Lukasova zpívající lípa - Telecí, okres Svitavy.

Kostel sv. Jiljí na Kostelním náměstí byl vybudován v letech 1280-1380. Původně měl dvě věže, severní „červenou“ a jížní „bílou“. Teké byl původně zasvěcen sv. Mikuláši, svoje dnešní zasvěcení sv. Jiljí proběhlo za třicetileté války. Chrám často poničil požár a také za třicetileté války. Tehdy 16.8.1634 vtrhli do svatyně Sasové a povraždili všech zhruba okolo 200 ukrytých obyvatel včetně žen a dětí. V 17. století byly barokně upraveny věže. Severní věž byla několikrát zasažena bleskem a také vyhořela. Její stav byl postupně natolik vážný že musela být nejprve podepřena pilířem a nakonec roku 1846 ubourána do úrovně kostelní římsy. Barokně upravený kostel byl v průběhu 19. století v několika fázích regotizován. V letech 1913-1918 byl upraven do původní a zároveň dnešní podoby Kamilem Hilbertem ve spolupráci s V. Suchardou. Trojlodní kostel má dnes již jednu věž vysokou 66 m, nejstarší jeho částí je presbytář s raně gotickým portálem v jižní stěně. Dnešní sakristie byla původně kaplí sv. Doroty. Presbytář, hlavní i boční lodě kryje gotická křížová žebrová klenba. Okna v lodi mají krásné kružby. Přízemí jižní věže má hvězdicovou klenbu z huti Petra Parléře. Na několika místech v kostele se dochovaly zbytky nástěnných maleb. V interiéru se nachází také plastika prvního patrona kostela sv. Mikuláše rovněž z huti Petra Parléře. Jinak je většina zařízení barokní. Hlavní oltář pochází od F.M.Kotterbauera s oltářním obrazem od neznámého autora z roku 1704. Kazatelna je z roku 1770. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, který byl zrušen v roce 1821.

Židovský hřbitov se nachází severně od obce Velká Bukovina. Na okraji obce ve směru od Dvora Králové nad Labem se odbočí po malé silničce k hájovně Kopaniny a po zhruba 500 m na místě menšího rozcestí vpravo po téměř již neznatelné polní cestě dalších cca 300 m ke hřbitovu. Hřbitov je doložen k roku 1731 a do dnešní velikosti byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší o velikosti 1.079 m2 je obehnán kamennou zdí a téměř celý zaplněný různě roztroušenými náhrobky o počtu cca 182 (od pol. 18. století do roku 1897, novější byly odcizeny). Hřbitov je volně přístupný.

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.