotů. Později zde byly uloženy i české korunovační klenoty. Pojmenován byl po svém zakladateli Karlu IV., českém králi a císaři Svaté říše římské, a stavěn byl podle plánů Matyáše z Arrasu v letech 1347 – 1355. Husitství ukončilo nejslavnější éru existence Karlštejna. Po smrti Karlova syna Václava IV. přestali čeští králové svůj hrad navštěvovat. Sídlila tu pouze posádka, která měla za úkol Karlštejn chránit. Hrad začal pozvolna pustnout. Do podoby hradu zasáhla pozdně gotická a zejména renesanční přestavba, provedená v době Rudolfa II. V letech 1877–1899 byla provedena celková puristická rekonstrukce hradu, při níž hrad získal svou dnešní tvář. 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže Architektonická posloupnost hradu začíná nejníže umístěnou studniční věží a purkrabským domem na hlavním nádvoří. Dále pokračuje mohutným císařským palácem a nad ním menší, tzv. Mariánskou věží. Stavba hradu vrcholí samostatně opevněnou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly uloženy svátosti, říšský korunovační poklad, korunovační klenoty českých králů a archív český. Právě kaple sv. Kříže je nejcennější částí hradu, je vyzdobena deskovými obrazy z dílny Mistra Theodorika, které představují světově unikátní gotickou galerii, dochovanou do dnešní doby. Stěny i strop kaple pokrývá zlacená výzdoba, do níž byly zasazeny polodrahokamy a skleněné čočky, které vytvořily na stropní klenbě iluzi hvězdného nebe. Velké zážitky přináší i zpřístupněný interiér hradu, kde je možné spatřit v Císařském paláci Dvořenínskou a Rytířskou síň s kaplí sv. Mikuláše, dále ložnice, audienční a hodovní síň a sál předků s největší obrazovou galerií českých panovníků v ČR. Karlštejn je díky své poloze blízko Prahy nejnavštěvovanějším českým hradem. Ročně jej navštíví tisíce turistů což má za následek, že cesta od parkoviště k hradu je lemována stánky se suvenýry a soukromí se zde návštěvník rozhodně nedočká. Kromě hradu si můžete prohlédnout také muzeum Betlémů - jedná se o kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Pokud byste na Karlštejně chtěli strávit delší čas, vhodné ubytování jistě najdete ve stejnojmenné obci Karlštejn.

Informační centrum města Chrudim bylo otevřeno v roce 1997. Jeho zřizovatelem je Městský úřad Chrudim. Poskytuje informace pro občany města i  turisty. Připravuje pro vás webové stránky www. navstevnik.cz.  Otevírací doba sezóna (červenec, srpen) pondělí - pátek 08:00 - 17:00sobota 09:00 - 15:00neděle 10:00 - 15:00mimo sezónu (září - červen) pondělí, středa 07:30 - 17:00úterý, čtvrtek, pátek 07:30 - 16:00sobota 08:00 - 11:00

Mateřská škola Tuchorazská.

Nádrže a kanály začaly vznikat díky rostoucí spotřebě vody pro pohon důlních strojů. Stejný důvod byl i pro vznik Blatenského příkopu (kanálu) u Horní Blatné v letech 1540-1554, autorem zdejší stavby byl Stephan Lenk. Blatenský příkop začíná asi dva kilometry západně od Božího Daru při silnici vedoucí z této obce do Horní Blatné. Svéděl vodu k báňským provozům a ústil do Blatenského potoka při Horní Blatné. Stavba je dlouhá 20 km, široká až 2 m a po obou stranách ji tvoří náspy až dva metry vysoké osázené na mnoha místech smrky, doplněn stavidly, hrázemi a přepady pro jeho regulaci. Napájen potokem Černá a vodou z božídarskými rašeliništi. V zimě aby nezamrzla voda byl zakrýván větvemi a dřevěnými prkny. Svůj význam ztratil po ukončení těžby v 19. století a zarůstal. V současné době je funkční a snaha o zachování této technické památky.