Autobusová zastávka Dědina v ulici Evropská slouží pro dopravu ve směru Ruzyně, Břevnov, Řepy, Liboc, Motol, Vokovice, Veleslavín, Dejvice, Břevnov.Pojmenování zastávky je odvozeno od místního názvu Dědina.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Za základ jména bývá považováno loupení měchů. A to buď měchů jako cestovních zavazadel na místní dálkové cestě, nebo měchů na ryby v místních potocích a rybnících. Může se ale jednat i o zcela jiný slovní základ neboť je známo pojmenování i ve tvaru Nechalupy. Nejstarší osídlení na území Dolních Měcholup je doloženo z návrší Na Horkách, kde při zakládání nového hřbitova r. 1896 byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby 2 - 3 tisíce let před n.l. Ves se pak připomíná v písemnostech roku 1309 a o několik desítek let později se rozlišuje na Velké (Dolní) a Malé (Horní) Měcholupy. Z roku 1364 pochází zmínka o tvrzi, kterou měl v držení pražský měšťan Jakeš Rechcer. Po něm následovali Olbramovicové, měšťan Jan Nichelen, Prokop Černý a Jan z Klučova. Jako další majitelé se připomínají Zápští ze Záp a řád křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1562 prodávají křižovníci svůj díl Měcholup Janovi Ronšperkovi z Ronšperka, který ho připojil k Uhříněvsi. V roce 1622 po konfiskacích získal Měcholupy Karel z Lichtensteina a obec až do poloviny 19. století náležela panství Uhříněves. V letech 1923-25 proběhla pozemková reforma při které byly polnohospodářské pozemky zrušeného Lichtenštejnského panství rozděleny mezi majitele zbytkových statků a drobné nabyvatele. V roce 1968 byla obec připojena k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Měcholupy součástí správního obvodu Praha 15.

Zděný větrný mlýn holandského typu se nachází na východním okraji obce v blízkosti kapličky při turisticky značené cestě vedoucí do Nemochovic. Zhruba necelých 11 m vysoký mlýn se šindelovou střechou byl postaven v roce 1873. V roce 1918 jej jeho majitel zbavil závislosti na přírodě instalováním pomocného motoru na koks. Zmodernizoval také mlecí mechanismus. Za protektorátu byl provoz mlýna úřady zakázán a po válce již neobnoven. Cihlová budova je mírně kuželovitá o průměru 8 m při zemi a 7,55 m pod střechou. Mlýn je v současné době v soukromých rukou a funguje převážně jako menší skladiště.

Na kopci Vochlice jen pár kilometrů severně od Lubence byla již roku 1881 postavena rozhledna lubenským klubem turistů. Stavbu z čediče a křemene doplnily cihly a červený pískovec dovážený z lomu mezi Vroutkem a Kryrami. Jak se ukázalo při rekonstrukci materiál na stavbu poskytl zřejmě i sám hrabě Lažanský. Stavba časem byla opuštěna, zchátrala a dostala se do havarijního stavu. V roce 2007-2010 byla provedena rekonstrukce a stavba opět slouží turistům k rozhledu do okolí. Uvnitř věže bylo vybudováno nové dřevěné točité schodiště kolem středového sloupu. Na vrchol kamenné válcové věže byla usazena nová dřevěná krytá, prosklená nástavba. Rozhledna má svoji otevírací dobu, nebo lze zapůjčit klíče v umělecké prodejně Richard Kanta (Chýšská 109).